Nevidím, ale i tak miluju - 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Zde vám přináším další kapitolu. Doufám, že vás uspokojí. Nemohu napsat,aby se vám líbila. Protože by to bylo hnusné. Vaše LittleGii

21.03.2011 (10:00) • LittleGii • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1325×

Nevidím, ale i tak miluju

3. kapitola

Pohled Lucy

Po druhé skleničce mně ti dva vytáhli na parket a já poznala moji oblíbenou skladbu.

Ze začátku pomalá hudba, která dostává časem rytmus. Proplétala jsem se v rytmu hudby, a Tom a Anie taky. Poznala jsem to podle jejich smíchu. Nejspíš tančili spolu. Vlnila jsem boky, a pak rychleji a připojila ruce.

„Ahoj, princezno,“ ozvalo se mi u ucha a chvíli mi trvalo než jsem si k hlasu přiřadila danou osobu. Luca. Stál za mnou. Ruce na mých bocích a proplétal se mnou. Přičupla jsem si a znovu vstala. Vše do rytmu a Luca se mnou. Nevadilo mi, že se mně dotýká. Né tak jako u jiných kluků, znala jsem ho chvíli, ale něco uvnitř mi říkalo, že on by mi neublížil.

Pohled Luca

Stál jsem za ní a vlnil se v rytmu hudby. Můj dotek jí nevadil a já věděl, že mám k ní o kousek blíže. Pohazovala jemně hlavou a její vlasy tak vlály vzduchem. Ty krásné hnědé vlasy. Hudba se změnila a já si ji otočil k sobě. Její ruce jsem si položil na ramena a přitáhl si ji do náruče. Jemně jsme se kolíbali ze strany na stranu. Měla zavřené oči. Poznal jsem, že nejspíš něco pila. Její myšlenky byly zastřené alkoholem, ale i tak jsem cítil, že je jí dobře.

Pohled Lucy

Bylo mi příjemně. Jeho paže byly silné, ale i jemné. Držel mě opatrně jako bych byla z toho nejdražšího porcelánu. Když písnička skončila, usmála jsem se na něj. Vyšla jsem směrem, kterým jsem věděla, že by měli být toalety. On mě však ještě chytil za ruku a jemně mě políbil na tvář. Pak mě pustil a já se znovu vydala k toaletám. Dotýkala jsem se zdí a mířila dál. Na tváři mě pálil jeho polibek a mně se po ní rozlil úsměv.

Byla jsem skoro u toalet, když v tom mě chytily něčí ruce, než jsem stihla vykřiknou, dotyčný mi překryl ústa rukou. Pak jsem uslyšela slova, kterých jsem se posledního dva a půl roku bála.

„Ahoj Lucy, víš hluboce jsi mě urazila, jak si tancovala s tím ubožákem,“ mluvil a přitom je někam tlačil. „Tehdy jsem ti něco slíbil pamatuješ? Víš, mě nikdo neodmítá, a ani ty nebudeš výjimka. Žádná si ke mně nedovolila to co ty, ale sama sis zavinila, to jak to bude. Kdyby to bylo dobrovolně, mohlo to dopadnout jinak, ale hold to musí být takhle.“ Jeho slova byla jako mráz. Ten který vás obklopí, ale nepustí.

Zavrzaly dveře a my se ocitli v nějaké místnosti, stále mě držel, ačkoliv jsem sebou házela, byl silnější. Přechytil si mě ruce a otočil mě k sobě předem. Pak mě začal hrubě líbat. Bylo mi z něj zle, ani alkohol mi nepomáhal. Rukou mi šmejdil po těle, a pak ji zasunul po moje tričko. To byl vrchol a já ho kousla. Zavrčel a znovu mi přitiskl ruku na ústa.

„Ty čubko, ty budeš kousat jo? Jak chceš, mohlo to být příjemné, ale teď budeš prosit," řekl tak výhružně, že mi přeběhl mráz po zádech, a udeřil mě do tváře, a pak mě začal znovu líbat a zezadu mi roztrhl tričko i s vestičkou. Začala jsem se doopravdy bát, házela jsem sebou, ale byl hrozně silný. Přirazil mě k nějaké zdi a rukou mi zajel pod sukni přes zadek, a pak zase na záda. Přála jsem si, abych řekla Anie ať jde se mnou. Rozepnul mi podprsenku a hladil mi prsa. Po tvářích mi stékaly slzy a on se usmál.

Pohled Anie

Všimla jsem si, že Lucy šla na záchod, ale byla tam už hrozně dlouho, Řekla jsem si, že se půjdu podívat, kde vězí. Ale to, co jsem viděla, jak jsem ji tam našla, se mi vpálilo do paměti jako cejch.

Otevřela jsem dveře na dámské toalety. Okamžitě jsem ji spatřila. Seděla otřená o zeď a plakala, přes sebe měla přehozené tričko, ale jinak byla nahá.

Přiběhla jsem k ní a rychle ji objala.

„Ne už ne,“ zakřičela, ale já s ní začala kolíbat. „Lucy, to nic. Všechno už je v pořádku, ale bylo vidět, že nic není v pořádku. Rychle jsem si sundala legíny a mikinu a pomohla jí obléct. Celá třásla a brečela.

„Lucy,“ křičela jsem na ni. Zvedla hlavu, ale i když mě neviděla ulevilo se mi, byla v pořádku, ale pak natočila tvář, a já se vyděsila. Měla rudou tvář a roztáhlé obočí, z kterého se jí řinula krev.

„Lucy, co se stalo?“ Musela jsem se zeptat, i když jsem to věděla. Vrtěla hlavou. Nemohla to říct a docela jsem ji chápala. Rychle jsem ji zvedla a vyvedla ven. Tam jsme prošli pře sál a já ji vzala k autu. Po cestě jsem kývla na Toma, který šel okamžitě za námi. Posadila jsem ji do mého auta. Celá se pořád třásla a němě opakovala ne, ne, ne. Tom se k nám přiřítil a sotva spatřil Lucy okamžitě jí objímal.

„Co se stalo?“ zeptal se Lucy, ale pak se obrátil na mě. Zavrtěla jsem hlavou.

„Musí k doktorovi,“ řekla jsem a Lucy se ještě víc rozvzlykala. Nastoupila jsem do svého auta. Tom zavřel dveře Lucy a přeběhl ke svému autu a vydal se za námi. Byla jsem hrozně otřesená, ale jela jsem jako o život. Tady nešlo o život, ale o psychiku mé kamarádky.

Pohled Lucy

Ne, ne, ne. Opakovala jsem si stále dokola. Když mě Anie přivezla do nemocnice okamžitě nás vzali. Seděla jsem na posteli, a pak přišel doktor, jakmile se mě dotkl, ohnala jsem se rukou. Ať se mně nedotýká. Nikdo.

„Ššš, to bude dobré musím vás prohlédnout slečno,“ řekl, ale já jen umanutě vrtěla hlavou. Povzdechl si a odešel. Za chvíli přišla doktorka a ta mě vyšetřila. Dozvěděla se jen to, co jsem věděla.

Byla jsem za plentou a ležela na posteli. Byla jsem umytá, ale i tak jsem cítila jeho doteky, polibky. Prostě všechno. Utkvělo to na mě jako nesmytelná špína. Slyšela jsem jak se baví s Anie a Tomem. Byl to můj bratr a ona kamarádka. Řekla jim to. Oni mě sem dovezli.

„Byla znásilněná,“ zašeptala doktorka. A pak jen dvojité zalapání po dechu.

„Dostane se z toho?“ zeptala se Anie.

Autor: LittleGii (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování