OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Žiju druhý život 1. kapitola

04.11.2012 (19:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1019×

Malý úvod :

BEN

Rozvážet noviny je většinou nudná věc. Ale já to mám rád. Je mi patnáct. Mé jméno je Ben a rozvážím noviny. Chodím do Michael's school. Většina dětí bydlí na internátě, ale já, jelikož bydlím ve vesnici, žiju doma. Musím však pořád něco dělat podle svých rodičů. Takže je jen otázka času, kdy od nich uteču. Bydlíme v této, Fardit, vesnici už od mého narození. Většinou je tu nuda a samí důchodci. A moje brigáda je, no, prostě brigáda. Sem tam si něco vydělám. Hlavně u paní Davisonové. Té to totiž nosím až do domu. A vždycky mi něco nechá na stolku u dveří. Jen tak krátce ještě k mému popisu. Hnědé vlasy. Zelené oči. Prostě normoš kluk. Ne moc oblíbený. A tak trochu šikanovaný ve škole. A to samozřejmě fotbalovým týmem. Markem. Alexandrem. A nejhnusnějším Willem. Nejradši bych jim zakroutil krkem. Krrr, krrr. Ach. Jsou stejně staří, ale víc vážení. A to mě štve.

Jako každou obvyklou sobotu beru kolo a jdu rozvážet noviny. Paní Davisonová mi nechává na stolku vedle dveří malý obnos pěněz. Pak o tři domy dál vidím stěhovací auto. Sesedám z kola a jdu s ním po levé straně chodníku. Ze dveří jednoho domu, u kterého stojí stěhováci, vychází dívka. Ne, ne. Počkejte. ANDĚL. Jo, to je správné. Má brýle proti slunci a hnědé vlasy. Mám co dělat, abych neupustil kolo. Vidím tu poprvé nějakou dívku, která vypadá v mých letech. Bože. Nejraději bych ji ojel hned teď a tady. Co? Jak to mluvím? Kruci. 

STACEY

Bože. Další stěhování. Zase ty stejné kecy. Už od mých devíti let žiju rok od roku pořád někde jinde. Nechápu, proč jsem pořád zůstala u své rodiny. Zítra nastupuju na novou školu. Prej budu jediná, která nespí na internátě. No, nevadí, no. Vycházím ze dveří a jdu kolem chlápků, kteří stěhují můj nábytek. Zase. Pak vrážím do cizího hocha. Asi v mých letech. Pustil kolo na zem a popadaly kolem něj noviny. „Omlouvám se." Hned se ohýbám a pomáhám mu vše sebrat ze země.

„Nic se neděje," říká nějak moc rozrušeně. Prohrabávám si vlasy a sluneční brýle si nasazuji na hlavu. ,,Nevíš kde je tady nějakej obchod? Potřebuju si koupit rifle." 

„Zavedu tě tam." Usmál se, zvedl kolo a šel přede mě. Obcházíme auto a pak už jdeme vedle sebe. Nasadím si zpátky brýle. Strkám si ruce do zadních kapes a hážu hlavou. Pak jednu vystrkuji a prsty si je projíždím. Dneska je mám mastné a ještě k tomu zacuchané. Kruci.

BEN

Jdeme vedle sebe. Prohrabuje si ty svoje krásné vlasy. Mám co dělat, abych se z ní neudělal, teď a tady. Představa, že bych ji těď zatáhl do nějaký uličky a tam ji přefikl, je více něž lákavá. Ale samozřejmě, že to neudělám. Nepatřím přece k partě Will a spol. Jdeme k jednomu obchodu. Drahýmu. Takže tam nikdy nechodím. A ona si tam začala vybírat rifle. Ani se se mnou nerozloučila. Nic. Bum, prásk. Kluk s kolem a novinama, jasně, není její typ.

STACEY

Odcházím do obchodu a pak si uvědomuju, že šel se mnou ten kluk. Vracím se. „Promiň, zapomněla jsem. Tvé jméno?" ptám se s nazvednutým obočím.

„Ben," usměje se. „A ty?" ptá se.

„Stacey. Jsem Stace." Podám mu ruku. „Chodíš na tu školu tady?" ptám se. 

„Jo." Koukne na mě a potřese mi rukou. 

„Tak to budeme spolužáci." Znovu na něj vytáhnu své krásné (kecám) zuby.

O TŘI ROKY POZDĚJI

BEN

Navlékám si bundu s logem Michael's school. Takže okrasné TM. Tygři. Je zvláštní, že ještě před třema rokama jsem tuto partu nenáviděl a teď do ní patřím. A taky je zvláštní, že Stacey do této party patří taky. Už dávo není v módě, když nemáte v téhle parté holku. A tak si první den Stacey vybrala Willa. Ne mě. Já jsem se musel obětovat a být s Trish. Will a Stacey. Já a Trish. Ale stále toužím po Stacey.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Žiju druhý život 1. kapitola: