OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Music... My life... 4

14.01.2011 (12:00) • Eris • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 2790×

„Proč jsi tady, upíre?“ zeptala jsem se. Koukal na mě vyděšeně.

„C-cože?“ koktal. Povzdychla jsem si.

„Ptám se tě, proč se tady,“ zopakuji.

„Chodím sem do školy,“ odpoví, snažíc se, aby jeho hlas zněl normálně.

„Copak upíři normálně chodí do školy?“

„A co on?“ kývne k Nickovi.

„Fajn!“ povzdechnu si. „A můžeš mi aspoň říct, proč mě otravuješ?“ zeptala jsem se.

„Já tě neotravuju.“

„Tak a dost! Kašlu na tebe. Du domů!“ Otočím se k němu zády, popadnu batoh a sednu si na Tomasovu motorku. „Jedeš?" zeptám se jej, ale on tam stále stojí a kouká na Patrika. Skvělý! Nastartovala jsem a vyjela z parkoviště, nechávajíc ty tři za sebou.

Nejela jsem ale domů, nýbrž do nákupního centra. Zastavila jsem před ohromnou budovou, slezla z motorky, dala klíče do kapsy a prošla točícími se dveřmi. Uvnitř se to jen hemžilo lidmi.

Okamžitě jsem věděla, kam půjdu. Vyjela jsem výtahem do třetího patra, vystoupila a vydala se vpravo. Jakoby mě ten obchod volal. Gothic shop, jo tam já jdu.

Vlezla jsem dovnitř, pozdravila maníka za pultem a šla vybírat. Došla jsem ke korzetům. Měli tu krásné korzety, ale mě upoutal jen jeden. Došla jsem k němu a šla do kabinky si ho zkusit. Byl mi přesně.

Vylezla jsem z ní a šla dál vybírat. Našla jsem tu hezkou sukni. Byla nabíraná a ve předu zvednutá a… no prostě nádherná. Bude se mi hodit k tomu korzetu. Našla jsem tu i hezké kalhoty, zvonové. A taky šaty…

Zaplatila jsem to a vlezla do vedlejšího krámu. To byl pro změnu Metal shop. Koupila jsem si tam Steely a kozačky. Zaplatila jsem i toto a šla do normálního shopu. Vybrala jsem si tam černé tepláky a trička, mikiny… Vše jsem si zkusila.

Pak jsem našla obchod se spodním prádlem. Žena za pultem mě pozdravila a zeptala se, jestli nepotřebuji s něčím pomoci. S úsměvem jsem jí odpověděla že ne a šla vybírat. Vybrala a zkusila jsem si tři komplety. Byly pěkné, ale nějak mi neseděly. Vybrala jsem si tedy několik podprsenek a kalhotek, zaplatila a šla si koupit něco k jídlu. Měla jsem v každé ruce dvě tašky. Kruci! Jak tohle dovezu domů? Přemýšlela jsem.

V občerstvení jsem si koupila sendvič a Colu. Když jsem to snědla, šla jsem k motorce a přemýšlela, jak ty věci co jsem si koupila, dostanu domů. Sundala jsem si batoh a podívala se na něj. Někde bych tu měla mýt karabinu. Když jsem ji našla, všechny tašky jsem na ni pověsila. Zkusila jsem ještě, jestli se to neutrhne při větším zatáhnutí, ale drželo to.

Batoh jsem si spokojeně dala na záda, nasedla na motorku a vyjela směr domov.

Vyndávala jsem si z kapsy klíče, když se mi před nosem dveře otevřely. Koukla jsem, kdo to byl, ale nikoho jsem tam neviděla. Neřešila jsem to a šla dál. Dveře jsem za mnou zavřela a štrádovala si to do pokoje.

Rozložila jsem si věci na postel a postupně je ukládala do skříní. Uklidila jsem se a chystala se zavolat Tomasovi, když jsem na chodbě zaslechla dva mužské hlasy. No co. Kdyby chtěl jít Tomas za mnou, přišel by. Pokud nechce, ať nechodí.

Mobil jsem hodila na postel a cestou do koupelny jsem se vysvlékla. Napustila jsem si vanu, přidala vonný olejíček a zapálila svíčky, co jsem tu měla. Dveře jsem nechala pootevřené, abych když tak zaslechla, jestli jsem někdo jde a zhasla světlo. Koupelnu osvěcovaly jen svíčky.

Naložila jsem se do vany a zavřela oči. Mou mysl jsem nechala volný průběh a mě se během chvíle z hlavy všechno vykouřilo. Uvolnila jsem si svaly, mysl… Jen jsem tak v klidu ležela, ale postrádala jsem Tomase. Vzpomněla jsem si na včerejšek, jak sme spolu byli ve vaně a on mě jemně masíroval. Jeho dotyky, slova… Povzdychla jsem si.

Potopila jsem se celá a našmátrala po šamponu. Když jsem ho našla, naplácala jsem si ho trošku na hlavu.

Když jsem si z hlavy spláchla šampón, našla jsem sprcháč a umyla jsem si s ním celé tělo.

Vylezla jsem z vany a zabalila se do osušky, která mi dosahovala téměř ke kolenům. Sfoukla jsem všechny svíčky a vylezla z koupelny. Šla jsem rovnou k notebooku. Zapla jsem ho a šla na ICQ. Všimla jsem si, že Devil je online.

Dark Angels: Tomasi?

Devil: ano Liss?

Dark Angels: nechtěl bys někam zajít??

Devil: ok, ale budeš pro mě muset zajet, nemám motorku :D

Dark Angels: dobře :) tak něco vymysli, ale né zas do toho klubu kousek od tebe, ok?

Devil: dobře, takže v šest u mě?

Dark Angels: jj, miluju tě

Devil: tky tě miluju

Zavřela jsem okno s ICQ a koukla na hodiny. Bylo pět. Šla jsem zpět do koupelny a vyfénovala si vlasy. To my zabralo cca. 15 min.

Zrovna jsem přemýšlela, co si obleču a jak se mám nalíčit, když mi přišla SMS od Tomase.

Vezmi si ten korzet, co jsme spolu koupili. T.

Problém vyřešen! Věděla jsem už přesně, co si vezmu. Došla jsem do koupelny, a má proměnna u zrcadla začala… Když jsem byla spokojena se svým výtvorem, šla jsem pro spodní prádlo. Vzala jsem si to nové.

Pak jsem ze skříně vytáhla korzet a sukni. Korzet jsem si navlékla, ale neuměla jsem ho sama zavázat, jelikož šněrování bylo vzadu. Takže musí Nick.

„Niku!“ zařvala jsem. Okamžitě byl u mě v pokoji.

„Co?“ zeptal se.

„Zavážeš mi to? Prosím!“ Chvíli váhal, ale pak přišel a začal utahovat. Chtěla jsem mu říct, aby nepoužíval svou přirozenou sílu, ale on s lehkostí zašněrovával.

„Hotovo,“ řekl a odstoupil.

„Děkuju,“ řekla jsem a začala se zase věnovat sobě. Oblékla jsem si sukni, co jsem si dnes koupila a natáhla kozačky. Bylo to perfektní, vypadalo to jako šaty...

Vypadala jsem jak Gothic. No co. Gothic metal taky někdy poslouchám, takže není co řešit. Prohlédla jsem se v zrcadle, ale něco tomu chybělo. Měla jsem moc volný dekolt.

(hudba)

Došla jsem ke skříni, odemkla ji a začala se v ní přehrabovat. Když jsem ucítila dřevo na konečcích prstů, přestala jsem. Opatrně jsem truhličku vyndala. Dívala jsem se na ni s posvátnou úctou. Dal mi ji otec…

Otevřela jsem ji a pohled mi padl na náhrdelník, který ležel na červeném saténu. Po tváři mi skápla jedna slza. Nechala jsem ji být a náhrdelník vyndala. Truhličku jsem vrátila zpět na místo a šla k zrcadlu.

Rozepla jsem zapínání náhrdelníku a dala si ho na krk. Zapínání jsem zase zapla a ruce spustila podél těla. Vrátila jsem se zpět ke skříni a zamknula ji. Podívala jsem se na hodiny. Za čtvrt hodiny bylo šest.

Vyšla jsem z pokoje a málem se srazila s Nickem. Chtěl na mě určitě něco křiknout, ale hlas se mu zadrhl v hrdle. Díval se na mě a ve tváři se mu zračilo překvapení. Sjel mě pohledem od shora dolů a zase zpět. Zastavil se až na mém dekoltu. Musel si všimnout toho náhrdelníku. Podíval se mi do tváře. Možná tam hledal něco, o čem jsem si nebyla jistá, co to je.

„Vypadáš překrásně,“ vydechl a mě se nechtělo věřit, že to řekl zrovna on.

„Děkuju,“ usmála jsem se. Podívala jsem se na hodiny. Za deset minut šest. Fajne!

„Já, už musím jít. Tak čus,“ řekla jsem rychle a vypadla z bytu. Nasedla jsem na motorku a vyjela směr Tomas. Byla jsem u něj do osmi minut.

Vyšla jsem nahoru k Tomasovi a ani nestačila zaklepat, když se dveře otevřely. Stál v nich Tomas. Vypadal jak anděl. Dívali jsme se na sebe a lapali po dechu. Stáli jsme tam několik minut, až pak se Tomas vzpamatoval.

„Vypadáš nádherně,“ složil mi poklonu a pustil mě dál.

„Ty taky,“ vrátila jsem mu to. Měl černou košili, u krku rozepnuté dva knoflíčky. Rifle, samozřejmě černé a steely. Vlasy měl rozcuchané. Prostě vypadal jako Bůh.

„Kam se půjde?“ zeptala jsem se. Tajemně se usmál a ruce mi obmotal okolo pasu. Přitáhl si mě blíž v žádostivém polibku.

„To je překvapení,“ zašeptal mi do rtů. Usmála jsem se a polibek prohloubila. Venku zatroubilo auto.

Odtrhl se ode mě.

„Odvoz je tu,“ řekl a táhl mě ke dveřím. Odvoz? Zasmál se mému překvapenému výrazu.

„Pojď!“ Vyšli jsme před dům a tam stála krásná černá limuzína. Tak tohle bude něco! Nasedli jsme dovnitř a Tomas ještě něco řekl řidiči. Rozjeli jsme se a já chtěla koukat z okna, ale Tomas mi to nedovolil. Převázal mi oči šátkem.

„To není fér!“ zanaříkala jsem. Přetáhl si mě na klín a zmocnil se mých rtů. Líbali jsme se hodně dlouho.

Limuzína zastavila. Vystoupili jsme z auta. Tomas okolo mého pasu obmotal ruce a vedl mě. Po nějaké době jsme se zastavili a mě se rozbušilo srdce v očekávání.

Pomalu mi sundával šátek. Když byl dole a já zase viděla, zalapala jsem po dechu.

Doufám, že se Vám kapitolka líbila a že jste pořádně napnutí...

Předem děkuji za komenty a smile. Vaše Eris

Kapitola 3. < <> > Shrnutí < <> > Kapitola 5.

Autor: Eris (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Music... My life... 4: