Mystic queen - 19. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Že já hloupá na to kývla, jenže šlo o mou čest...

16.04.2011 (16:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1117×

Sázka

V pokoji mě překvapil Taivas, jen tak se objevil v zrcadle s mým odrazem. Dost jsem se ho lekla a tak jsem uskočila a narazila do něj, takže představa to nebyla. Už jsem se lekla.

„Líbila se ti vycházka?“ zeptal se. Jen jsem přikývla.

„To je dobře, protože zase dlouho žádná nebude, ale jestli budeš hodná...“ Nechal to vyznít do ticha.

„Tím hodná je myšleno, co?“

„Jsi chytrá... Pamatuješ na můj návrh?“ Víc říkat nemusel, hned mi bylo všechno jasné.

„Na ten zapomeň!“ Opovědí mi bylo jeho tělo přitisknuté na mém.

„Já dostanu vždy vše, co chci,“ zašeptal mi do ucha. Podařilo se mi ho odstrčit.

„Tak ty si myslíš, že jsi silná?“

„Já si to nemyslím, já to vím,“ zvedla jsem hrdě hlavu.

„Jak myslíš... Uzavřeme tedy sázku. Když vyhraji já, strávíš se mnou noc a když vyhraješ ty, pustím tě.“ Nabídka to byla velice lákavá, jak moc ráda bych odsud vypadla, ale zase to proti...

„Platí. V čem ta sázka vězí?“

„Ty moje, Xeno, utkáš se v boji s mým nejsilnějším mužem.“

„To ale není fér, já jsem přece žena,“ namítala jsem.

„Nic není fér, zlatíčko,“ naznačil rty polibek a pak odešel.

Zadumaně přemýšlel, koho proti ní postavit. Následně se mu objevil lišácký úsměv, když mu konečně došlo, koho by bylo nejlepší postavit, aby jistě vyhrál.

Naopak Violetti se třásla jako ratlík, moc dobře věděla, že na tu sázku neměla nikdy přistoupit, ale její hrdost jí nedovolovala couvnout. Netušila, kdo je od něj nejsilnější a proto netušila, co od něj čekat.

„Violetti, co je?“ zajímala se Viini.

„Přistoupila jsem na něco, na co jsem neměla.“

„No tak, povídej, jsem napnutá,“ poklepala na židli vedle sebe a chvíli nechala škrábání brambor.

„Dali jsme si sázku. Budu muset bojovat proti jeho nejsilnějšímu muži a když prohraju, budu muset s ním strávit noc.“ Už jí chtěla něco říct, ale Violetti ještě stihla dodat, že když vyhraje, může jít domů. Viini tím ale moc neuklidnila. Od té doby s ní nepromluvila, ale ne proto že by na ni byla naštvaná, ale proto aby našla skvělý způsob, jak to Taivasovi pořádně vytmavit.

Po práci za ním zašla a pořádně práskla dveřmi, aby upoutala jeho pozornost.

„Jak si mohl?!“ vyjela na něj.

„Jak jsem mohl co?“

„Jak si s ní mohl uzavřít tu sázku, vždyť je to ještě dítě!“

„Dítě, které má svoji hlavu! Sama to chtěla!“ křičel na ni už i on.

„Vždyť jsi proti ní dědek! Dej jí pokoj a pusť ji domů, nebo...“ Nedokázala to dokončit, protože by potom litovala.

„Nebo co?! Ty taky nejsi nejmladší, babi!“ vrátil jí to i s úroky.

„Jestli se jí něco stane, jestli jí někdo ublíží... Jestli jí ty ublížíš, nepřej si mě!“ varovně na něj ukázala prstem a pak za sebou zabouchla dveře. Dost ji naštval, ale ona jej mnohem víc. Nikdo nikdy nepoukazoval na jeho věk, bylo to jeho citlivé místo, které dráždilo jeho obrovské ego, které sahalo až k hranicím.

Měla pravdu, kdyby byl člověk, už by prděl do hlíny, ale on žil a vypadal nejvíc na dvacet pět. Další pravda byla, že ještě nebyla plnoletá, ale její divokost to v pohodě zazdila, takže ho černé svědomí netrápilo.

„To je takový bídák!“ ulevila si v kuchyni Viini.

„Kdo?“

„No přece ten, který s tebou uzavřel sázku!“

„Dědek jeden,“ zasmála se a Violetti s ní.

„Myslím, že vím, koho ti dá jako soupeře. Určitě to bude Kosto, je tady jedním z nejzkušenějších, ale ani Oluta bych nevyloučila, jenže Olut se do něčeho takového nikdy nemíchá. Takže je tady na výběr už jen Kosto.

Měla by sis na něj dávat velký pozor. Je velice mazaný a rychlý. Dokáže zaútočit tam, kde to nečekáš a nejvíce bolí, takže se připrav na těžký boj.“

Letti těžce spolkla knedlík v krku. Bude to těžký boj.

Shrnutí // 20. kapitola

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování