OurStories.cz ~ naše povídky » Mystic princess - 7. kapitola

19.08.2011 (16:00) • Lussy • • komentováno 4× • zobrazeno 1270×

Mámin kamarád a jouda

„Počkej!“ křičel na mě. Zrychlila jsem krok, nechtěla jsem se s ním už vybavovat.

„Lumi, no tak!“ Zastavila jsem.

„Co mi ještě chceš?“ štěkla jsem.

„Spojil se se mnou tvůj otec, bojí se o tebe a tvoje máma určitě taky...“ Nenechala jsem ho domluvit.

„Ty si muvil s tátou? Co říkal? A jak to udělal?“ sypaly se ze mě otázky.

„Hlavně klid, všechno ti povím, ale musíš být v klidu, jasný?“ Kývla jsem a pobídla ho, aby pokračoval.

„Spojil se se mnou zcela náhodně před pár dny. Snažil jsem se tě najít a všechno ti říct, o tom, že jsi v nebezpečí a že si musíš dávat pozor,“ vyprávěl mi.

„A dál?“

„Dál už nic, zatím se se mnou ještě nespojil, ale až to bude, dám ti vědět. Budeš druhá, která o tom bude vědět,“ mrkl na mě.

„Jak druhá?“

„Tak já to snad budu vědět první, ne?“ vtipkoval.

„Teď se nehodí vtipkovat!“ okřikla jsem ho a měla se k odchodu.

„Kam jdeš?“

„Něco si musím zařídit, zavolej mi na tohle číslo, až se ti táta ozve, jo?“ Podala jsem mu vizitku a spěchala za Kim. Běžela jsem městem a vůbec mě nenapadlo vzít MHD a nebo taxi. Potřebovala jsem tam být rychleji a tak jsem utíkala uličkami, abych mohla běžet, jako střela. Domů jsem se dostala rychle a šla zkontrolovat Kim. Byla doma a právě večeřela.

„Jsem ráda, že jsi v pořádku,“ vydechla jsem.

„Neměla bych být?“ divila se.

„Ne, jen jsem se o tebe bála, ale teď na chvíli půjdu pryč, vlastně jen na dvacet čtyři hodin, vrátím se zítra ráno, ahoj,“ rozloučila jsem se a zavřela za sebou dveře. Určitě mě musel sledovat a tak jsem ho musela odvést od Kim dál, mohl jí ublížit. Běžela jsem na opačnou stranu města, jen abych ho odvedla co nejdál.

Nevšímala jsem si lidí okolo a prostě běžela, taky to tak dopadlo, do někoho jsem zase narazila a zase to ustál.

„Jouda, to už si tu zase!“ obořila jsem se na něj a bouchla mu do hrudi. Zvedla jsem oči a málem mě polilo, byl to ten zelenoočka, co se mě ještě nedávno snažil zabít. Chtěla jsem utéct, ale chytil mi ruce a zatlačil mě do uličky. Couvala jsem, co nejdál jsem mohla a nakonec narazila na zeď.

„Bojíš se?“

„Ne,“ lhala jsem a doufala, že se mi moc hlas neklepal.

„Ale měla bys.“ Zlověstně se zasmál, až mi mráz přeběhl po zádech. Měl vážně strašný smích. Byl docela daleko, ale tu vzdálenost překonal neuvěřitelně rychle. Krčila jsem se v koutě.

„Ale ne, tohle jsem nechtěl. Tohle bude stejné, jako zlomit špejly, jako zlomit tvou matku.“ Při slově matka mě popadl vztek.

„Co jsi jí udělal?! Opovaž se jí ublížit, jinak si mě nepřej!“ vyjela jsem na něj.

„To se brzy dozvíš,“ uchechtl se a přitlačil mě ke zdi ještě více, takže se svým tělem opíral o to moje a dýchal mi do tváře. Byl to strašný pocit, nemohla jsem nic dělat a ani se hnout. Pořád se o mě opíral a stále nic neříkal, prostě se na mě koukal.

„Tvůj kamarád Pippuri taky není moc silný, ten byl snad měkčí než shnilý banán.“ Znova se uchechtl a ovanul mi svým dechem tvář. Tohle mě už vážně naštvalo, vzepřela jsem se a odstrčila jsem ho od sebe.

„Co ode mě chceš a proč to říkáš?“

„Chci tě zničit, copak to vypadá jinak? Nejdřív si na tobě chci pořádně smlsnout, a pak když už mě budeš nudit, tě zabiju,“ vyzradil mi svůj plán.

„Tak na to zapomeň, se mnou si nikdo hrát nebude!“ křikla jsem na něj.

„To si jenom myslíš, jsi až příliš nezkušená a vůbec nevíš, co máš dělat. Připrav se, očekávám boj a tak se připrav, všechno se rozhodne.“

„Měl by si se připravit na smrt a taky na to, že to bude pekelně bolet, bohužel nemám čas se s tebou vybavovat,“ ušklíbla jsem se – měl to být úsměv extra pro něj – a chytla se přívěsku.

„Já si tě najdu!“ slyšela jsem, jak ještě za mnou křikl.

Je mi strašně líto, že jsem kapitolu nepřidala už dávno, ale odjela jsem pryč. Na cestě nebyl přístup k netu a navíc jsem neměla kapitoly u sebe. Budu se snažit kapitoly přidávat pravidelně, alespoň jednou týdně. :))

Lussy

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice:

Sdílet

Diskuse pro článek Mystic princess - 7. kapitola: