OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Poutník a Smlouva s ďáblem

20.03.2011 (17:00) • Barrys • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 892×

Poutník a smlouva s ďáblem

Stojím mezi rozcestí cest,

nemám žádnou vodu,

nemám svoji čest,

nevím, kudy domů.

Kapky potu po mém čele,

v srdci poznávám strach,

to co je v mém těle,

tvoří jen ten písek a prach.

Jsem tělo bez duše,

které prochází světem,

svíjí se v šedý prach,

dává chléb a vodu dětem.

Pořád jdu směrem ke slunci,

potím se, umírám,

jdu k samotnému tvůrci,

hle a někoho přede mnou potkávám.

Je to můj zrak?

Nebo jenom má mysl,

sám o sobě šílený vrak,

který nemá dobrý úmysl.

„Stůj! Poutníku, kam to jdeš?!

Pojď ke mně, jídla tu dosti,

nebudeš tu nuzná veš,

káždou chvíli příjdou hosti!"

Podívám se zblízka na mužíka,

na hlavě rohy samé,

svými oči mě svlíká,

v ruce drží kousek Hamé!

„Je to jenom přesnídávka!

Neupiš si svoji duši!

Radí mi zvuk nade mnou,

srdce hladem mě jen buší!“

„Jdi pryč ty darebáku!

Vždyť jen smrdíš popelem!

Jdi pryč, ty obludo!

Co stojíš mě tu modelem?“

Čert už mizí a jdu dál,

vidím jenom věci podlý,

přede mnou je velký bál,

žádní šašci, žádní chudí.

Každý cpe se jídlem,

hlad v mém tělě vládne křečí,

stavba ďáblovým sídlem,

který tu je zase s řečí.

„Stůj! Poutníku kam to jdeš?!

Pojď ke mně, jídla tu dosti,

srdce mé mi rveš,

každou chvíli jsou tu hosti!“

„Táhni pryč ty satane!

Utíkej, než ti dám pěstí,

já vím, že peklo nastane,

když podepíši tvoje listí!“

Vše co jsem mu teďka řekl,

bolelo mě šíleně,

srdce zasebou jsem vlekl,

tvářil se, tvářil zhnusele.

Čert už zmizí a jdu dál,

pálí mě všechno, co si nahmatám,

můj zrak spatří křišťálový sál,

hle a tu je zase ten satan!

„Stůj! Poutníku, kam to jdeš?!

Pojď ke mně, jídla tu dosti,

neposlechneš, hned tu umřeš,

podívej se, kolem hosti.“

Díval jsem se po stolech,

hosti cpali se a smáli,

nemohl jsem polapat dech,

mrtvé duše kolem vály.

„Nemuč mě už svými hosty,

upíši se ti svou krví,

dej sem pití, jídla mosty,

už nechci být nuzný celý!“

Hlasitý smích satana,

místo jídla spatřil rakev,

do které hned zaplul vlekle,

chudák poutník není mrtev,

páli se nám v pekle.

____________________________________________________________________________________

PS: Věnováno elisR1, Eris, Nikol18 a Texii !

Autor: Barrys (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Poutník a Smlouva s ďáblem: