OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » V listech zlatého stromu – 32. kapitola



V listech zlatého stromu – 32. kapitolaJedeme dál… Únava a nečekané plány nás konečně popostrčí do pořádného děje. Král má pro naší Dalii nečekanou nabídku. Uvidíme, jestli bude moci odmítnout. Přeji příjemné počteníčko.:)

Brzy ztratila přehled o tom, kolik času už uběhlo od jejího zajetí. Dny se jí slévaly v jeden a jejich podobnost byla až děsivá. Stejný scénář, ranní snídaně, setkání se sestrou, vtipný oběd, spánek, koupel s četbou a večeře. Rozptýlení přišlo snad jen první den po smíru s Garethem, kdy se vrátil Phury. To ráno ho bezodkladně vykoupala, což se veverce ani za mák nelíbilo. Phury proradně dezertoval ke generálovi, u kterého paličatě trucoval další dva dny. Dalii to stálo hodně sladkých slov a oříšků, aby si u něj vyžehlila koupelnovou zradu. A pak už jen mírné odchylky od normálu.

Kněžka se občas v noci snažila dopočítat, kolik času už uběhlo, ale vždy se ztratila. Její rány se už zcela zacelily a nyní tvořily jen růžovou nerovnou skvrnu na místech, kde dřív prošly tkáni smrtící šípy. Ošetření už dávno nepotřebovala, spíš se z toho stala rutinní návštěva.

Dnešní ráno se probudila nezvykle brzy. Slunce se ještě nevyhouplo nad obzor a jeho zrození předpovídaly jen shluky načervenalých mraků na východě. Cítila se odpočatá, plná síly a energie. Dřív by nečekala ani vteřinu a šla trénovat, nebo pomáhat do klášterní kuchyně, tady však nebylo žádné rozptýlení. Omámeně se dívala z okna, než ji z rozjímání vytrhl pohyb na podlaze.

Gareth dávno vyměnil nepohodlné lůžko v křesle za stejně mizerný polní nocleh na tvrdé podlaze. Byl na něj žalostný pohled, tmavé kruhy pod očima se mu rýsovaly každým dnem víc a i jeho věčně dobrá nálada mizela jako kalná voda v řece. Už mu nabízela, aby si lehl na její postel, byla si jistá, že by pár nocí na podlaze v klidu zvládla, ale nechtěl o tom ani slyšet. Argumentoval jí tím, že v posteli by rychle propadl do bezvědomí a ona by nečekala ani vteřinu a zmizela by jako pára nad hrncem. To byla pravda, ani ona to nemohla popřít. Přesto měla pocit, že je to jen druhotný důvod pro jeho rozhodnutí.

Opatrně slezla z postele a přiblížila se k jeho spícímu tělu. Phury spal poslední dny s ním, těsně stočený u jeho krku, jako by si jej hlídal. Oba vypadali tak roztomile. Pozorně si generála prohlížela, aby se ubezpečila, že doopravdy klidně a pravidelně oddechuje. Nemohla si pomoct, chtěla si vzít veverčáka k sobě. Potichu se sklonila a prsty levé ruky přejela po heboučkém kožíšku. Nestihla ani hlesnout, když se jí okolo zápěstí omotala generálova ruka a hned vzápětí ji prudkým škubnutím poslala na podlahu. Gareth ji okamžitě uvěznil pod svým tělem. Na své tváři cítila jeho teplý dech a tenká košile jí zprostředkovala setkání s jeho zdivočelým tepem, který mu bubnoval pod kůží. Jako omámená ho pár okamžiků sledovala, než se její tělo vzmohlo na adekvátní reakci. Hněv v ní zaplál ve stejnou chvíli, kdy se Gareth spokojeně usmál a zvedl se z ní.

„Jsi příliš hlučná a pomalá,“ zkonstatoval se škodolibým úšklebkem a znovu se položil na bok a mlasknutím přivolal vyděšeného veverčáka. Ten se po jeho výpadu bleskově schoval pod postelí a nesouhlasně je zpovzdálí sledoval.

