Kvůli většímu "dramatickému efektu" je tahle kapitola enormě krátká. Snad vám to nebude vadit. Doufám že vás to udrží napnuté. ;-)
13.03.2011 (15:00) • MessengerOfDeath • Povídky » Na pokračování • komentováno 31× • zobrazeno 1916×
Matta napadlo, že je to dívčin pokoj. Divil se, že ho napadlo zrovna tohle, když ho za ruku tahaly ledově studené bílé ruce. Vlastně se ani moc nebránil. Cítil z toho stisku strach a naléhavost. Ruce ho stáhly do temnoty pokoje a potichu se za nimi zavřely dveře. V té tmě nebylo vidět na krok. Najednou se mu chtělo strachy vykřiknout, když si uvědomil, co se to právě stalo. Ústa mu ale zakryla ledově studená dlaň a do ucha mu zašeptal tichý hlásek bez jakéhokoliv zavanutí vzduchu. Znělo to tak naléhavě a ustrašeně že se Matt uklidnil.
„Ššš! Ať nás tu nenajde. Jestli zjistí že jsem ti pomohla…“ Matt se chtěl zeptat kdo? ať je nenajde, ale strachy se nedokázal pohnout. Jen pevně svíral rukojeť sekery. Nějakým zvláštním způsobem ho to uklidňovalo. Přece jen on byl ten kdo má zbraň. Ne ten pošuk co se teď prochází po chodbě. Ale na to nemohl příliš spoléhat. Kroky se pomalu blížily k pokoji, kde se schovával a těsně přede dveřmi se zastavily. Ty chladné ruce Matta pomalu a potichu táhly ode dveří. Byly tak neúprosné a naléhavé. Jejich majitel (pravděpodobně třicet let mrtvá dívka) musel být stejně vystrašený jako Matt, protože ten vůbec nedokázal uvažovat a jen se nechal táhnout dál do temnoty.
Kvůli nehorázné tmě neviděl vůbec nic, jen zpod dveří viděl, že se zářivka opět rozblikala jako šílená. Tak si teď připadal i Matt. Šílený. Podle hmatu poznal, že se krčí za postelí. Najednou si to uvědomil. A ta skutečnost se mu ani trochu nelíbila. Už v ruce nesvíral sekeru. Asi mu musela upadnout. To ale byla hloupost. To by přece slyšel. Chtěl zanadávat, ale strachy ze sebe nedokázal vydat hlásku. V tom se začaly pomaličku otevírat dveře pokoje. Část pokoje začala blikat v rytmu šílené žárovky. Matt neměl ponětí, kdo to stojí ve dveřích. Ale také to neměl nejmenší chuť zjišťovat, když zjistil, co ta osoba drží v pravé ruce. Sekeru. A Matt by vsadil celé své jmění na to, že přesně tuhle sekeru ještě před deseti sekundami držel v ruce on. Věděl že nejlepší bude, když zůstane schovaný za postelí, i když to nebyla bůhvíjaká schovka. Postava stála ve dveřích asi dvě minuty, než se dveře s tichým cvaknutím opět zavřely.
Po celou dobu, co byla postava ve dveřích vrhala do osvětlených (stále šíleně blikající zářivkou z chodby) částí pokoje děsivý stín, podle kterého Matt poznal že to bude asi muž.
"Bože!!! To byl jejich otec!!! To snad ne!!! Straší tu nebo co?!" Přemýšlel horečně k smrti vyděšený Matt.
Když bylo po všem, vzpomněl si na ruce které ho táhly temnotou do úkrytu a ten naléhavý roztřesený hlas mladé dívky. Rozhlédl se po pokoji, ale až na absolutní tmu nic jiného neviděl. Dokonce ani necítil ničí přítomnost. Zaposlouchal se, jestli náhodou něco neuslyší pro případ, že by se musel opět rychle schovat. Pomalu se blížil ke dveřím a poslouchal. Co kdyby zase zaslech ty kroky? Neměl nejmenší chuť střetnout se tu s nějakým přízrakem. Poslouchal a nic. Neslyšel nic. Vůbec nic. Když se ale zaposlouchal lépe, uslyšel to.
Autor: MessengerOfDeath (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Dům na vyhlídce - Sedmá kapitola:
Nebuď drzý! 
tag se koukni pořádně
Ale ja ju tu stále nevidím.
teď sm ju dopsal a chystám se ji sem vložit
Nehovor, teda nepíš, že ešte vždy nemáš napísanú ďalšiu kapitolu. 
Hm... fajn, tak je to vyrovnané, no...
já jenom s těma harantama ale ti celej den smažijou metin a já se tam kolikrát dostanu (když mám štěstí) až večer
No a myslíš, že ja nejaký mám??? Ja sa o pc delím s ocom a dvoma harantmi!!!!
jakože ono netrvá tak dlouho přepsat sem jednu kapitolu jenže na to musí mít člověk čas
Hm... a ja nestiham citat a ty napises dve kapitoly za vikend? Pani... to som kedysi dokazala aj ja s Jane Angel. Ale teraz do skončilo tak, že kapitolu napíšem za týždeň aj s otrasmi mozgu a aj tak musim tu debilnu skolu dohanat. Ježiš, ako ti zavidím...
Hmm... na papiery, na papiery... Ale ja si to neprečítam!
když vono jako na papíře to mám jenom nějak nebyl čas hodit to sem
Ty máš šťastie, že som teraz na mäkko, trochu s ami roztápa mozog, takže to nebudem ďalej riešiť. S kamoškou riešime Ellenwooda Noaha Scotta (Toho si prosím zabaliť a so s ebou, ďakujem ;D)
Len jedna jedna jedna otázka :DD Kedy bude ďalšia kapitola??? Nechcem nadávať, ale strašne pomalý si. :D Ja som čakala, že včera to bude mať napísané a nič. Veď ja soms tihla cez víkend napísať dva kapitoly na blog a ty nič.
samozřejmě že ... koho jinýho?
A teraz koho urážaš??? Mňa, alebo GraceWhite???? 
necykládej 
nejenže seš blond ale ty sa i správaš ako blond
Jak že půlka třídy je Blond! Já ne! 
No ta ty si pomalý. Dúfam, že dnes to bude dopísané.
musím to ještě dopsat
Ale fakt, no...
A kde je ten link???? Ja chcem čítať! 
divila by ses co mám ve třídě
Nie Ja som originálne šialená...
Ale s takým blond, ako som ja, si sa asi ešte nestretol.
Hííí na ceste, napíš mi tu hneď link. 
ale děkuju za kladný komentáře 
hele, mirrorgirl...neučíš ty se náhodou komentovat od Mijy? valíte skoro stejně drsný hlody
věř mi.polovina mé třídy je blond takže vím jak se s těmito bytostmi vypořádat 
a další kapitola je na cestě
Ja ťa asi zaškrtím!!! Takáto koniec!!!!!!!! Ver mi, neštvi podráždenú blondínu!!!
Takže ďalšiu kapitolu očakávam už čoskoro... 
Mám taký pocit, že keď budem čítať túto poviedku, raz sa zabijem... Tentoraz som sa takmer udusila, za to môžeš ty, takže to bude vražda. Dúfam, že máš dobrého právnika.
další je už na cestě
Páni. Tvá povídka mě velice zaujala. Líbí se mi. Rychle další. Moc, moc prosím 
Přidat komentář:
- Who He Really Is
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!