I přes dobrou náladu to dopadá pořád stejně. Obvyklý aktér.
10.03.2012 (19:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1197×
Proč se usmíváš, když nebe pláče?
I mraky vždy tě prosívaly…
Proč stojíš a jen se díváš, bez obav?
Směj se, směj, vždyť na vinu není čas!
Proč říkáš, že větru rozumíš, když stromy láme?
I les tě vždycky přemlouval…
Jak to děláš, že dokážeš do očí lhát?
Ale prosím tě, to on má se kát!
Proč dýcháš klidně, když očerňuješ vzduch?
Ani nad květinou nelze se smilovat…
Jak můžeš před sluncem uhýbat, když ničeho se nebojíš?
Přestaň se ptát, tak brzy se unavíš!
Ale proč jsi tak čestný a v nitru máš jen prach?
Nechci se smát, už nechci lhát, ani švindlovat!
Milovat tak snadno i nenávidět… Jak stát se to může?
To já jsem život, to já můžu vše, ty ubohá má duše…
Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Ty ubohá :
Zajímavé, obsah a forma jsou konečně v jakémsi souznění, kdy forma není zas tak zlá, a obsah je dobrý, ale běžný. Možná to chce trochu si hrát se symbolikou jako dřív.
Na tuto básničku nejde moc co říct,jako by to psal život sám... moc hezké.
wow, opravdu krása 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!