Profil uživatele Starr • Our Stories

Obrázky

Registrační údaje

ID: #5683

Uživatel: Starr

Datum registrace: 22. 2. 2012

Moje články: 4

Moje komentáře: 19

Informace o uživateli

Poslední návštěva/aktivita: 18. 5. 2012, 23:06

Reálné jméno: Karolína

Věk: 14

Práva: Přispěvatel

O mně: Jsem poměrně složitá osobnost, která se nikdy neohlíží na názory druhých a vždycky si dělá jen to, co sama uzná za vhodné. Myslím, že jsem celkem normální holka, co jako mnoho dalších propadla kouzlu psaní. Je to můj vlastní svět, do kterého utíkám, když už nechci mít nic společného s bolestnou realitou.
Píšu už od svých sedmi let, a troufám si říct, že nejsem žádný amatér. Samozřejmě je pořád co zlepšovat, a proto jsem ráda za jakoukoliv kritiku (kladnými komentáři samozřejmě taky nepohrdnu).
Kdybyste mě potkali někde na ulici, stoprocentně mě poznáte podle otráveného úšklebku, který neustále okupuje mou tvář. Mou nejlepší kamarádkou je protivnost a nikdy nešetřím jedovatými komentáři. Hodně lidí mi říká, že mám dobrý smysl pro humor. Miluju ironii a taky ji dost často používám.
Mimoto trpím krizí druhých kapitol, které jsou vždycky divné (mnohdy až strašné a trapné), a příšernou nechutí zabíjet vlastní postavy. Možná mi řeknete, že mé hlavní postavy jsou vždycky stejné - a asi i budete mít pravdu. Do všech svých hlavních hrdinů (převážně spíš hrdinek) vkládám kus sebe, takže jsou v podstatě něco jako vylepšené verze mě samotné, protože já takové charaktery miluju - věčně otrávené, drzé, protivné, sarkastické a neustále stírající. Ale vždycky se je pokouším dělat trochu odlišné, aby má tvorba nebyla moc jednotvárná.
Ze všech žánrů mám nejradši fantasy a nebo taky real-life. Podle mě do každé povídky (tím myslím kapitolové) patří trochu - nebo i víc - romantiky, takže nějaké to love-story se u mě vždycky najde. Bez lásky je to prostě nuda. Potom se v každé mé povídce na pokračování určitě setkáte s bolestí - nejlíp ze všech emocí se mi popisuje. V tomhle ohledu si někdy připadám trochu jako sadistka. ;-)
Jinak mám dvě základní pravidla psaní - hlavní postava nikdy nesmí otěhotnět (moc trapné a blbé na popis), a taky se do toho nikdy nesmí moc míchat rodina (složité popisování, omezené emoce, postava nemůže říkat přesně to, co si myslí). Proto většinou případné tatínky okamžitě přesvědčím, že hlavní hrdinka, kterou samozřejmě milují, s ním dítě prostě nechce, a členové rodiny jsou buď mrtví a nebo nezvěstní - případně se s nimi postava jednoduše nestýká. Jednoduché.
Miluju upíry, vlkodlaky, anděly a nadpřirozeno obecně - v mé tvorbě se celkem hojně vyskytují.
Na závěr chci varovat ty lidi, co nesnáší sprostá slova, ať mou tvorbu radši nečtou - bez nějakých těch nadávek to podle mě není ono. :)

Kontakt

E-mail: Kailam11(a)hotmail(d)com

ICQ: 646404473

Moje shrnutí povídek

Povídky od Starr

Kapitolové:
• Moje třetí já (rozepsaná)
• Osud k ničemu (připravuje se)
• Padat (připravuje se)

Jednodílné:
• Vrahem
• Pochod smrti

29.03.2012 (9:00) • Starr • Povídky » Shrnutí • komentováno 0× • zobrazeno 130×

Moje články - 10 posledních

Moje třetí já - 1. kapitola

Coma, arogantní anděl, elfka Tirana otrávená životem a démon, sukuba Nax, věčně protivná. Tyto tři jsou dávnými potomky prvotních bytostí. Každá má svůj vlastní život. Co když jsou ale propojené? Co když má Ta nejsilnější znovu povstat? Dokážou tomu zabránit?
Coma. Jedna z nejuznávanějších andělů v celém nadsvětě, ne-li ta úplně nejuznávanější. Na kolena před ní padají i ti nejsilnější. Ale i ona je pouze normální bytost a má svoje problémy; například její snoubenec o ní smýšlí jako o svém majetku. Jak se asi takovémuto andělu žije v nadsvětě, kde ho polovina spoluobčanů považuje za bohyni?

09.04.2012 (13:00) • Starr • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 102×

Moje třetí já - Prolog

02.04.2012 (14:00) • Starr • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 146×

Pochod smrti

Každý z nás jednou zažije pocit naprostého zoufalství a bezmoci. Každý z nás má občas nepřekonatelnou chuť stočit se do klubíčka a naříkat nad nespravedlností světa, přestože by měl jen hrdě pozvednout hlavu a přečkat to bez povšimnutí. Každý z nás jednou umře, dříve či později. Toto je příběh dívky, která je trestána za něco, na čemž nemá ani to nejmenší přičinění. Zoufalství a beznaděj už dávno přesáhly únosné meze, její bezmocnost ji ničí a smrt k ní už s naleštěnou kosou v podobě ostří smrtícího nástroje na rameni příliš spěšně míří...
Napadlo mě to v hodině dějepisu při vyprávění o Velké francouzské revoluci. Nevím, jak funguje gilotina, takže jsem si trochu zaimprovizovala. ;-) Byla bych ráda za jakýkoliv názor, radu, nebo klidně jenom smajlíky. :)