OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Seven keys - 7. kapitola



Seven keys - 7. kapitolaDnešní díl je o tom jak naši hrdinové pojedou do jiného tábora. Kapitola je céla z pohledu Al. PS: I malý komentář je pro mě velkým.

 

Al

Za chvilku se uvidím s Percym, říkala jsem si, když jsem šla na naše smluvené místo. Ten týden bez něho byl hrozný, hlavně ta scéna s Davidem. Už ho nikdy nechci vidět. Nechci ani myslet na to, co by se stalo, kdyby tam Erik nepřišel včas. Podívala jsem se na hodinky a bylo za pět deset. Už jenom pět minut a uvidím se s ním. Najednou mi někdo zakryl rukama oči.  Strašně jsem se lekla a zapištěla.

„Klid, broučku. To jsem já, Percy,“ řekl mi a rozevřel náruč. Na nic jsem nečekala a hned ho objala.

„Tolik jsi mi chyběl, jestli někdy dostanu takový blbý nápad tě přesvědčovat, abys odešel, zatrhni mi ho,“ stěžovala jsem si.

„Ty mě taky. Neboj, nikdy už se od tebe nehnu na víc jak den. Jsi můj život.“ Podívala jsem se na jeho rty a měla strašnou chuť je políbit. Nebyla jsem jediná, protože se ke mně sklonil a začal mě líbat. Dala jsem do toho polibku všechno. Všechnu lásku, radost, ale i bolest z toho odloučení, aby věděl, jak moc mi chyběl. Nevím, jak dlouho bychom tam takhle stáli, kdyby nepřišel Tibor se slovy: „Ale, děcka, já vím, že jste si chyběli, ale nemusíte nám to dokazovat tak, že si to rozdáte přímo na náměstí,“ utahoval si z nás.

„Neříkej, že když jsi byl v našem věku, jsi se tak taky nechoval,“ vracel mu to Percy.

„Já to aspoň dělal, tak aby mě mohli všichni závidět, že mám nejhezčí holku široko daleko,“ dodal hrdě.

„Však já mám lepší,“ vytahoval se.

„No, ták. Kluci, nechte toho. Jsme tu kvůli tomu, kdy pojedeme a já to chci mít vyřešené, abych se mohla věnovat svému klukovi,“ řekla jsem jim důrazně.

„Tak svému klukovi, jo?“ ptal se mě šibalsky Percy.

„Né asi, holce,“ ušklíbla jsem se na něho.

„Al, neřekla jsi mi, že sis našla holky. Tedy, nemám nic proti lesbám, když tu máme i gaye Aarona, tak tady můžeme mít i pár leseb. Kdo je ta šťastná?“ dobíral si mě.

„Nesnědl jsi náhodou vtipnou kaši? Ale teď vážně jak to bude? A kdy pojedeme?“

„Ne nesnědl a plán je takový, vyjedete k večeru, to by neměl být takový problém. Pojedete dvěma auty. V jednom pojede Percy, Erik, Stark a Sarah. V tom druhém pojedeš ty s Cam,“ vysvětloval nám.

„Proč, nemůžu jet já s Al?“ namítal hned Percy.

„Protože, byste nedávali pozor na cestu, navíc Cam už v tom táboře byla, zná cestu, takže pojede první. Navíc ty musíš jet s nimi, Sarah se nemusí s Cam a chodí se Starkem a s Erikem se bavíš. Z toho nám vyplývá, že ty jedeš s nimi a Al s Cam. Odjíždíte něco před pátou,“ dokončil svůj proslov a odešel. Zajímalo by mě, jak se zná Sarah s Cam doufám, že mi to potom v autě vysvětlí. A do prkenné ohrady. Jestli Se Starkem chodí Sarah, tak chudák Cam. Viděla jsem, jak z toho kluka je celá vedle. Musím si s ní promluvit, když jsme na sebe tento týden neměly moc času.

„O čem, pak přemýšlíš, hvězdičko?“ optal se mě sladce.

„Jenom, že pokud Stark chodí se Sarah, pak to musím být pro Cam hrozný,“ převyprávěla jsem mu svoje myšlenky.

„Neboj, jak znám Cam, tak to nějak zařídí,“ uklidňoval mě. Chytil mě za ruku a dal si ji na hruď kde má srdce.

„Cítíš to? Tohle srdce bije jenom pro tebe,“ řekl mi.

„Já… ehm… nevím co ti na to říct. Snad jenom, že tě miluji z celého svého srdce.“

Přitáhl si mě do svého náručí a dal mi pusu na čelo.

„Jsi to nejlepší, co mě mohlo potkat,“ šeptal mi. Z těch slov jsem doslova tála. Lepšího kluka, snad ani nenajdu. Podívala jsem se do těch jeho safírových očí a uviděla všechnu tu lásku, která patřila mně.

„Nepůjdeme se projít?“ zeptala jsem se ho.

„Rád, nepojedeme na ten ostrůvek, kde jsme byli minule?“

„Tentokrát bez pádu do vody?“ ptala jsem se ho se smíchem.

„Ano, tentokrát bez pádu,“ odpověděl mi klidně a rozešel se k jezeru.

 

Když jsme dojeli, byla tam zase rozdělaná deka s piknikovým košem.

„Ty jsi věděl, že sem pojedeme?“

„Nějak jsem to tušil, tak jsem to připravil, ještě předtím, než jsem šel na náš sraz.“

Lehli jsme si na deku, a dívali se na průzračně modrou oblohu, na které poletovaly bílé mráčky.

„Vidíš, tamhle ten mrak? Vypadá jako králíček s mrkví.“ Ukazovala jsem mu jeden mrak.

„Nebo tenhle vypadá jako delfín,“ ukazoval mi nazpět.

Nejdřív jsme si ukazovali na všechny ty mraky a dohadovali se, co nám to připomíná. Potom mi vyprávěl, co všechno zažil s nováčky. Co je učil a jaký trapasy se jim stali. Třeba jeden kluk, si pořád machroval, jak je nejlepší a do všech se navážel. Když mu Percy řekl, ať jde bojovat s jednou holkou, která byla skoro o hlavu menší než on, smál se mu, že ho takový tintítko nemůže porazit. A světe div se, ona ho porazila třemi chvaty. Potom se ptal mě, co jsem tady ten týden dělala. Začala jsem mu vyprávět, jak jsem se poznala s Erikem a jak mě začal trénovat. Taky jsem mu musela do detailu popisovat celý den. Když jsem mu řekla, že mě chytnul za ruku, málem vyletěl z kůže. Nechtěla jsem mu povědět, co mi udělal David, ale zbystřil, že jsem nervózní, tak se začal vyptávat. Říct mu pravdu bylo lepší než mu lhát, tak jsem mu to celé řekla, že kdyby nebylo Erika, David by mě málem znásilnil. To už vyskočil z deky a začal pochodovat sem a tam. Začal si mumlat pro sebe, něco ve smyslu, že ho bude mučit, tak až bude prosit o smrt. Snažila jsem se ho nějak uklidnit, ale vůbec to nešlo, až jsem se naštvala a začala na něho ječet, že se mi nic nestalo, že má být rád. Potom se konečně uklidnil. Byla bych na tom ostrůvku s ním i roky, ale už jsme museli jít zpět, abychom si mohli sbalit a vyjet na cestu.

 

„Percy, bude půl páté, měli bychom už jít.“

„ Jasný, jenom si ještě vezmu meč.“

Vyšli jsme před jeho byt a šli na náměstí, kde jsme měli sraz s ostatními.

„Ahoj, Cam. Jedeme spolu, nevadí?“ ptala jsem se ji radši.

„Nevadí,“ odsekla mi, zajímalo by mě, co jí zase přelétlo přes nos.

„Percy, my pojedeme tereňáky?“

„Vadí?“ zeptal se mě.

„Ne, jenom mě to překvapilo.“

„Dobře, takže nasedat a jede se,“ zavelel Percy.  Všichni jsme ho poslechli, já s Cam jsme nasedli do toho prvního, ostatní do druhého.

Po půl hodině, jsem to ticho v autě už nemohla vydržet.

„Udělala jsem něco?“ sykla jsem na ni naštvaně.

„Promiň, ty ne to Sarah,“ omlouvala se mi.

„Slyšela jsem, že se Starkem chodí. Co se vlastně stalo v tom týdnu, co jsme se neviděli?“ zeptala jsem se jí.

„No byli jsme se Starkem pořád spolu, ale vždycky to zkazila Sarah. A no dneska, jsem se rozloučila se Starkem, ale jaksi to na mě všechno dolehlo a já se doma rozbrečela. Takhle mě našel Stark a začal mě uklidňovat. No jenže slyšel, jak jsem si říkala, že ho miluji. A když jsem se uklidnila, omluvila jsem se za to, co jsem řekla a on že je to v pohodě. Potom mě políbil. Bylo to skvělé, nikdy jsem nic takového nezažila. Jenže potom jsme šli na sraz a tam narazili na Sarah. Přiběhla k němu a začala ho líbat a ošahávat. Prostě jsem se neudržela a jednu ji vlepila, ta se samozřejmě naštvala a zakázala mi, se s ním stýkat, prostě si ho úplně nárokuje.“

„To je mi líto, a odkud znáš Sarah?“ zeptala jsem se jí ještě.

„Z toho tábora, kam jedeme. Nejdřív jsme byly kamarádky, ale potom se začala chovat jako mrcha. Nakonec jsme se porvaly a oni mě vyhodili, potom se mě ujal Brunner,“ dovyprávěla mi svůj příběh. Chudák, Cam.

„Kašlem na kluky a tuhle jízdu si pořádně užijeme,“ řekla jsem jí a zapnula rádio.

„Teď si pustíme song I just had sex od Akona, pro všechny naše posluchače. Věříme, že se u ní pobavíte jako my tady ve studiu,“ ozvalo se z repráku.

„Znáš ji?“ ptala se mě Cam.

„Že váháš, u nás jsme to s přáteli zpívali pořád,“ odpověděla jsem.

Podívaly jsme se na sebe a dostaly záchvat smíchu.

 „Podívej se, do přední přihrádky, měly by tam být dvoje sluneční brýle. Podala bys mi jedny?“ poprosila mě.

„Jasný a můžu si vzít ty druhý?“

„Přímo musíš.“

Podívala se na mě a začala zpívat: „I just had sex.“

Na nic jsem nečekala a přidala se k ní.

„And it felt so good. A woman let me put my penis inside of her. I just had sex. And I'll never go back. To the not-having-sex. Ways of the past,“ zpívaly jsme společně refrém.

„Vždy, když slyším tuhle písničku, mám hned dobrou náladu,“ informovala mě Cam.

„Vidíš, to je znamení, že všechny trable máš hodit za hlavu a bavit se,“ řekla jsem jí.

Stáhla si u sebe okénko, jednou rukou chytla volat a tou druhou začala dělat pohyby jako kdyby repovala. To se prostě nešlo nesmát. Celou cestu jsme spolu dělaly kraviny. Zpívaly písničky, vyprávěly vtipy, a když nikdo nejel proti nám, přejížděly z jednoho pruhu do druhého. Myslím, že bychom takhle kličkovaly pořád, jenže mi zavolal Percy a seřval nás, co si jako myslíme a ať toho okamžitě necháme. Nechtěla jsem dělat problémy, tak jsem poprosila Cam, jestli bychom toho nenechaly. Poslechla mě a zařadila se do našeho pruhu. Podívala jsem se na rychle pohybující se krajinu za oknem a vzpomněla jsem si, že naposledy jsem autem jela s mamkou do tábora. Jak mi chybí. Doufám, že za mnou někdy přijede.

„Neboj, za chvíli mamku uvidíš,“ mluvila na mě uklidňujícím hlasem Cam.

„Jak víš, na co myslím?“ zeptala jsem se ji překvapeně.

„Taky jsem se tak tvářila, když jsem byla v táboře a chyběla mi,“ vysvětlovala mi.

„Jo, ták. Nevíš, za jak dlouho tam budeme?“

„Vím, vidíš támhle tu odbočku?“ ptala se mě a ukazovala někam dopředu.

„No.“

„Tak po ní pojedeme a asi za pět minut tam budeme,“ vysvětlovala mi sklesle.

„Tobě se tam moc nechce vid?“ hádala jsem její změnu nálady.

„Ani ne. Myslela jsem, že se sem už nevrátím, ale jak říká Tibor, myslet znamená hovno vědět.“

Jakmile jsme odbočili na lesní cestu, už jsem viděla vchod do tábora. Zajeli jsme všichni na parkoviště a vystoupili.

„Lidičky, jsem tady!“ volala hned Sarah. Podívala jsem se po všech holkách, co tu byly. Všechny měli boty na podpatkách a v sukénkách a na obličeji měly snad tunu make upu.

„Tady jsou tedy fifleny,“ řekla jsem Cam.

„Já byla taky taková,“ odpověděla mi nazpět.

„Fakt? Ty jsi byla taky taková manekýna?“

„Jo byla a jsem ráda, že už jí nejsem.“

„Já taky, protože takhle ti to sluší víc.“

Viděla jsem, jak k nám rázně vykračuje Percy. Když už byl u nás, spustil.

„Můžete mi laskavě vysvětlit, co to bylo na té cestě?!“ hystericky na nás mluvil

Už jsem mu to chtěla vysvětlit, ale předběhla mě Cam.

„Percy, uklidni se, rupne ti žilka. A na té cestě jsme jely trošku líp než vy. Ty jsi to možná viděl hrozivě, ale kdybys byl v mém autě, líbilo by se to,“ mluvila na něho klidně.

Percy se začal pomalu uklidňovat, potom se otočil na mě a přitáhl si mě k polibku.

„Lidičky, ráda bych odsud co nejdřív vypadla, takže co kdybyste je místo toho cicmání šli doprovodit, abychom mohli zase jet?“ přerušila nás Cam

„Tak jdeme.“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Seven keys - 7. kapitola:

5. Adel přispěvatel
26.02.2013 [18:11]

AdelDěkuji. Emoticon Slibuji že další kapitola bude nejpozději do soboty tady. Emoticon

4. KacenQa přispěvatel
16.02.2013 [20:16]

KacenQaKapitolu jsem četla už dávno, ale až teď jsem si uvědomila, že jsem nekomentovala Emoticon... Jinak super kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon. Kdy bude další??? Emoticon

3. Adel přispěvatel
01.02.2013 [21:45]

AdelDěkuji:) snažím se aby příští byla co nejdřív Emoticon Uvidím jak to ještě mezi němi bude ;)

2. Al
01.02.2013 [19:05]

a doufám,že bude mít Al něco s Erikem:)...ale ne tak aby se rozešla s Persym!:D

1. Al
01.02.2013 [19:04]

Super kapitola:)už se strašně moc těším na další!:) jseš nejlepší Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!