OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Frajer a myš - 3. kapitola

14.07.2013 (16:00) • Adel • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1521×

Utíkala jsem na záchody, kde jsem se zavřela do jedné z kabinek. Začala jsem se pomalu sunout po dveřích dolů. Nakonec se mi podlomila kolena a já skončila na zemi, kde jsem se naplno rozbrečela. Co jsem komu udělala, že se ke mně chovají takhle hnusně? Ve třídě nejsem nejhezčí, ale i k těm, kteří vypadají hůř než já, se chovají líp. Sice mám lepší známky než oni. Ale možná kdybych měla kamarády, tak bych nemusela být premiantkou. Jenže co chcete dělat doma, když jste sami? Chodit ven někam za zábavou? Na to nemám peníze, protože vždy, když máma dostane výplatu, musím jít něco vybrat, aby je všechny neutratila za alkohol. Jsem ráda, že si občas můžu koupit nějaký nový oblečení nebo knížku. A brigádu mám domluvenou až od druhého pololetí v jedné kavárně. Takže momentálně jsem bez peněz.

Doma na počítač chodím, jen když potřebuji něco do školy, někdo tam chodí na facebook, ale já si tam nemám moc s kým psát. Těch pár přátel, co tam mám, jsou z Ameriky a my se tam nikdy moc nepotkáme. Takže mi vlastně zbylo kreslení, knížky a škola. Musela jsem si připustit, že mám celkem ubohý život, nejraději bych se potkala už s tátou a Tobym tam nahoře, ale na to, abych si něco udělala já sama, jsem moc velký strašpytel. Někdy, když mi bylo nejhůř a byla jsem rozhodnutá to skončit, šla jsem do kuchyně, kde jsem si vytáhla nůž a přiložila ho k zápěstí. Jenže já jsem nemohla pokračovat dál, prostě to nešlo. Moc jsem se bála.

Podívala jsem se na mobil, abych věděla, kolik je. Do konce přestávky mi zbývaly dvě minuty. Rychle jsem se vyškrábala na nohy a šla se upravit do zrcadla. Vydala jsem se do druhé budovy, kde měla být moje učebna angličtiny. Do třídy jsem vešla se sklopenou hlavou, všichni se na mě podívali a začali si něco špitat. Rozešla jsem se ke svojí lavici, na které mě upoutal bílý papír. Dala jsem si věci na vedlejší židli a vzala si ho do ruky. Nahoře bylo krasopisným rukopisem napsáno:  Petice. Ať se podepíše ten, kdo chce, aby se naše myš vrátila zpátky do kanálu, odkaď patří. –Melisa

Podívala jsem se na podpisy a zjistila, že se podepsali všichni, i Sue Thomas, se kterou jsem se jednu dobu bavila. Zmačkala jsem ho a šla jsem ho vyhodit do koše. Když jsem procházela kolem Melisy, zvedla se a chytla mě za paži.

„To, že jsi to vyhodila, neznamená, že to není pravda. Nepatříš sem, vrať se radši do stoky,“ poroučela. Vytrhla jsem se jí a vrátila se do své lavice. Za chvíli přišla profesorka a začala hodina. Angličtina proběhla v klidu a na můj vkus celkem rychle. Po profesorce jsem se hned vypařila i já, aby proti mně zase něco neměli. Celou přestávku jsem proseděla na záchodech, protože jsem se bála, že na někoho zase narazím. Potom jsem šla na poslední hodinu, psychologie. Ta mě moc nebavila, tak jsem si vytáhla skicák a začala kreslit západ slunce. Po téhle hodině jsem se vydala ke skříňkám, kde mě zastavil profesor Hale.

„Mio, já vím, že asi nejsi moc unešená z toho, že sedíš s Niallem. Já tě jen chci poprosit, abys mu občas pomohla. Nechci ho nechat propadnout, a tak jsem si myslel, že ty ho donutíš k tomu, aby se učil,“ prosil mě.

„Pane profesore, to asi říkáte té špatné, já ho k ničemu nedonutím,“ omlouvala jsem se mu.

„Právě, že to říkám té správné, kdyby seděl u těch jeho kamarádů, bylo by mu to jedno, co má za známky, ale když bude sedět vedle tebe, věřím, že se pokusí zlepšit,“ odůvodnil mi svoje přesvědčení, že já jsem pro Nialla ta správná, která mu pomůže ve škole.

„Tak já se o to pokusím.“

„Děkuji a nashledanou,“ rozloučil se se mnou, a než jsem mu stihla odpovědět, byl pryč. Po cestě domů jsem si přemítala jeho slova. Já že bych měla změnit našeho Nialla? Kdyby to vyšlo, byla by to pěkná pohádka, ale žijeme v realitě. Kde on má místo v záři reflektorů a já mám být podle některých v kanálu.

Domů jsem přišla něco po druhé, máma už byla v práci, tak jsem měla celý dům pro sebe. Kdybych měla někoho, kdo by sem chodil, byla bych nejšťastnější, že jsem sama a můžu si sem někoho vzít. Jenže nikdo takový. Byla jsem radši, když tu byla máma, sice se ke mně chovala jak ke kusu hadru, ale aspoň jsem v tom domě nebyla sama.

Rozhodla jsem se, že uklidím v její pracovně. Zapnula jsem si hi-fi věž a dala to skoro na nejvyšší hlasitost. Vytáhla jsem si vysavač, prachovku, saponáty a připravila teplou vodu na umytí oken. Začala jsem tím, že jsem posbírala všechny láhve od piva a od vína. A že jich bylo hodně, skoro dvě tašky jsem naplnila. Dala jsem to ke dveřím s tím, že to později vynesu. Zrovna začala hrát písnička Hall of fame od The Script. Zpívala jsem s nimi a vytírala prach, potom jsem umyla okna a nakonec vysála. Všechno, co jsem vytáhla, jsem dala zase zpět do kumbálu. Vzala jsem si peníze a tašky s láhvemi a šla do obchodu. 

V obchodě jsem vrátila láhve a koupila si něco na jídlo a na pití. Stavila jsem se ještě v jednom knihkupectví a z peněz z láhví a za ty ušetřené jsem si koupila Padesát odstínů temnoty. Protože Šeď už jsem měla dočtenou, nemohla jsem se dočkat večera, až si začnu číst, jak se vztah Anastasie a Christiana bude dál vyvíjet. Kéž bych taky jednou potkala svého Christiana, který by se kvůli mně změnil. Doma jsem si udělala špagety s masem. Uklidila jsem po sobě a vydala se k sobě. Rychle jsem se podívala na učení. Zítra toho moc nemáme. Matematiku, angličtinu, fyziku, zase biologii a dvě hodiny tělocviku. Nachystala jsem si tedy věci na zítra a skočila pod sprchu, abych se opláchla a mohla už zalézt do postele. V posteli jsem si otevřela Temnotu a nechala se unášet představami, že místo Anastásie jsem já. 

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Frajer a myš - 3. kapitola: