Moja prvá básnička. Čo o nej povedať? Napadla mi v polospánku okolo šiestej ráno, a navyše v češtine (to mám z toho, že stále čítam, pozerám filmy a rozprávam so sesternicou po česky, že?). Prečo bez názvu? Lebo je tajný... ale nie, žartujem. Lebo som ho ozaj nevedela vymyslieť.
Obsah: je to niečo ako Rómeo a Júlia v halloweensko-poľovníckom podaní (to nebolo v pláne, rovnako ako ten koniec). Dúfam, že sa vám bude páčiť. :)
09.08.2011 (16:00) • • Básničky • komentováno 10× • zobrazeno 961×
Bez názvu
Běžela horou dívka sličná, spanilá,
co v sobě děsivé tajemství skrývala.
Vysvitla nad obzor bělostná luna v úplňku
a ve vlka změnila nešťastnou dívenku.
Hnala se lesem jako smyslu zbavená,
když potkala bílého jestřába.
Okřikl ji: „Stůj, mladá,
dál čeká tě jen smrt – tam je lovecká výprava!“
Nedbala křiku, letěla hvozdem
dál tiše jako stín,
k táboru lovců táhl osud hladovou lovkyni.
Spatřila oheň, ucítila lidský pach,
její mysl zachvátila náhle zuřivost,
ale i strach.
Tiše jako sama smrt vstoupila
do kruhu mužů spících v kožešinách
a její tužbou po krvi zmítaná mysl se zmohla
jenom na tichý vzdech -
vydala ze sebe jenom tichounké „ach“.
Sehnula se k prvnímu,
netušíc, že její vzdech vytrhl
ostražité lovce ze snů.
Znenadání uslyšela výstřel
a pak bodlo ji u srdce.
Vzpomněla si na stejný pocit -
bylo to tenkrát, na louce.
Vzápětí si pomyslela: „Ale ne,
to bylo jiné – tenkrát to hřálo příjemně.
Teď mráz mi až do kostí proniká!“
Víc si pomyslet nestihla,
protože další rána zasáhla ji do týla.
Upadla na zem, krev zbortila jí čelo,
když najednou mezi lovci poznala svého milého.
Mládenec, jemuž přislíbila brzký sňatek,
teď v ruce třímal zbraň
a v očích mu planul rudý vztek.
Život z dívky-vlka unikal proudem,
smrt už byla na dohled,
a přeci našla v sobě dost síly
zdvihnout pohled.
Upřela zářivé oči na svého snoubence
a z úst uniklo jí kňučení tichounce.
Nářek byl chabým protestem proti noži,
kterým se mladík chystal vlka už nadobro složit.
Pod žebry zastudila vlčici ostrá dýka,
teď se jí už jenom těžce dýchá.
Ještě naposled zvedla hlavu
a křikla: „Miluji tě!“
Nedostalo se jí však odpovědi -
každý, krom ní, slyšel jen
krví zalknuté vlčí vytí.
Ostatní lehli si spát,
jenom ten s nožem nemohl vystát
to náhlé ticho, jenž sneslo se na hvozd.
Dlouho, předlouho seděl lovec při své vlčici.
Jeho zděšení bylo převeliké,
když se před úsvitem najednou
kožich vlka změnil na vlasy hebounké.
Tělo mrtvé, chladnoucí,
už najednou nebylo zvířecí.
Brzo mladík pochopil,
že není pocitu horšího,
než když člověk zahubí
svou lásku největší.
Neschopen byť ani slova obrátil proti sobě zbraň.
Neboť věděl, že jeho milá
už tam na něj někde čeká,
ani na vteřinu neváhal.
Na tábor snesla se smrt jako vrána černá
a z tohoto světa odnesla si dalšího člověka.
V hrobech teď leží vedle sebe,
už jsou tam, odkud není návratu,
milenci konečně našli své nebe
a láska jim na rány stvořila záplatu.
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Báseň bez názvu:
Elizabeth: Vďaka za kompliment, i keď ja si to nemyslím
Růžičko: ďakujem :)
Nadherne,si supr.spisovatelka,mas mojoupochvalu 
Fajt krása bomba super smuné ale úžasné 
spládám ti poklonu
Naozaj ďakujem za pochvalu...asi to bol náhly záchvat inšpirácie 
Nádherné, netuším ako ťa niečo také mohlo napadnúť, ale až mi prebehol mráz po chrbte rúk... 
Kráááásne...moc....moc...moc. Až mi mráz po chrbte prebehol. To sa len tak nestáva. 
Inak úžasné!!!
páni
Ďakujem :)
Páni, mazec. Fakt bombastické, jde mi z toho mráz po zádech. Bomba klaním se a tleskám
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!