Je to už dávno, co jsem těmito slovy vylévala smutek...
12.01.2011 (11:00) • Roxy • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 927×
Bílé peří černých mraků
Jak list na podzim padá k zemi,
mně sneslo se pírko do dlaně,
v té pohodě přítel maluje mi
slunce a mraky oddaně.
Myšlenky vykreslí na plátno malíře,
maluje štětci steřelými...
Vyschly mu barvy - už předloni na jaře...
Pak přišel pocit viny.
Co na plátně zbylo mi?
Slunce, mraky, křídla ptáků
a na dlani zůstalo...
Bílé peří černých mraků.
Autor: Roxy (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Bílé peří černých mraků:
3. baruu256
24.09.2013 [15:31]
Krásnéé :)
Perfektní 
1. SaDiablo přispěvatel
08.01.2011 [15:05]
Tak tady taky nemusím nic dodávat. Líbí se mi to.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!