Our Stories - Básničky » To mně

Ne dvě, pouze jedna tvář. A i ta je tak slabá, průhledná.

06.02.2012 (16:00), SaDiablo, Básničky, komentováno 6×, zobrazeno 98×

 

Prosíš mne, že je to tak?

A v tváři stále smích.

Mně se vysmíváš,

to mně chceš ublížit. 

 

Prosíš mne, ať se podívám,

ať shlédnu se v tvé bolesti,

protože stále nevíš, kdo vlastně jsi,

ty znáš jen neštěstí. 

 

Směješ se a zakrýváš tím pláč,

křičíš a do zloby se šatíš.

Nenamítám nic, to ty se snaž,

protože všechno neodčiníš.  

 

Znovu nekonečné prosby,

protože doufáš, že aspoň já tě znám,

však pravdou je,

že za chvíli tě vůbec nepoznám. 

 

A stále prosíš mne,

a v tváři ten falešný smích.

Mně se vysmíváš.

To mně chceš ublížit.

Autor: SaDiablo (Shrnutí), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek To mně :

HarrynaPotty, děkuju.

Miluji pesimistické básně, možná proto, že jsem sama pesimistka, vážně zajímavá báseň...

Jo, jo, 'navěky pesimistou' si můžu dovolit být jen při psaní, v normálním fungování bych s takovým rozpoložením nepřežila. Jinak naivita... Sice nevím, co tady momentálně dělá, ale máš pravdu, ten nepřítel se vždycky jako by rád vrací. Teď to teda pozoruju častěji kolem sebe, než u sebe, ale souhlasím, ono to vždycky přijde a zjistíš to, až tě to zas udeří. Ale člověk se nikdy úplně nepoučí, to je už takový úděl...

vysmech je tak nejak ve vsem... Ackoli je nekdy schovany, je... Ja ho z toho citim, neco jako cinizmus, naveky pesimistou, protoze jsou veci, ktere nas srazi a muzes je zahrabat kam chces, zalit betonem, nebo nacpat do bedny a odeslat neznamo kam, ale vzdycky se stane neco, kdy povstanou a uderi zas... V tom je naivita tak zradna... :)

Ag, líbí se mi tvoje spekulace, ale snad ani nejsem ráda, že se v tom někdo dokáže shlédnout, protože to osobně jako dobré nevnímám (i když bych možná měla být jako autor ráda).
Každopádně, já se sama sobě nikdy nevysmívám, jako výsměch to určené tentokrát ani nebylo, ale asi tam nějaké podněty budou... To je fakt. Díky moc za koment. :)

ale ja vidim dve tvare... Je to sice jeden oblicej, ale se dvema pohledy... Jako by jedno oko bylo zelene a druhe modre... Dalsi vysmech sama sobe?
Jsem unesena tvymi versi, libi se mi, mozna o neco vic, protoze se v nich vidim...?
Umis to bajecne

Přidat komentář:

Nick:

Text: