OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Nenávist je jako láska, sice mě nemiluješ, přesto ke mně chováš city - 25. kapitola → The End

10.07.2011 (14:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1111×

Den D

„Chybí závoj!“ ozývalo se domem, když mě mučily v mém pokoji.

„Ještě rtěnka!“

„Ne, dáme jen lesk.“

„Víš, jak se lesk lepí?“

„Takže rtěnka, ale jen lehce! Nepřežeň to!“ křičely jedna přes druhou. Jejich věty se mi začaly slívat a já už vůbec netušila, co která říká.

„Hotovo!“ vítězně zakřičela Lin a usmála se na mě. Všechny odešly, šly se obléknout a daly mi čas, abych se mohla prohlédnout v zrcadle.

„Páni,“ vyšlo mi z úst, když jsem se zahlédla v zrcadle. Odvedly kus práce, tohle jsem přece nemohla být já. Zahlídla jsem pár svých pih, které se nechtěly schovat a moje oči byly taky pořád stejné, až na to, že byly černě orámované a řasy kolem nic byly neobvykle dlouhé a husté.

„Jseš krásná,“ ozvalo se ode dveří. Leknutím jsem nadskočila. Byla to Melody.

„Melody?“ zeptala jsem se opatrně.

„Ano, zlato?“

„Mohla by si mě odvést ty?“

„Ale samozřejmě sestřičko,“ usmála se a objala mě.

„Jen pozor, ať mi nezničíš účes,“ žertovala jsem. Obě jsme se zasmály, ale věděly jsme, že už byl čas pomalu jít. Chytla mě za ruku a podívala se mi do očí.

„Připravená?“ zeptala se. Jen jsem přikývla. Pomalu jsme kráčely po schodech, držela mě pevně, protože jsem na podpatcích moc zvyklá nebyla. Divila jsem se, že jsem schody přežila. Všichni seděli v lavicích, doteď nechápu jak se to na „tátovu“ zahradu všechno vlezlo. Usmívali se, ale byli mi ukradení, hledala jsem jen jeho, Jasona. Stál až na úplném konci, v obleku byl neodolatelný. Vedle něj stál Luke, jaké překvapení. U mého místa stála Lin, tak strašně se čertila, když jsem řekla, že chci, aby družičky byly v růžovém, ale teď jí to moc slušelo.

Pomalu jsme se blížily a když jsme byly u Jasona, Melody mu předala moji ruku. Vzal ji s takovou lehkostí, že jsem tu jeho téměř necítila. Otočili jsme se ke knězi a poslouchali, já jeho teda jen jedním uchem. Skoro jsem se až lekla, když se mě ptal, jestli si beru Jasona za svého manžela.

„Ano,“ řekla jsem sebejistě a podívala se na Jasona.

„Ano,“ zopakoval moje slova, pak následovaly prstýnky a náš první manželský polibek. Musím říct, že jsme si ho náležitě užili.

Oslava byla nádherná, všude byly lampióny a když zapadlo slunce, tancovalo se při jejich světle. Bylo to tak romantické...

Sledovala jsem lidi okolo, kolem Lin se pořád točil Henry a mně se zdálo podezřelé. Celou dobu kolem ní nějak kroužil, tedy jen co jsme vlezli do maturiťáku. Sice jsem byla pořád někde pryč, ale něčeho jsem si všimla.

„Nech je.“ Chytil mě za ruku Jason, asi věděl, kam jsem měla namířeno.

„Ty víš, co je mezi nimi?“

„Nech je si to vyřešit. Je to jen mezi nimi,“ snažil se mě uklidnit.

„Já chci jen vědět, co spolu mají.“

„Tiff, právě jsme se vzali, nech je být, oni si to vyřeší.“

„A co si vyřeší? Ty víš víc, než já,“ zlobila jsem se na něj.

„Hele, když jsem pořád tak cestovali, oni něco spolu měli, ale víc fakt nevím, tak mě nemuč a už pojď nahoru,“ prosil.

„Kdepak, ty víš víc,“ snažila jsem se z něj dostat víc.

„Vážně přísahám, víc opravdu nevím. Proč bych asi oddaloval svou vlastní svatební noc?“

„Tak jo, máš asi pravdu...“

„Takže jdeme?“

„Dobře...“ Nestihla jsem to ani doříct a už mě nesl do „našeho“ pokoje. Ten pokoj byl připravený vyloženě jen pro nás a tak jsme v něm měli své soukromí. No počkej, Lin, až se dostanu z Jasonova objetí, musíš mi všechno říct!

THE END

Shrnutí

Jako u všech mých povídek i tady vám dám fotky, jak asi postavy v mé hlavě vypadaly. :) Kdo má zájem si ještě něco přečíst o nich - tedy spíše o páru Linda + Henry, má možnost začít zde.

↑Tiffany↑

↑Jason↑

↑Linda↑

↑Henry↑

↑Clair↑

↑Shane↑

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist je jako láska, sice mě nemiluješ, přesto ke mně chováš city - 25. kapitola → The End: