OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Impossible Little Things 11



Impossible Little Things 11Hodně důležitá kapitola. Vyznání a bouračka...

11. kapitola

„Neboj,“ usmál se. „Všichni jsme použili kondomy a ty jsi byla užasná.“ Jo, to já vím. Pamatuju si všechno. Každičkej kousíček. Opilost vyprchala při první puse. To už jsem byla úplně bdělá.

„No, to samozřejmě děkuju, ale chápeš mě? Spala jsem s pěti klukama najednou,“ pohodila jsem rukou dokola místnosti. Všichni vzhlédli. Asi jsem první, kdo se o tom bavil.

„Promiň, pokud jsme ti něco udělali,“ ozval se Zayn.

„Tobě něco je?“ staral se Niall. Odstrčila jsem Louise a objala Nialla. A což jsem totálně nečekala, mé objetí přijmul a pořádně se přitiskl.

Jejich limuzína je krásná prostorná a… no… černá. Sedám si dozadu. Vedle mě, jaké to štěstí, si sednul Louis. Jako jediní jsme seděli proti přednímu oknu. Ostatní seděli kolmo. Nevšímali si nás. Prostě poslouchali a nebo hráli na provizorní konzole. Asi po deseti minutách čumění se z okna se Louis ozval:

„Totiž... s tím vztahem… “ Trhla jsem sebou. Pomalu jsem se otočila.

„No? A?“ Chci vědět, co to má znamenat.                               

„No, totiž, moje známá, vlastně nejlepší kamarádka mojí mámy, má dceru a syna. Emu a Erika. Hledá hlídání a já můžu jenom někdy,“ asi čeká, že něco řeknu, ale já mlčím a nechápavě na něj koukám. „Napadlo mě, jestli bys nechtěla…“ Skočila jsem mu do řeči.

„Louisi. Já mám školu, bydlím a žiju úplně někde jinde,“ zakroutila jsem hlavou.

„Jo, já vím, ale pořád se to dá zařídít. Být u nás týden a u sebe měsíc. To by se dalo? Měla bys slušně vyděláno a já… já…“ Najednou hledal slova.

„Co?“ otočila jsem se na něj celým tělem a položila ruku na sedadlo. „Co ty?“ Podívala jsem se mu zpříma do očí. Podíval se na moji ruku. Chvíli jsme byli ticho a pak mi položil svoji ruku na tu moji. Obrátila jsem ji a stiskla mu prsty. Podíval se mi do očí.

„Já nejsem zrovna typ, kterýmu nedělá problém říct holce, že se mi líbí.“ Lapla jsem po dechu. Ne, Jani. Nedělej rychlý závěry. Určitě to myslí jinak. Jak bych se já mohla líbit někomu, jako je on?

„Potřebuješ s nějakou pomoct?“ řekla jsem, abych zjistila, jak to myslí.

„Ne, ty trumpeto. Ty se mi líbíš,“ řekl s úsměvem.

„Já jsem trumpeta?“ usmála jsem se upřímně.

„Jo, ty jsi trumpeta,“ zasmál se. Opřela jsem se o opěradlo a podívala se dopředu. Pořád s úsměvem. Jestli si ze mě nedělá srandu, tak je to vážně… hustý! Hustodémonskykrutopřísně hustý! Cítila jsem, že i on mi stisknul prsty. Moji nádhernou chvilku přerušilo hučení aut a skřípání brzd. Uškubla jsem rukou. V té chvíli se limuzína čelně srazila s protijedoucím tirákem. Přední sklo se roztříštilo na miliony kousků. Přeletěla jsem dopředu. Ucítila jsem gravitaci na jiném místě a přetočila jsem se na strop. Bouchla jsem se tvrdě do hlavy.

Vše jako ze snu. Nebo spíše zpomaleném filmu. Slyším hučení v uších. Pak zběsilé výkřiky a volání o pomoc. Troubení aut. Někde brečí dítě. Vedle sebe jsem zaslechla šramocení.

Do černé limuzíny narazilo další osobní auto. A další. Postupně to z velkých nárazů šlo do menších a nakonec nic.

Silný náraz osobního auta mě vymrštil přes přední sklo. Dopadla jsem na těžkou asfaltovou silnici. Předpokládám, že jsem se řízla o střepy, protože jsem v pravé noze ucítila strašnou bolest. Úplně jsem přestala přemýšlet a vykřikla bolestí. Hlava mi třeští. Musím zvracet. Začnu ze sebe vyhazovat tekutiny a snídani. V půlce toho všeho upadám do bezvědomí…

Pomaličku se snažím otevřít oči. Slyším pípání přístrojů. Píp, píp… ozývá se to blízko mé hlavy. Potřebuju se napít. Chci si sednout. Nejde to. Když se mi konečně podaří rozlepit oči, uvidím, že moji ruku tiskne nějaká cizí. Zvednu namáhavě oči. Vytrysknou mi slzy. Co se to, ksakru, děje? Pokusím se vyslovit jeho jméno. Ale z úst mi vyjde jen tiché zakrákorání. Zvedne hlavu. Vypadá to, že spal. Snažím se posadit. Jeho těžké ruce mě přitlačí zpátky.

„Už jsem si myslel, že se nevrátíš!“ objal mě. Cítím na rameni jeho slzy.

„Co… se to…“ Položí mi prst na rty. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Impossible Little Things 11:

2. Darkness přispěvatel
29.03.2015 [22:07]

DarknessJaj, chudáček... Snad bude v pořádku, sice už se probudila, ale ještě není zdravá. Emoticon

1. AnnieZet přispěvatel
19.03.2013 [18:17]

AnnieZetje to hrubý lásko:D:)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!