OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Vládce bez srdce - 7. kapitola



Vládce bez srdce - 7. kapitolaJe tady další kapitola - mučení i návrat do minulosti. Všem moc děkuji za komentáře a bavte se.

7. kapitola 

Probudila jsem se. Pořád jsem byla v mučírně. Ovšem po delším zjištění, sama. To bylo mé plus, ale k mé smůle jsem byla připoutaná pevně. Ruce mě sice stále bolely, ale věděla jsem, že už v nich nemám stříbro. Lehce jsem nadzvedla hlavu a podívala se na prsty. Stále bylo znatelné, kde mi jehlou propíchl kůži.

„Ááá Evelyn se nám probudila," uslyšela jsem a náhle ze dveří vyšel Hektor. Jak ví moje jméno? Byla jsem překvapená.

„Mluvíš ze spaní nebo jen tvé podvědomí už mělo dost a prozradila jsi mi, co jsem chtěl vědět. Evelyn, má sladká Evelyn," uchechtnul se a přešel ke mně.

„Víš, budeš tady muset chvíli zůstat. Mám v pokoji něco rozdělaného a pochybuji, že by ses chtěla přidat. Takže tady počkáš. Navíc chci pokračovat, takže přemýšlej nad změnou chování," usmál se slizce a mně z něj bylo špatně. Stejně rychle jako přišel, tak i odešel.

Ležela jsem připoutaná v mučírně. Koukala jsem do stropu. Jediné, co se dalo v tuhle chvíli dělat, bylo spát. Proto jsem se klížení víček ani nebránila a propadala do říše snů...

 

Celou noc jsem nemohla zamhouřit oči. Když se mi podařilo usnout, i hned se mi promítly před očima modré oči. Bylo to zvláštní. Cítila jsem z něj strach, ale taky jsem se cítila divně plná. Jako by to mělo být správné. Nerozuměla jsem tomu, ale chtěla jsem tomu přijít na kloub. Jediné, co jsem věděla, že ho chci zítra vidět znovu. Konečně se mi nad ránem podařilo usnout.

Když jsem se ráno probudila, byla jsem jak přejetá válcem, ale měla jsem dobrou náladu. Vstala jsem a oblékla se do čistých věcí, které jsem měla ve skříni. Opláchla jsem se a vyčistila si zuby. Když byl čas snídaně, pomalu jsem se vydala cestou jako včera do jídelny.

Vešla jsem do jídelny, kde bylo prázdno až na pár jedinců, kteří nejspíše byli ranními ptáčaty. Vzala jsem si suchý rohlík a nalila si do hrnku čaj. Sedla jsem si k nejvzdálenějšímu stolu tak, abych měla výhled na dveře. Znuděně jsem uždibovala rohlík.

„Ahoj, jak ses vyspala?" zeptal se Sam a posadil se vedle mě. Zamrkala jsem a všimla si, že je jídelna skoro plná. Zmateně jsem pohlédla na Sama.

„Docela to šlo," pousmála jsem se a už prohledávala pohledem jídelnu. Nebyl tady. Zklamaně jsem vydechla. Nechápala jsem se. Měla jsem z něj husí kůži, ale toužila jsem ho vidět.

„Evelyn, Evelyn..."

 

„Evelyn," probudila jsem se a zamrkala. Nade mnou se skláněla neznámá upírka. Dech se mi zadrhl v plicích.

„Pšt. Jsem Beatrice. Nechci ti ublížit, ale nemůžu ti ani pomoct," zašeptala a něco vytahovala. Chtěla mě zabít? To by bylo vysvobození.

„Přinesla jsem ti vodu a trochu chleba. Budu se snažit to dělat častěji, ale nesmíš to nikomu říct," pousmála se a zvedla mi lehce hlavu. Dala mi pít a já poslušně tu lahodnou tekutinu polykala. Chleba jsem spořádala taky rychle a ani si do té doby neuvědomovala, jaký už mám hlad.

„Děkuju," zašeptala jsem, když upírka odcházela. Ta se u dveří zastavila a otočila se. Usmála se a přiložila si prst ke rtům a mrkla na mě. Pak zmizla.

Usnout jsem už nemohla. Jen jsem koukala p místnosti a dívala se, jaké mučení mě ještě pravděpodobně čeká. Nejhorší bylo v láhvích na poličce. Nechtěla jsem ale nad tím přemýšlet. Dokud se opět neotevřely dveře...

 

„Evelyn, vnímáš? Jsi dnes nějak mimo," smál se vedle mě Sam.

 „Jo promiň, je to všechno nové," usmála jsem se a dojedla rohlík.

 „Ovšem to chápu. Po snídani tě mám dovést za Atymou. Nejspíše tě odvede za vůdcem," usmál se a sám se pustil do své snídaně.

 „Vůdcem? Kdo to je?" zeptala jsem se zvědavě.

 „Jeden z nejstarších. Velice moudrej muž. To on chtěl, aby tě Tom přivedl," zašeptal a já nevěřícně koukla na Sama.

 „Cože?" podivila jsem se.

 „Sama uvidíš," usmál se a dojedl.

 „Tak můžeme?" zeptal se a pomalým krokem a samým "Ahoj" a "Čau" odcházel z jídelny. Já jsem šla za ním. Když jsme procházeli kolem skel, kde se bojovalo a učilo, uviděla jsem ho. Stál opřený o zeď v jedné z místností. Ruce měl založené na prsou a pozoroval bojující dvojice. Ovšem když jsem se zastavila u skla, otočil na mě svou tvář a propaloval mě pohledem.

 Zarazila jsem se. Netušila jsem, jak mohl vědět, že jsem zrovna tam a bylo to strašidelné. Udělala jsem pár kroků vzad a pak rychle několika kroky došla Sama.

 „Same? Co tady dělá ten upír?" zeptala jsem se a snažila se, aby to znělo lhostejně.

 „Je to vyhnanec. Vůdce se ho ujal před několika desítkami let. Nikdo neví proč. Jen oni dva," pousmál se a zastavil se před dveřmi.

 „Dál už s tebou nesmím," pousmál se a položil mi ruku na rameno.

„Ať se děje, co se děje, nelži. Pozná to a neminul by tě trest. Byla by tě škoda," pousmál se a pak už se jen koukala na jeho odcházející záda. Zhluboka jsem se nadechla, otevřela dveře. Osvětlila mě silná záře a já musela přimhouřit oči...

 

Pootočila jsem hlavu směrem ke dveřím, kde stál Hektor.

„Tak... Můžeme pokračovat," usmál se a přešel ke stolku a vzal s ní tenounký drátek, který byl na konci viditelně ostrý.

„Evelyn, můžu ti tak říkat? Chci vědět, odkud jsi," zeptal se a natrhl mi šaty vepředu. Hrudník se mi zvedal obrovskou rychlostí. Mlčela jsem. Jen jsem ho propalovala pohledem.

„Dobře," pousmál se a položil mi svou ledovou dlaň na hruď. Drátek přiložil ke klíční kosti a zajel jako po másle pod kůži. Pomalu drátek posouval pod kůží dál a moje maso se na tom místě pálilo. Jeho ruka na hrudi mě držela přikovanou k lehátku. Bolest byla únosná, ale přesto otřesná. Špička drátku vyjela kůží na povrch a on konec chytl. Škubnutím ho vytrhl a roztrhl mi kůži. Bolestně jsem zakňučela a snažila se přetočit na bok.

Bolest byla neskutečná.

„Ptám se znovu. Odkud jsi?" zašeptal a aniž by mě pustil, přešel trochu níž a šaty roztrhl až k břichu.

„Dobře," usmál se a zajel jehlou pod kůži u pupíku. Z očí mi vytrysklo pár slz a z úst tichý a bolestný sten. Koukla jsem do Hektorovy tváře, který si to zjevně na rozdíl ode mě užíval

„Tak co, Evelyn?" usmál se a nechal drátek pod kůží. Zvedl ruku a pohladil mě po vlasech.

„Jdi se bodnout," vydechla jsem. Vytrhl mi jehlu z kůže a já zaúpěla.

„Špatná odpověď," usmál se a pokračoval dál.


Myslím, že tahle kapitola byla poněkud slabší, ale v další se máte na co těšit. Ještě jednou se omlouvám za odmlku. Chtěla bych vědět, co si myslíte o záhadném upírovi.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vládce bez srdce - 7. kapitola:

13. týna
18.06.2012 [21:04]

krásný to máš Emoticon a chtěla bych se zeptat kdy bude další kapitolka Emoticon

12. mazel
15.06.2012 [22:58]

úžasná kapitolka Emoticon

11. faux
13.06.2012 [15:07]

Cekam na dalsi kapitolu, doufam, zes neprestala psat Emoticon

10. Simiik přispěvatel
05.06.2012 [18:28]

SimiikZajímavá kapitola, jen tak dál. Emoticon

9. EllievonBlanchet
04.06.2012 [17:02]

Prosím o delší kapitoly!!!! Emoticon Emoticon Emoticon

8. :)
04.06.2012 [16:46]

myslím, že záhadný upír je nějak spojený s Hektorem

7. Jura
03.06.2012 [19:49]

Skvělé!..těším se na další kapitolu.:) doufám že bude co nejdřív. píšeš to skvěle. Emoticon Emoticon Emoticon

6. andy
03.06.2012 [19:33]

Emoticon Emoticon Emoticon

5. Hejly přispěvatel
03.06.2012 [18:57]

Hejly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Saša
02.06.2012 [14:00]

super Emoticon rýchlo pokračovanie, som hrozne nedočkavá Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!