OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » V listech zlatého stromu - 22. kapitola



V listech zlatého stromu - 22. kapitolaCo napsat? Král je pořád ne nečekané schůzce s Bestií a jeho matinka začíná pořádně vytahovat drápky. Jedná se o poslední klidnou a harmonickou kapitolu, od příště mě budete zaručeně nenávidět a konečně se rozdělí páry, tedy alespoň na chvíli. Přeji příjemné počteníčko. :)

EDIT: Článek neprošel korekcí!


„Generále!“ štěkla královna na Garetha, který odcházel od jejich dveří. „Máte nějakou představu, kde se nachází můj syn, nebo se staráte jen o tu svou novou hračku,“ prskala neurvale a jemu okamžitě ztvrdly rysy. Měl teď jiné starosti a bavit se s touhle kreaturou opravdu nehodlal. Trápil ho pohled na psychicky unavenou kněžku, která kvůli jednomu okamžiku ztratila chuť do života.

„Můj král je nyní tam, kde chce být. Pokud vím je na procházce a nechce být nikým rušen. Především Vámi nechce být rušen, abych byl konkrétní,“ řekl bez obalu a sledoval, jak babizna brunatí.

„Jak se opovažuješ mluvit s královnou takovým tónem?! Nechám tě zbičovat, ty prašivý čokle!“ zasyčela jako zmije a Gareth opravdu čekal, kdy jí z úst vykoukne hadí jazyk.

„Vy nejste královna,“ zchladil ji s úsměvem. „Nebyla jste jí ani za vašeho manžela. Takže přestaňte na mě a na mého pána prskat urážky, nebo se Vám stane nehoda,“ zašeptal vražedně pomalu a pak se klidným krokem vydal do královy pracovny.

xxx

„Ještě tři kroky… dva…“ opakoval si král pod pomyslným vousem. „Jedna,“ vydechl a byl na dosah ruky k té nejbizardnější osobě, kterou za svůj mladý život poznal. Seděla naprosto klidně, na tváři měla lehký úsměv, který prozrazoval její jistotu a uvolnění. Nebála se ho, anebo byla dokonalá herečka, která umí zázračně ovládat své tělo i smysly. Byl si stoprocentně jistý, že kdyby se cítila jen v náznaku ohrožení, má vymyšleno nejméně pět únikových cest a nejspíš by se při prchání ani nezapotila. Což byla v porovnání s jeho neohrabaností klíčová výhoda. Jenže všechny tyto myšlenky odsunul do pozadí jeden prostý fakt. Byl kousek od ní a ona zatím neprchá. Mohl se jí snad i lehoučce dotknout. Šokovaný vlastním vítězstvím se však na žádný čin nezmohl. Opatrně se posadil na širokou větev, naproti ní a pozoroval její klidnou tvář.

„Spokojený?“ zeptala se mile a Ladarius se nezmohl na nic jiného než na pouhé přikývnutí. „Je to zvláštní sedět naproti Vám v klidu. Nohy se mi samy napínají k útěku,“ žertovala dál, čímž prolomila královo mlčenlivé zaujetí.

„Jo, máš pravdu,“ souhlasil. „Mě taky ruce neklidem cukají, jak by se ti s radostí obmotaly okolo krku,“ vtipkoval s touhou trochu ji vyděsit. Mělo však pramalý účinek. Dívka jen naklonila hlavu ke straně a se skeptickým pohledem nadzvedla tmavé obočí.

„No… Já vím, že se to sice nezdá, ale nebyl by pro mne žádný problém vám ty ruce zlámat,“ oznámila klidně a král se jen usmál.

„Tak nějak jsem to tušil, takže je zatím nechám v klidu.“

„To zní velmi moudře, až bych to od Vás skoro nečekala,“ neodpustila si drobné rýpnutí. Královy rysy trochu ztvrdly a oči se zúžily, jak se snažil vypadat vážně.

„Velmi riskuješ,“ zašeptal chladným tónem. „Mám tě na dosah ruky a i přesto jsi jedovatá. Není nebezpečné tancovat na tak tenkém ledě?“ ptal se a bedlivě pozoroval její tvář v marném doufání, že se trochu vyděsí.

„No jsme na tenkých větvích a já se na nich umím pohybovat, navíc má váha mi v tomto terénu dává velkou výhodu, takže ne, neriskuji. Já si to užívám. Nikdy bych nevěřila, že něco takového pronesu, ale velmi se mi líbí, když se vztekáte,“ přiznala nakonec, čímž krále dočista zaskočila.

„Takže se ti líbím,“ usmál se samolibě a kněžka ztrápeně protočila oči. Samozřejmě si z jejího proslovu vybral jen malinkatou část.

„Bohyně... Netrestej mě za mé chyby,“ pronesla s pohledem s točeným k nebi.

„Neodpověděla jsi mi,“ provokoval ji dál. „Ale víš co, nemusíš nic říkat, je mi jasné, že mému charakteru se nedá odolat,“ chvástal se nakonec s radostným úsměvem.

„Má cenu vás přesvědčovat o něčem jiném?“ zeptala se s nadzvednutým obočím, i když už moc dobře znala odpověď. Nebo si myslela, že ji zná.

„Nemusíš mě přesvědčovat o opaku,“ zasmál se a v očích se mu znenadání objevily jiskřičky. „Spíše mi raději potvrď moje tušení.“ Dalii po těch slovech vyletěly oči z důlku a úpěnlivě přemlouvala své uši, že špatně slyšely. Jenže důkazy byly nezvratné. Král byl náhle v sedmém nebi a zjevně se mu velice líbilo, jak mladou dívku zaskočil.

Kněžka silou vůle potlačila zděšený výraz ze svojí tváře a snažila se ho nahradit vhodnější maskou. Šlo to ztěžka, jelikož se jí hlavou neustále honila jeho slova. A pak přišel geniální nápad. Rychle sklopila oči, skousla si ret a ruce nervózně překřížila na prsou, aby jejich tlak vykouzlil ladnou úžlabinu. Poté pomalu otevřela oči a na krále pohlédla skrze řasy.

„Ach tak,“ zašeptala s hraným ostychem a nepřestávala si lehce okusovat rty. „A jak bych to měla dokázat?“ pronesla nakonec lenivě a volnou rukou si pohrávala se svými vlasy. Samozřejmě věděla, jak upoutat zájem muže. V chrámu, který byl přeplněný ženami, byli tyto informace životně důležité a pro mnohé dívky se staly zdrojem milé zábavy. Svůj pohled se snažila zaměřit na okolní přírodu, ale nezapomínala v pravidelných intervalech kontrolovat panovníkův stav.

A ten se měnil z vteřiny na vteřinu. Zprvu byl nechápavý, pak zaskočený a nakonec nevěřícný. Král tušil zradu, ale nemohl se ubránit představám, které se mu jako lavina rozeběhly myslí. 

„To myslíš opravdu vážně?“ ptal se nevěřícně.

„Copak?“ usmála se na něj rozpustile. „Už se nezdáte být tak jistý svým šarmem,“ zašvitořila a král ji probodl nasupeným výrazem.

„Ale umíš chlapa zaujmout, to se musí nechat,“ pochválil ji a sklidil další z jejich krásných úsměvů. Ta chvíle byla najednou plná harmonie a on sám si přál, aby neskončila. Jenže dřív než si ji stačil pořádně vychutnat, z lesa se ozvalo praskání větví a tlumené hlasy.  Dívka sebou škubla a její pohled se okamžitě obrátil k místům, kde on tušil své vojáky. Poznal, že jej stráže nejspíše hledají, že jejich nečekaná schůzka končí.

„No… asi budu muset jít,“ připustil rozmrzele a rychle přes nižší větev seskočil na zem, aby jej stráže neviděli viset na stromě, jako opici.

„Taky mám ještě něco na práci,“ souhlasila kněžka a chtěla zmizet mezi větvemi. Král ji však ještě oslovil.

„Nechceš mi ještě na konec říct své jméno?“ ptal se s nadějí.

„Jsem Bestie…“ zasmála se a její šaty pohltla zeleň listů.

Xxx

Královna na něj čekala jako sup na kořist a na jazyku měla tolik výtek, že by jí ani týden nestačil na jejich vyslovení. Nejvíce ji však pálila urážka od generála a od drzé služky, která ji nechala čekat celou noc. Sotva viděla svého syna vejít do hlavních dveří, jako lítá saň se na něj vrhla a pomstila se všem okolo.

„Funguje vůbec něco ve tvém království můj synu? Nebo se prostě jen nestaráš, jako tvůj otec,“ začala jedovatě a připojila se k němu na jeho cestě do knihovny. Jaké však pro ni bylo překvapení, když se na ni její syn otočil a s milým úsměvem a zcela klidně jí odpovídal.

„Tady funguje všechno, možná jen tvá mysl už není tak bystrá, aby to zpozorovala. Královna jen přidušeně lapla po dechu. Čekala všechny zuřivost světa, ale její syn měl výbornou náladu a evidentně si ji nenechal ničím vzít.

„Takže je zcela normální, že mě tvůj prašivý generál smí za bílého dne urážet a služebné kašlou na mé příkazy?“ zavrčela a neměla daleko k výbuchu.

„Ano,“ zněla jednoduchá odpověď, která královnu zasáhla jako blesk. „Nikdo tě tu vlastně nemusí poslouchat. Ani dívka, která mi pravidelně krade knihy a která neslouží nikomu. Ostatně za to, co ti včera provedla, bych ji tu knihovnu klidně daroval,“ zasmál se Ladarius těsně před vchodem do své knihovny, kde vyčkal s dlaní položenou na klice od dveří. „A pokud jde o mého generála, jsem si jist, že neřekl nic, s čím bych plně nesouhlasil. Nyní mě omluv, mám na práci důležitější věci, než je blábolení o hloupostech,“ pronesl nakonec a vešel do knihovny. Masivní dubové dveře přivřel královně těsně před obličejem.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V listech zlatého stromu - 22. kapitola:

9. Kate
19.07.2013 [17:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Lucy
21.09.2012 [0:16]

úžasná kapitolka, jen doufám, že nakonec spolu zůstanou král a Dalia, víc se mi k sobě hodí, to jejich kočkování nemá chybu Emoticon

7. corneille přispěvatel
20.09.2012 [21:23]

corneilleArminka: Mám to nejhorší zasebou, takže snad to půjde, navíc ta mršule múzovská se konečně rozhodla navrátit domů. Emoticon Emoticon

6. Arminka přispěvatel
20.09.2012 [21:20]

ArminkaJsem ráda, že se vracíš. Snad na nás zas nezapomeneš. Emoticon

5. corneille přispěvatel
20.09.2012 [20:56]

corneilleAnny už se schavluje, ale není se nač těšit, teprve to rozjíždím. Emoticon Emoticon Emoticon

4. Anny
20.09.2012 [19:15]

Emoticon skvělé další kapitola Emoticon jen doufám, že ta další bude o trošku dřív než tahle Emoticon jinak skvělé jako vždy Emoticon

3. lied
20.09.2012 [18:12]

Emoticon Emoticon Emoticon

2. Hejly přispěvatel
20.09.2012 [14:46]

Hejly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 20.09.2012 [14:36]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!