OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Fall into Darkness - 6. kapitola

22.02.2013 (14:00) • MichelleMikaelson • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 789×

S hlavou nakloněnou na levou stranu jsem sledovala Alice, která právě vyslovila Zaynovo jméno. Momentálně se mi hlavou honilo tisíce myšlenek, ale nezmohla jsem se na slovo.

„Co tím myslíš? Zayn o mně mluvil? Ty ho znáš?“

„Nejdřív zachráníme toho chudáčka, který za chvilku vykrvácí v támhleté kuchyni.“

Koukla jsem na ni, ale pak mi zmizela z očí. Dělá to očividně s chutí. Dívala jsem se, jak přikládá své zápěstí k Liamovům ústům, přesně jako to udělal včera Louis.

„Proč jsi ho napadla, hm?“ povytáhla jsem na ni obočí.

„Nenapadla.“

„Ne?“

„Všimla sis snad, že bych měla červené oči?“ uchechtla se.

„Proč se pleteš do věcí, do kterých ti ale vůbec nic není?“

„Protože jsem se vrátila za Zaynem, je můj jediný přítel.“

„A on ví, jaké monstrum jsi?“

„Však…“ svraštila obočí. „On se nezmínil,“ uchechtla se. „Tak to je menší trapas. Asi je čas, abych šla.“

„Ne, teď tě čeká vysvětlování,“ pokynula jsem hlavou k obývacímu pokoji. „Usaď se na gauč. Nabídla bych ti kafe, ale napadla jsi majitele domu, takže se jenom usaď.“

„Kdo říká, že chci mluvit?“

„A kdo říká, že máš na výběr?“ podívala jsem se na ni a usedla na gauč vedle ní.

„Jelikož jsem považována za mrchu, klidně bych ti teď hned mohla rozervat hrdlo, jako jsem to udělala tomu kudrnáči včera.“

„Jelikož jsem čarodějnice, mohla bych tě srazit na kolena jako před chvílí.“

Alice se nadechla a podívala se na mě. Dostala jsem ji. „Jsem upírka pouhých deset let,“ sklopila pohled. „Přeměnil mě nějaký chlápek, kterého očividně hodně bavilo ubližovat nevinným lidem. Byla jsem na dně, protože jsem nechápala, co se mnou je. Pak jsem vraždila. Jak jsem milovala tu vůni lidské krve! Jenže na mě narazila skupina lidí, kteří byli úplně to stejné, co já – monstra.“

„Pomohli ti?“

„Trošku,“ odpověděla mi a znovu se pustila do vyprávění. „Vysvětlili mi, co se se mnou děje, a radili mi, abych se živila na zvířecí krvi, což jsem nechtěla. Opustila jsem je a postavila se na vlastní nohy. Bylo mi mizerně a tehdy se objevil Zayn.“

Jakmile zmínila jeho jméno, pouze jsem zvedla pohled ze země a pořádně si ji prohlédla. „Zayn?“

„Bylo to před dvěma lety. On si myslel, že jsem to, co je on. Jenže jsem nebyla, a přišla jsem na to až moc pozdě.“

„Nechápu.“

„A tenkrát byl úplněk. Byla jsem tenkrát v lese na lovu, protože mě Zayn pozval. Tenkrát mi to došlo. Zayn byl vlkodlak a pořád je.“

„Ne, tohle není…“ zatajila jsem dech. Sakra! Louis je upír a já jsem cítila jeho dotek tak zvláštně, a u Zayna též. Co když on je ten vlkodlak z obrázku? „Je pořád vlkodlak?“

„Jo. Pohádali jsme se, když mě málem zabil… Vlkodlačí kousnutí zabíjí upíry a já málem zahynula. Zayn si to potom nesl za vinu a odstěhoval se i se svou rodinou. Hledala jsem ho celé dva roky. A předevčírem jsem se doslechla, že je tady.“

„Páni,“ prohrábla jsem si vlasy.

„Nic neříkej, čarodějko,“ naklonila hlavu na stranu. „Nejsi tak silná, aby sis na mě mohla dovolovat. Mizím.“

„A co Liam? Vymažeš mu vzpomínky?“

„Nějak se mi nechce,“ uchechtla se a zmizela mi z očí. Najednou jsem uslyšela zalapání po dechu – Liam nabral vědomí.

+-+-+-+-+

„Prostě jsi omdlel, Liame,“ snažila jsem se mu namluvit, že žádní upíři nejsou. Nemůžu zase volat Louise a žádat ho o pomoc, je to divný.

„Ne, viděl jsem ji.“

„Koho, prosím tě?“

„Tu holku. Byla úžasná. Pořezal jsem se o nůž a pak se nade mnou zjevila ona. Její oči byly rudé. Byla upír, věř mi, Alex.“

„Ale mohla mít rudé oči i od přírody, Liame. Spadl jsi na zem a uhodil se do hlavy.“

„Proč mi nevěříš?“ podíval se na mě. Kéž bych ho teď mohla obejmout a říct mu, že má pravdu.

„Není to, že bych ti nevěřila, jen je to divné, Liame,“ prohrábla jsem mu vlasy a postavila se na nohy. „Už půjdu, jdu ještě za Zaynem. Zítra ve škole, ano?“

„Jasně,“ vydechl.

„A zapomeň na ty upíry, bude to lepší,“ vyšla jsem z jeho domu a s úlevou si oddechla. „Tohle bylo hrozné.“

+-+-+-+-+

Jako by dnešek nebyl už tak dost divný. Ranní setkání s Niallem a Louisovým příchodem z nemocnice mi nebylo příjemné. Aférka s prapodivnou Alice mě zarazila a pomátla. To, že by Zayn mohl být vlkodlak? Nechci si ani představit, jak asi moje návštěva u něj dopadne. Nebudu na něj řvát, jen si požaduji vysvětlení.

Nebylo obtížné najít Zaynův dům. V tomhle malém městečku znám skoro každého a tenhle dům byl už dávno opuštěný. Myslela jsem, že tady bydlet bude. Nadechla jsem se, prostě to na něj vybalím, hned. Prudce jsem zabušila na dveře a ruku stáhla podél těla. Uslyšela jsem kroky, které se přibližovaly ke dveřím. Najednou se dveře otevřely a v nich stál on.

„Alex?“

„Čau, Zayne,“ mávla jsem na něj. Páni, dneska vypadal neuvěřitelně dokonale. „Chtěla bych ti něco říct.“

„O co jde?“ opřel se o rám dveří a upřeně mě sledoval.

„Jsem čarodějnice. Mám schopnosti, o kterých jsem se dozvěděla nedávno,“ uvidíme, jak se bude tvářit.

Zayn zatajil dech. Asi si myslel, že mu to žeru. Že mu věřím, že je překvapený. Třeba je, ale určitě ví, že čarodějové existují. „To není možné.“

„A potkala jsem tvou kamarádku, Alice. Celkem mrcha, víš to? Poznal jsi vůbec její pravé já, Zayne?“

„Počkat,“ zarazil se. Přesně tohle jsem měla v plánu. „Co ti řekla?“

„Ale, nic výjimečného. Zmiňovala se o svém životě, o tvém, vlkodlacích…“ jakoby nenápadně jsem narazila na tohle téma. Jeho výraz byl k popukání.

„Co?“

„Vím, že nejsi člověk. Jsi vlkodlak. Chceš, abych si to ověřila?“ povytáhla jsem na něj obočí a on hned zavrtěl hlavou, přičemž vyšel ze dveří a prudce je za sebou zavřel.

„Nemůžeš se o tom nikomu zmínit, Alex. Kdyby na to přišli…“

„Myslíš upíři?“

„Proč jsi tak zatraceně nad věcí?“ očividně jsem mu pila krev, což by bylo vtipné, kdybych byla upír. „Jo, upíři.“

„Udělali by ti něco?“

„Oni by mě zabili, Alex.“

„Uhm…“ zarazila jsem se. Promiň, Louisi, ale budu ti lhát. „Dobře. Já… já už půjdu,“ otočila jsem se na podpatku.

Zayn mě ovšem chytl za zápěstí a musím poznamenat, že stisk má silný. Jasně, zapomínám, je vlkodlak. Prudce si mě k sobě otočil a musím uznat fakt, že moje hnědé vlasy se pěkně zavlnily ve větru. Nechápavě jsem se mu podívala do očí, ale pak jsem všechno pochopila, když mě… Když mě políbil. 

V příští kapitole můžete očekávat sbližování se Alexandry se Zaynem a nastávají nám další problémy. Co se může stát?

Jinak s potěšením oznamuji, že již brzy se tu objeví má další povídka :') Možná o víkendu :) Téma The Vampire Diaries a v hlavní roli původní :)

Autor: MichelleMikaelson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Fall into Darkness - 6. kapitola: