OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Frajer a myš - 8. kapitola

20.08.2013 (08:00) • Adel • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 1431×

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!

Středa nakonec proběhla úplně v pohodě. Niall nebyl ve škole. Škoda, že nemůže chybět pořád.

Dokonce i ti jeho kamarádi mě nechali celkem na pokoji, samozřejmě si neodpustili pár připomínek na mě, ale pořád jich bylo míň, než když je Niall ve škole. Odpoledne jsem si udělala pár poznámek na ten referát. Něco jsem si už pamatovala, když jsem to psala poprvé, takže by to mělo být v pohodě.  Ve škole jsem zaslechla rozhovor nějakých dvou prvaček o nějakém novém seriálu, myslím, že se jmenoval Teen wolf. Jelikož Pretty little liars měli pauzu, rozhodla jsem se, že bych se na něj mohla začít dívat. Začala jsem asi ve dvě a skončila tak v deset večer, nemohla jsem se od toho odtrhnout. Za to odpoledne jsem zkoukla celou jednu sérii. Sice hlavní hrdina je Scott ale já se zamilovala do Stilese. Jeho úsměv a hlavně ty jeho hlášky! Hned jsem si postahovala všechny jeho fotky do mobilu a jednu z nich si dala i na tapetu. Jo, dneska jsem usínala se Stilesem. Kdybych měla někomu jmenovat všechna jména, s kým jsem usínala, musel by si o mně myslet, že jsem kurva. Jenže je v tom jeden menší háček, já s nimi usínám jenom v myšlenkách.

......

„Do háje, kde mám sakra ten blok s písničkami?“ brblala jsem si pro sebe ráno. Bylo za deset půl osmé, nejvyšší čas vyjít a já ještě trčela doma. Podívala jsem se snad všude, přemýšlela jsem, kde jsem ještě nehledala. Pod postelí! No jasně. Rychle jsem se zohnula a probírala se věcmi.  Tady je! Měla jsem chuť si radostně zatleskat, ale neměla jsem na to čas. Hodila jsem ho do tašky a utíkala do školy. Přiběhla jsem přesně v osm. Profesor Harrison nemá rád, když někdo chodí pozdě, takže jsem co nejrychleji zaplula do lavice a dělala, že tam nejsem. Po minulé hodině, mě matika nějak přestala bavit, profesor pořád něco počítá tím způsobem, že já jsem teprve u začátku a on už má skoro výsledek. Takže jsem celou hodinu opisovala z tabule. Po matice, přišla chemie, jestli se mi před tím zdála fajn, tak to beru zpět. Musela jsem na ní sedět s Niallem, a to ze všech hodin, dělá strašné. Možná by mě mohl nechat na pokoji, když děláme dneska ten referát. Se zvoněním dopadla na moji lavici i Niallova taška.

„Nialle?“ zeptala jsem.

„Co chceš?!“ vyštěkl po mně a v očích mu plály plameny.

„Já jen, kde chceš dělat ten referát?“ ptala jsem se potichu.

„Samozřejmě, že u mě. K tobě bych nikdy nešel a mezi lidi už tuplem ne,“ odpověděl mi.

„Dobře, takže hned po škole? Protože já vážně netuším, kde bydlíš,“ hlesla jsem.

„Ne, až ve tři u školy, já si potřebuju ještě něco zařídit, a ty se musíš převléct, v tomhle tě k sobě domů nepustím.“  Podívala jsem se na svoje oblečení. Musela jsem uznat, že měl pravdu. Odrbaný jeany se skoro roztrhlou mikinou. Já bych se asi sama k nim domů taky nepustila.  

„Ok.“

Dál jsem na sebe, už nepromluvili. Každý si hleděl svého. Já si psala poznámky a Niall si s někým smskoval, tipovala bych to na Melissu, protože se její oči každou chvíli zaměřovali na Nialla nebo na mobil. Podívala jsem se na ten svůj, poslední přijatá smska byla z minulého týdne a to od operátora. Asi už vím, proč mi kredit vydrží skoro na půl roku. V chemii nám naštěstí nedala žádnou laboratorní práci. Před koncem hodiny se Niall zvedl a odešel s tím, že má omluvenku na poslední tři hodiny.

Super, už jsem si začínala myslet, že dneska strávím s Niallem celý den. Biologie s angličtinou a psychologií proběhli v klidu. Po škole jsem se zastavila v kavárně pana Moora. Sice byla v takové zapadlé uličce, ale byla dokonalá. Hlavně ten název byl docela výstižný World coffee and cake. Nastoupit jsem měla už v sobotu a byla jsem z toho docela nervózní. Pan Moore mi řekl, ať přijdu tak kolem desáté hodiny. A že mu je zatím jedno, do kolika tam budu. Koupila jsem si tam latté a šla se domů převléct.

Vzala jsem si černý jeany, bílé triko s výstřihem a jednu mojí lepší černo bílou mikinu. Řasy ještě zvýraznila řasenkou a vlasy si jemně pročísla a dala do nich obyčejnou čelenku. Neupravuješ se, abys sbalila Nialla, on bydlí určitě někde ve vilové čtvrti, takže se upravuješ, aby ti zase neřekl, že vypadáš hrozně. Uklidňovala jsem se. O půl třetí jsem vyrazila ke škole. Došla jsem tam a Niall tam ještě nebyl. Skvělý. Sedla jsem si na lavečku a čekala, jestli vůbec dorazí. Dívala jsem se na moje červené conversky a přemýšlela, jak dnešek dopadne.

 Nevím, jak dlouho jsem tam seděla než Niall dorazil. Řekl mi, že si mám nastoupit a ať sebou pohnu. Udělala jsem všechno, co po mě chtěl. Niall se rozjel a zamířil k té bohatší části Londýna. Jeli jsme asi půl hodiny, když Niall zastavil před vilou. Páni. Jeho barák je, je … wow. ( http://mujdum.dumabyt.cz/obrazek/4d37056c7693d/luxusni-vila-michala-davida-4d382ec11ea34.jpg) Před barákem měl menší bazén, a dokonale zelený trávník. Pozval mě dovnitř. Interiér byl doslova dokonalý. Rozhlížela jsem se po celém baráku. Pokoj měl v patře. Zavedl mě před dveře, kde se zastavil.

„Běž dovnitř a počkej tam na mě. Přijdu tak za deset minut. Hlavně se ničeho nedotýkej, klidně si tam řvi, jestli chceš. Mám odhlučněný pokoj,“ řekl mi a odešel.

Vešla jsem do jeho pokoje a málem jsem si sedla na zadek. Jeho pokoj byl zatím ten nejhezčí pokoj, co jsem kdy viděla. Měl to krásně sladěný. Přímo naproti dveřím, byly velké francouzské dveře, které vedli na balkón. Na levé straně měl domácí kino, sedačku se stolem, postel, skříně, pracovní stůl no a menší knihovnu! On a knihovna? Podívala jsem se na druhou stranu a nestačila se divit. Měl tam kytaru, mikrofon, bedny a piano. Já vím, že říkal, že na nic nemám sahat, ale já měla takovou chuť si na něho zahrát, že jsem se k němu rozešla.

Sedla jsem si na stoličku a z tašky vytáhla blok. Opatrně jsem přejela prsty po klávesách. Protáhla jsem si je a pomalu jsem začala hrát moji nejnovější písničku. (http://www.youtube.com/watch?v=6Wg_JpVHkio) Ponořila jsem se do hudby a nevnímala okolí. Když jsem skončila, chtěla jsem si ještě jednu zahrát, protože mi to nehorázně chybělo. Ale slyšela jsem, jak se Niall baví s někým na chodbě. Raději jsem zaklapla víko a šla si sednout na sedačku. Po chvíli přišel Niall s tácem. Položil ho na stůl a já uviděla co na něm je. Byly tam dvě sklenice s limonádou, jeden talíř s ovocem a druhý talíř ses sýry a s šunkami.

„Tady jsem nám něco udělal, kdybys měla hlad nebo tak, tak řekni, jo?“ oznámil mi. Žádná poznámka ani narážka na mě? Tak tohle je divný, tady něco nehraje.

„Nialle, co se děje?“ zeptala jsem se ho.

„Nic, jenom mamka řekla, že kdybys cokoliv chtěla, tak mi máš říct.“ Niall si zapnul notebook a já si mezitím sundala mikinu a vytáhla poznámky.

„Tak jdeme na to?“ zeptala jsem se ho. On jenom přikývl a do vyhledávače napsal savci.

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Frajer a myš - 8. kapitola: