The Sound of Music - 7. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Susanne to na zkouškách vůbec nešlo. Viděla jak o roli Marii přichází. Rozhodla se tedy, že se do toho pořádně obuje...
(V téhle kapitoly jsem nepoužila překlad, ale český text písně)

23.11.2011 (16:00) • Stebluska17 • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1417×

7. kapitola – Do, Re, Mi, Fa, So, La, Si, Do!

„Tak jo, dneska to byla vážně paráda,“ zhodnotil dnešní zkoušku pan King.

Protáhla jsem se a zamířila ke svým věcem. Cestou jsem si všimla, že na mě pan King povzbudivě zamrkal. Zaradovala jsem se, protože jsem poznala, že jsem konečně v jeho očích stoupla.

Hodně jsem se zlepšila. Taky jsem tomu věnovala dost času. Poslední dobou jsem zkoušela každý den. Ladila jsem každé slovo, každý pohyb a každý tón.

Dokonce jsem jednou vyhrabala číslo učitelky zpěvu a herectví, ke které jsem jeden čas chodila, ale skončila jsem, protože šla do důchodu. Dokázala jsem si u ní domluvit alespoň tu jednu hodinu.

Můj denní režim to také dost ovlivnilo. Po škole, když jsme zrovna neměli společnou zkoušku, jsem jela rovnou domů a buď si sedla ke klavíru, nebo jsem ve svém pokoji procvičovala taneční kreace. Nezapomněla jsem i na teoretické studium. Pořád dokola jsem koukala na filmové zpracování. Znala jsem své postavy dokonale.

Na učení jsem se úplně vykašlala, učila jsem se jen o přestávkách před hodinou, takže se mé známky trochu zhoršily, ale nezalarmovalo to ani taťku, který se zajímal jen o můj prospěch.

Prakticky jsme ani nemyslela na nic jiného. A ani o ničem jiném nemluvila. U našeho jídelního stolu to nevadilo, ale Olivii to možná mohlo začít lézt na nervy. Občas se stávalo, že z ničeho nic přeskočila na úplně jiné téma.

Ale vážně se mi to vyplatilo. Šlo mi to o sto procent lépe. Hlavně na Willovi, kapitánovi Von Trappovi, jsem poznala, že jsem se zlepšila. Vlastně to říkali všichni. Konečně nebylo tak jasné, že Pat bude hrát Mariu. Zamíchala jsem pořádně kartami a měla jsem z toho radost.

Rychle jsem naházela své věci do tašky a přidala se k Olivii. Vyšli jsme ze sálu a já jsem si asi až po pěti vteřinách všimla, že tam na ni nečeká Kevin, který ji vždy v pátek vozil domů.

„Kde máš bráchu?“

„Řekla jsem mu, ať na mě dneska nečeká,“ odpověděla po krátkém rozmýšlení.

„Proč?“

„Víš,“ zaváhala, „mám rande s Eddiem.“

„Vážně?!“ vypískla jsem.

„Potichu,“ zašeptala.

„Ale prosím tě,“ zasmála jsem se. Uviděla jsem dotyčného kluka a raději vyklidila pole. „Tak ahoj.“ Nezapomněla jsem na ni zamrkat.

Tohle mě poprvé za dlouhou dobu donutilo přemýšlet o ničem jiném než o muzikálu. Jestli teď Olivia začne chodit s Eddiem, třeba by tolik nenadávala, kdybych to zkusila s Kevinem. Třeba. Dokázala jsem si snadno představit, jaké by to bylo.

V pondělí jsem měla skvělou náladu. Sice jsem hodně pokazila test z biologie, ale vůbec mi to nevadilo. Konečně jsem se dostatečně odhodlala, abych pozvala Kevina na rande. Bohužel jsem na něj celý den nenarazila.

Oběd byl strašný. Náš stůl jsem začala nenávidět.

Jako obvykle jsme tam byly my tři francouzštinářky; Pat, Quin a já. V pohodě jsme se bavily. Tedy spíš Pat a Quin, já jsem spíš mlčela a přemýšlela. Všimla jsem si, že na Pat se poprvé zdá trochu nervní. Podle mě to bylo tím, že do premiéry zbýval už jen měsíc. To znamenalo brzké určení obsazení Marii.

„Ahoj,“ ozvalo se dvojhlasně a já zvedla hlavu.

Přišla Ofélie, ale doprovázela ji jen Pam. Okamžitě mě to zarazilo, protože s nimi nebyla Norelle.

„Ahoj, kde máte Norelle?“ zeptala se Pat dříve než já.

„Dneska s námi nebude sedět,“ řekla tajemně Ofélie.

„Proč ne?“ Tentokrát jsem byla rychlejší.

„Sedí s Jimem,“ uchechtla se Pam a nenápadně ukázala za sebe.

Skutečně jsem tam uviděla Norelle, jak se drží za ruku s Jimem, celkem pěkným klukem z naší třídy.

„Páni,“ zašeptala jsem.

Byla jsem překvapená a nadšená, ale absolutně mě zarazilo, že Pat tohle nesdílí.

„To si snad dělá srandu!“ prohlásila.

Byla jsem šokovaná. „Proč?“

„Nemůže takhle odejít od našeho stolu. Tohle je tradice a ta se má dodržovat.“

Chtěla jsem něco namítnout, ale sklapla jsem ve chvíli, kdy jsem poznala, že ostatní holky s ní souhlasí.

„Dojdu jí to říct,“ oznámila Quin.

Chtěla jsem na ni zakřičet. Od kdy se z jedné z mých nejlepších kamarádek stal Patriciin poskok?!

„Už jsem dojedla.“ Zvedla jsem se a odnesla jídlo. Přísahala jsem, že si k tomu stolu už v životě nesednu.

Dnešní zkouška měla jinou atmosféru. Asi to bylo tím, že už jsme všechno uměli a zbývalo už jen pilování jednotlivých scén. Zítra jsme měli zkusit zahrát celý muzikál chronologicky.

A samozřejmě zbývala nejdůležitější věc. Vybrat Pat nebo mě na Mariu. Ale pan King na sobě stále nedal nic znát.

Pat byla vážně divná. Jako by byla myšlenkami jinde, což jsem u ní viděla poprvé. Vždy se chovala velmi profesionálně. Problémy nech za dveřmi. Teda, kdyby nějaké měla.

King si toho taky všiml. „Patricie, jsi tady?“

„Oh, omlouvám se,“ řekla a znovu nasadila masku dokonalosti.

„Bylo to dobré, teď to zkusí, Susanne.“

„Dobře,“ přikývla jsem.

Šla jsem na své místo, počkala, až tam budou i ostatní a zvesela začala. Tohle byla moje nejoblíbenější pasáž a pořádně jsem si to užila.

Let's start at the very beginning
A very good place to start.

When you read you begin with

Dnes naučím vás zpívat lehce,
nic to není, věřte mi.

Jako číst začali jste se

„ABC,“ řekla absolutně kouzelně maličká Olga.

When you sing you begin with Do-Re-Mi

Tak ve zpívání začneme Do-Re-Mi

Do re mi
The first three notes just happen to be
Do re mi

Do re mi
Zde začít je mi potřebí
Do re mi

Do re mi fa so la ti
Oh let's see if I can make it easier hmmm:
Doe- a deer, a female deer
Ray- a drop of golden sun
Me- a name i call myself
Far- a long long way to run
Sew- a needle pulling thread
La- a note to follow so
Tea- a drink with jam and bread
That will bring us back to Do oh oh oh

Do re mi fa so la si
Nejde to, nevadí, zkusíme to jinak:
Do, je jako domeček
Re, v něm voní rezeda

Mi, milý náš dědeček

Fa, faječku vyhledá

So, má sólo s babičkou

La, laškují s písničkou

Si, když zazpívá dědo,

Vrátí se ti zase do – oh - oh - oh

Tuhle písničku jsem vždy absolutně zbožňovala. Samozřejmě jsem ji raději zpívala jako Maria. Prostě jsem učila děti zpívat. A oni mi vesele odpovídaly. Choreografii byla báječná a neudělaly jsme žádnou závažnou chybu. Měla jsem pocit, že to je dokonalé. Asi zatím nejlepší moment ze všech zkoušek. Prostě bomba.

Pan King nadšeně tleskal. „To bylo skvělé. Pro dnešek to stačilo. Zítra už zkusíme celý muzikál, tak se na to připravte.“

Měla jsem báječnou náladu. Poprvé jsem byla lepší než Pat a pořádně jsem si to užívala. Chtěla jsem jít, ale zastavilo mě poklepání na rameno.

„Susanne, můžeš na slovíčko stranou?“

Otočila jsem se a zjistila, že to byl pan King.

„Ja-jasně.“

Šli jsme do zákulisí, ale klidně jsme mohli zůstat v sále, protože tam už zbyl jen Will, který si ještě něco hrál pro sebe na klavír.

„Dneska ti to moc šlo.“

Začala jsem se trochu třást. „Děkuji.“

„Takže asi tušíš, co ti chci říct. Víš, už od castingu jsem byl tak nějak rozhodnutý, to jen ostatní porotci se mnou nesouhlasili. Ale teď je mi jasné, že jsem se na ně měl vykašlat. Přesvědčila jsi mě. Ty budeš Maria!“

>> Následující kapitola

Autor: Stebluska17 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování