OurStories.cz ~ naše povídky » Mystic princess - 23. kapitola



Mystic princess - 23. kapitolaSkončili jsme u draka, kterého navštívil Theodrick. Dneska se s ním face-to-face setkají úplně všichni. Očekávejte celkem napjaté scény a pěkně nakrknutého Oransiiho.

Bez moci

 

Violetti běžela, co jí síly stačily a kupodivu jí to stačilo k tomu, aby byla u jeskyně dřív než Taivas a jeho družina. Poznat tu pravou nebylo težké a tak se vydala dovnitř. Když dorazila do jeskyně, Theodrick uskakoval drakovým pokusům jej zmrazit.

Utečte!“ zakřičel na Violetti, když si všiml, že je tam také.

Ne, nenechám vás, abyste mi zabili moji holčičku!“ zakřičela na něj a nepřestávala se k drakovi přibližovat.

No tak! Jděte pryč! Ona Vás nepozná!“ křičel na ni, ale Violetti ani o krok neustoupila. Theodrick přestal dávat pozor na sebe a spíš kontroloval královnu, aby se jí něco nestalo. To bylo jeho neštěstí, drak jej jednou ranou přimrazil ke stěně jeskyně. Mezitím do jeskyně dorazil i Taivas a jeho družina. Nestačili se divit, když viděli Violetti na nohou, jak se stále blížila k drakovi.

Už ani krok!“ zakřičel na ně Theodrick a naznačoval volnou paží, aby se stáhli.

„Nehodlám dovolit tomu tvorovi, aby zabil Violetti!“ rozčiloval se Taivas. Nechtěl použít slovo „netvor“ v přitomnosti Violetti.

Ona mě nezabije, je to moje hočička!“ obořila se na něj jeho vlastní žena. Možná, že Taivase milovala nade vše, ale pro Lumi, své jediné dítě, byla schopna i položit život.

Nebuď pošetilá! Ona teď není sama sebou! Zabije tě, když si nedáš pozor!“ Nenechal se Taivas.

Má pravdu! Violetti, neblázni!“ přidal se k němu i Pippuri, kterému na Violetti záleželo jako na vlastní sestře, nechtěl ztratit další. Violetti nedala na slova žádného z přítomných, dál se bezhlavě přibližovala k drakovi a nemínila s tím přestat.

V jeskyni byla spousta lidí, ale ani z poloviny nebyla zaplněná. Tohle se nedalo tvrdit, když do ní dorazil Ragnald s tisícovkou vojáků. Nestihli reagovat na všechna dění v jeskyni, ale jakmile se Ragnald rozkoukal, spoléhali na něj. Drak byl u vytržení, tolik lidí ve svém skromném příbytku nečekal a tak zařval jako raněný lev, ale bylo to stokrát horší. Každý se musel něčeho chytit, aby neupadl, jen Theodrick nemusel, ten byl pevně přimražený u stěny jeskyně. Jediná Violetti byla bez opory a její slabé nohy se podlomily. Svalila se na zem jako mládě žirafy. Vykřikla. V tu chvíli k ní obrátil drak svou pozornost. Opatrně k ní přibližoval hlavu, tak jako ona se celým svým tělem přibližovala k němu. Když si toho Violetti všimla, znovu vyděšeně vykřikla. Drak se lekl a odskočil trochu dál, ale pak se znovu soustředil jen na Violetti.

Chce zabít královnu! Soustřeďte veškerou svou sílu na toho draka!“ přikazoval Taivas a vojsko nemělo nic proti.

Ne!“ zakřičela Violetti a pokusila se vstát.

 

Byla jsem to já, pořád jsem to byla já, jen jsem nad svým tělem neměla kontrolu. Viděla jsem vše svýma očima, cítila jsem, ale nemohla jsem se hnout. Jako bych byla loutka a někdo tahal za neviditelné nikty. Byl to strašný pocit, neměla jsem, jak jim říct, že jsem to já. Báli se mě, všichni, kteří stáli v místnosti. Jak bylo vidět, nic se za ty roky nezměnilo. Stále jsem všem naháněla jen strach, jediná máma měla pořád ten stejný výraz, jako když mě jako malou brávala do náruče. Vzpomněla jsem si na ty časy. Byly krásné, malé bezstarostné děvčátko s královskými rodiči. Měla jsem se úžasně, měla jsem skvělé „strýčky“ - třemi slovy: měla jsem vše. Jenže já musela růst a s tím rostl i strach v našem lidu. Všichni se ode mě stranili, ale začala jsem si toho všímat až v pubertě. Jednoduše jsem se musela sebrat a utéct, tím jsem vše utvrdila. Byla jsem nebezpečí pro všechny a Theodrick mě měl zabít, když měl možnost, ne mě ušetřit a hrát si se mnou na kočku a myš.

Vypadalo to už dobře, máma se ke mně pomalu blížila a ten netvor ji nechal přiblížit se, ale pak se to stalo. Zakručelo mi v břiše a ona voněla tak lahodně, jako grilované kuře pomazané tou nejjemnější marinádou, kterou na světě vymysleli. Začala jsem otvírat tlamu – tedy to on otvíral tlamu. Upřela se na mě pozornost a vojsko se na tátův rozkaz připravilo k útoku. Jediné, co jsem ještě uslyšela, byl matčin zoufalý výkřik a pak mě už jen ozářila ostré světlo, které kupodivu nebylo tak nepříjemné, jak jsem si vždycky myslela.

 

Celého draka pohltila mlha a pak se objevilo pronikavé světlo, jako když se Lumi objevila uprostřed louky. Všichni strnule stáli – jen Violetti seděla – a upřeně sledovali místo, kde ještě před chvílí stál obrovský bílý drak.

„Uprchl do jiného světa,“ konstatoval Pippuri.

„Šel na Zemi,“ přidal se Oransii.

„Proč si to myslíš?“ zeptal se Taivas. Na Oransiiho upřeli pohled všichni přítomní – dokonce i sám Ragnald - a nedočkavě čekali na jeho odpověď.

„Proč? Ještě se ptej... Je to drak a zjevně má hlad, když se tady před zraky všech pokusil pozřít Violetti. A kde jinde najdete vhodné jídlo pro draka? Přece na Zemi,“ obhájil se Oransii.

„To tam jde hledat jablka?“ ptal se přihlouple Pippuri. Oransii se neubránil protočení očí v sloup.

„Jsi vážně tak hloupý, jak se děláš, a nebo ti to prostě jen nedošlo? Má hlad a chtěl sežrat Violetti. Takže jde s nevětší pravděpodobností na lidi, kteří jsou mnohem snadnější kořistí, než drak, kterého chrání celé vojsko,“ vysvětloval Oransii a Pippuri nebyl jediný, kdo to nechápal.

„Copak jste někdy viděli, jak drak v pohádce žere jablka? Vždycky. VŽDYCKY chtěl princeznu!“ křičel už bezmocný Oransii, který už nevěděl, jak ty pitomé hlavy probudit a donutit je, aby šli na Zem.

„Tím narážíš na to, že pohádky zase nejsou až takové povídačky?“ zeptal se zmateně Taivas.

„Ne! Tím narážím na to, že Lumi má velkou chuť na pořádně krvavý lidský steak a určitě nezůstane jen u jednoho!“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mystic princess - 23. kapitola:

1. LidkaH
23.05.2012 [13:20]

WOW!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!