„Sundej mi ten náhrdelník a pak si můžeme otestovat, jak moc jsem pomalá,“ zašeptala k jeho zádům a nakvašeně vyrazila do koupelny. Potřebovala ochladit rozpálené tváře a možná i vytlouct přebytečnou energii a vztek.

„Jednou to s radostí udělám,“ slyšela, když za sebou zavírala dveře. Jeho hlas byl měkký a s nečekaným příslibem. Najednou byla ráda, že ji skrývají dveře, protože se jí po jeho slovech zadrhnul dech v hrdle.

 

xxx

 

Takhle to už nemůže pokračovat, viděl jsi vůbec, jak děsivě tvůj přítel vypadá? Tahle služba ho ničí," bědovala Saire, když za ní Ladarius kráčel chodbou. Nemohla si pomoct, osud generála uvězněného s její sestrou ji každým dnem trápil víc a víc.

„Vím moc dobře, jak Gareth vypadá, ale musíš uznat, že tahle situace nemá řešení," zavrčel její milenec a tvář mu zkřivil osten hněvu. Samozřejmě, ona znala jednoduché řešení, ale král by ho asi nepřežil.

„Mohl bys na její hlídání nasadit někoho jiného," navrhla mírně.

„Cha! Myslíš naší Bestii? To bych jí mohl rovnou sundat shiran a popřát šťastnou cestu!" utrousil výsměšně.

„To by taky bylo řešení," zašeptala kněžka klidně, čímž krále naprosto odzbrojila. Šokovaně se zadrhnul v půlce kroku a nevěřícně si ji prohlížel.

„Doufám, že jsem špatně slyšel…“ vydechl a pozorně si ji sledoval. Když mu došlo, že svou připomínku myslí naprosto vážně, neubránil se otázce. „Proč?"

„Protože i ty si myslíš, že s vraždami v paláci nemá nic společného. Protože jediným jejím vroubkem je to, že ti vykrádala knihovnu a dokázala tě pekelně naštvat." Král se už nadechoval, že ji zastaví, ale Saire se nedala a rychle pokračovala. „Sám jsi mi řekl, že kdyby tě chtěla zabít, už bys byl prach pod hranicí a nikdo by nezjistil, kdo je vrahem."

„Saire," uklidňoval ji náhle král, protože se nevídaně rozohnila. „Přece ji nemohu jen tak pustit, musela mít důvod, proč chodila do knihovny a dělala to, co dělala."

V takových chvílích měla kněžka chuť mu říct prostě pravdu. Že ji zná, že vše dělala jen proto, aby ho udržela dál od ní. Že je rodilá seveřanka a tudíž by mohla splňovat podmínky toho proklatého proroctví. Toužila mu říct pravdu, jenže se bála, že právě ta bude příčinnou zániku jejich lásky. A ona si nechtěla kazit ty poslední chvíle, než ji budoucnost vytrhne z jeho pevné náruče. Dávno se totiž smířila s tím, že jejich vztah je jen dočasnou záležitostí. I ona věděla, že budoucí královna musí mít něco víc než kus královy přízně. Určitě o mnoho víc peněz, kontaktů a bohatší rodokmen, než který měla ona. Kdyby to neovlivňovalo její sestru, možná by se cítila i spokojená, ale neuměla žít na cizí úkor.

„Chci jen, abys myslel i na Garethovo blaho. Je to tvůj přítel a tohle si nezaslouží,“ pronesla nakonec mírně. Pak se zlehka natáhla a letmo políbila svého krále. Nechtěla se s ním hádat.

Poté se znovu dala do kroku, aby mohla konečně zkontrolovat svou sestru. Jemně zaklepala na dveře a hned vzápětí vstoupila do místnosti. Okamžitě se jí po šatech šplhal Phury, který jediný přesně vycítil její příchod. Spokojeně se uvelebil v jí nastavené dlani a labužnicky se nechal drbat za ušima. Klidný vydržel jen do chvíle, než vstoupil král. To se potom jako velká voda hrnul k němu. Nikomu to už nepřišlo divné, všichni v pokoji věděli, že jej panovník od začátku uplácel sladkými pamlsky. Ladaria totiž nesmírně rozčilovalo, že veverčák důvěřuje všem kromě jeho.

Než se stihli s Garethem pozdravit, byli Saire vyhnání na chodbu. Phury šel s nimi a z královy dlaně se snažil ukořistit všechny sladkosti. Král jej zamyšleně pozoroval, než oslovil svého strhaného přítele.

„Myslíš, že je tvůj zajatec nebezpečný?“ zeptal se po chvíli a generál k němu překvapením zvedl hlavu.

„Když ji naštveš anebo zaženeš do úzkých, tak je velmi nebezpečná. Ale jinak je velmi uvážlivá. Musí mít dobrý výcvik,“ odpověděl po pravdě a nedokázal skrýt svou podezíravost. „Proč se na to ptáš?“ neodolal otázce a pečlivě krále kontroloval.

„Saire má pravdu, tento stav je neudržitelný,“ zavrčel rozmrzele a Gareth mu věnoval jen chabý úsměv. „Kdyby mě chtěla zabít, jsem mrtvý, takže musela mít jiný důvod, proč ke mně chodila do knihovny. Bohužel mě nenapadá, co jiného by mohla chtít. Nebo za co jiného by jí chtěl někdo platit.“

„Možná, že šlo právě jen o tu knihovnu. Ani ty sám nevíš, co všechno ty knihy ukrývají za tajemství, ale jsou to často jediné výtisky na povrchu zemském,“ navrhnul opatrně generál a pečlivě pozoroval Ladariovu reakci. Ani jemu se nezamlouvala vidina toho, že je Bestie nájemný vrah.

„Ale kdo si ji najmul? A proč nám to neřekne?“ Krále ta otázka pálila na jazyku a nemohl té příchuti přijít na chuť. Nevědomost byla hořká.

„Nemyslím si, že by nám někdy prozradila pravý důvod jejích zlodějských kousků. Je dost možné, že ty knihy potřebovala pro sebe, v magii byla zkušená dost. Stačí, aby ses podíval do svých dlaní. A pokud si ji na tu práci někdo najmul, je dost profesionální, aby jeho identitu zatajila,“ řekl zamyšleně jeho přítel a pak se pousmál nad nevyřčenou myšlenkou.

„Co?“ zajímal se král.

„Pokud ji někdo najmul, měl dost za ušima, aby sehnal to nejlepší. Jen mě napadlo, že přesně takové lidi bys měl najímat ty a měl bys po starostech. Jí by nic neuniklo. To, že se nechala objevit, bylo zcela z jejího rozmaru, my bychom na ni nikdy nepřišli,“ objasnil mu a král ztuhl. V těch pár slovech se ukrývalo řešení celého problému, až se to zdálo primitivní.

„Jsi génius, Garethe,“ pochválil ho nepřítomně, zcela pohlcen svými plány. Pak mu podal veverčáka a vyrazil do knihovny. „Budu u sebe, kdyby mě někdo hledal,“ houkl ještě na generála. Bylo jasné, že je to vzkaz pro Saire.

 

xxx

 

Svůj plán piloval celý zbytek dopoledne a ani u oběda nebyl při plném vědomí. Jen matně si uvědomoval, že se spokojeně usmívá, protože se mu jeho nápad zamlouval čím dál víc.

Hned po jídle vyrazil opět do Bestiina pokoje a po krátkém zaklepání vstoupil. Setkal se se dvěma překvapenými pohledy. Generálův nechápavý a Bestiin posměšný. Phury se mu okamžitě začal motat pod nohama a žádal si pozornost. Král jej automaticky vzal do dlaně a začal škrábat mezi ušima.

„Garethe, nechej nás o samotě,“ promluvil na svého přítele a počkal, až odejde z pokoje. Pak se zadíval na dívku v posteli a šel se posadit do generálova křesla.

„Mám pro tebe návrh,“ začal pomalu a pozorně ji sledoval. „Nevím, kdo tě najal, a už je mi to jedno. Teď si tě chci najmout já,“ pronesl vážně a dívka překvapením vytřeštila oči. Chvíli jej obezřetně pozorovala, než naklonila hlavu ke straně a líbezně se usmála.

„Nejsem si jistá, jestli jsem schopna splnit vaše požadavky,“ namítla klidně a ani se nesnažila skrýt sarkasmus.

„A já si zase myslím, že jsi pro tento úkol jako stvořená,“ vrátil jí a napodobil její úsměv.

„Co je to za práci?“ řekla po chvíli odevzdaně, ale úsměv jí zůstal.

„Chci, abys zjistila, od koho šly plány na útok. Jedna nebo možná vic slečen je do toho zapletených, ale moje šance to zjistit jsou mizivé,“ osvětlil jí.

„A jak to mám zjistit?“ Její hlas byl podrážděný. Netušila, jak by mu mohla z téhle postele pomoci.

„Budeš můj tajný agent. Nikdo kromě Saire tě nezná a ani služebné netuší, proč jsi tady.“ Pak se usmál. „Pokud budeš souhlasit, zítra tě představím jako novou vyvolenou a ty mi zjistíš všechno, co chci. Za pět týdnů, bude letní slunovrat a já bych měl konečně určit, kdo bude mou ženou. Jistě chápeš, že nechci vedle sebe nějakou vražedkyni.“ Ta slova pronášel s nečekanou hrubostí a vztekem.

„Takže mě tohohle nezbavíš,“ štítivě namířila svůj prst na náhrdelník.

„Ne, shiran ti musí zatím zůstat, jinak by ti nevěřily a ty bys hned utekla,“ zašeptal klidně.

„A co tedy dostanu za odměnu?“ zajímala se jízlivým tónem.

„Co budeš chtít. Najdi mi vrahy a dám ti vše, po čem zatoužíš. Můžeš si odnést kteroukoliv knihu, můžeš tu zůstat a celou ji prostudovat.“

„Budu moci odejít?“ ptala se s vyschlým hrdlem. Ladarius se na ni spokojeně usmál. Teď už si byl zcela jistý svým vítězstvím.

„Ano! Budeš zcela svobodná.“

Kněžka nasucho polkla, protože král právě vyslovil její nejtajnější a nejtoužebnější přání. A stejně jako on i ona věděla, že tuto nabídku neodmítne.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V listech zlatého stromu – 32. kapitola:

6. Hejly přispěvatel
29.05.2013 [14:44]

Hejly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. corneille přispěvatel
28.05.2013 [20:49]

corneilleAle slibuji, že to bude romantika Emoticon Emoticon Emoticon

4. Arminka přispěvatel
28.05.2013 [10:08]

Arminkaajéjé, tos neměla říkat Emoticon

3. corneille přispěvatel
27.05.2013 [19:03]

corneilleKdyby jsi jen tušila milá Arminko Emoticon Emoticon Emoticon ....
laura458: děkuji Emoticon

2. Arminka přispěvatel
27.05.2013 [17:26]

ArminkaMá to jeden háček (nebo spíš víc a tím je to napínavější) :-D
Dalia bez Saire nepůjde a Saire miluje krále a on ji, takže si nemůže vzít jinou, jak to tady prohlašuje. :-o Dobře, může logicky, ale doufám, že k tomu nedoje, pasují k sobě :-)
Mám ráda generála a veverčáka Emoticon
skvěle píšeš, teším se na další, opravdu je to zpříjemnění po práci a škole :-)

1. laura458
27.05.2013 [17:09]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon už se tešim na další

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!