OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Můj přítel hvězda 8. kapitola

12.05.2012 (19:00) • Lucka24 • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 944×

8. kapitola

Co to dělám? Vždy chci zrovna podvést Petera. Ano, ale s Jacksonem. Je jedno s kým, pořád je to podvod. Ale s Jacksonem. Máš pravdu s Jacksonem. Tím skončila má malá roztržka svědomí, zatímco mi Jackson zasypával polibky krk. Skopla jsem do rohu předsíně lodičky, protože bychom taky místo do postele mohli jet do nemocnice. Za tváře jsem si přitáhla jeho rty k polibku, protože mi už chyběly. Pomalu jsme se přesouvali dál do domu, kde jsme se skoro na každém rohu zastavili, abychom se do polibku mohli více vložit.

Zaplétala jsem mu prsty do vlasů, zatímco jeho ruce bloudily po mém těle. S každým takovým dotekem jsem byla více vzrušená. Ani si nepamatuju, kdy se mi to naposledy stalo. Vlastně, stalo se mi to i s Peterem na začátku našeho vztahu, ale to bylo jen proto, protože jsem před ním s nikým nespala půl roku, kdo by se pak netřásl na sex, že?

Sjela jsem z jeho vlasů na jeho ramena a zajela mu pod sako. Určitě muselo stát hodně, ale teď mi bylo docela jedno, že se bude válet na zemi. A myslím, že Jacksonovi taky a měla jsem pravdu. Když sako zašustělo na zemi, ani se ode mě neodtáhl nebo něco podobného. I když mezi námi vládla vášeň a kdyby nás kdokoli viděl, myslel by si, že to bude mít rychlý konec, ale opak byl pravdou. I když tam vášeň opravdu byla, dělali jsme vše pomalu. Nestrhávali jsme ze sebe oblečení zbytečně rychle, protože jsme oba věděli, že tohle bude nejspíše poprvé a naposledy, tak proč si to neužít, že?

U schodů mě Jackson opřel o zeď. Bylo to drsné, ale při tom jsem neměla strach, že by mi ublížil. Opět jeho rty sjely na mou čelist a krk. Já jsem měla co dělat, abych ten nápor vůbec udýchala. Mezitím jsem mu vytáhla zakasanou košili z kalhot a zajela pod ni. Když mě lehce kousl do krku, tak jsem mu prsty zaryla jemně do kůže. Přešel na druhou stranu krku a já poslušně naklonila hlavu na druhý bok. Začala jsem mu rozepínat knoflíky na košili, která hned po odepnutí posledního, skončila opět na zemi. Jeho rty zase zajaly ty mé a vklouzl mi jazykem do pusy. Lehce jsem zasténala.

Bylo mi jasné, že teď příjdou na řadu schody. Byly dvě možnosti. Buď se v zápalu vášně oba o ty schody přizabijeme a opět místo postele navštívíme nemocnici nebo přestaneme a vyjdeme schody vklidu. Ani jedna možnost se mi nezamlouvala, ale milovat se v obýváku na gauči se mi taky nechtělo. Ovšem, jak se zdálo, Jackson měl jiný plán a mně se líbil. Hodně se mi líbil.

Zatímco mě líbal, cítila jsem, jak saténová látka klouže po mých nohách nahoru, což nebylo tak skvělé, jako jeho teplá ruka na vnitřní straně nohy. Točila se mi z něho hlava a já měla opravdu co dělat, abych se neudělala hned tady a teď. Vykasal mi šaty skoro až k pasu. Tam ho ovšem čekalo překvapení. Lehce se odtáhl.

„Nemáš spodní prádlo." Neptal se, konstatoval.

„Bylo by vidět," zašeptala jsem a lehce se pousmála. Pustil mě i druhou rukou a zajel na moje stehna. Byl tak blízko rukama od mé nejcitlivější části a já byla k uvytržení. Lehce stehna stiskl a vyzvedl si mě na sebe. I hned jsem mu pohotově obmotala nohy kolem pasu a pro změnu sjela na jeho krk já. Pomalu vyšlapával schody a sem tam mě opřel o zeď a opět se zmocnil mých rtů.  Říkala jsem, že to bude lepší, než je vyjít v klidu.

Kde je ložnice už věděl při jejich návštěvě. Nezastavoval se a na jistotu mě odnášel do postele. Lehce mě na ni položil a zapřel se rukama vedle mé hlavy. Spustila jsem nohy z jeho pasu a opětovávala jsem mu udýchaně jeho pohled. Tak nějak jsem čekala, že teď odejde ´s promiň, to nemůžu´ nebo s něčím podobným, ale mýlila jsem se.

Vyhoupl se na mě a aniž by si mě přestal prohlížet, mi začal rozepínat šaty, které mělo odepínání na boku. Sledovala jsem ho, nakonec jsem sklouzla po jeho tváři k jeho ramenám, hrudi a bříšku. Byl tak nádherný a teď byl můj. Jenom můj. Opět jsem zvedla oči k němu. Lehce se na mě pousmál a začal mi něžně a pomalu, bolestně pomalu sundávat šaty. Nakonec se mu to povedlo a já měla pocit, že mu to trvalo snad hodinu. Teď sjel očima po mém těle on. Byla jsem nahá a nevadilo mi to. Nikdy jsem se neměla za co stydět, tedy alespoň jsem si to myslela.

„Jsi krásná," zašeptal a aniž by mě k tomu nechal cokoliv říct, mě začal opět líbat. A byla jsem mu vděčná. Nikdy jsem tyhle lichotky neuměla vstřebávat. Hádat se, že to není pravda? Říct mu pouhé díky? Myslím, že vyjádřit mu to takhle, bylo mnohem lepší.

Hladil mě po těle a líbal mě na tvářích, krku, dekoltu i rtech. Dál se zatím neodvážil a já ani nevím, jestli bych ho vůbec pustila. Za to jeho ruce byly až moc odvážné. Hladil mě po bokách, bříšku, stehnech. Sem tam měl jako by omylem pohladil i po ňadrech a já byla v sedmém nebi nebo jsem si to myslela, než jeho ruka sklouzávala níž, než bylo mládeži přístupné. Párkrát mi prstem udělal kolečko kolem pupíku a jel dál. Celá jsem se třepala až se mě dotkne, ovšem byl to hajzlík.

Přejel jen po tříslech a sjel na vnitřní stranu stehna. Potichu jsem zaskučela, protože byl tak, tak blízko a k ničemu se neměl. Ovšem dočkala jsem se, když přejel po středu. Chytla jsem se jeho ramen a držela se. Začal si se mnou hrát a moc dobře věděl, že mě má celou v moci. Měl a já byla jeho. Chtěla jsem být jenom jeho a tak nějak jsem tušila, že ne jen na tuhle noc, ale napořád.

Když se mi začal zkracovat dech a já už byla v očekávání, že vybouchnu, přestal. Otevřela jsem oči a i hned koukala do těch jeho. Lehce se na mě smál. Jak chceš, chlapečku, jak ty na mě, tak já ná tebe. Pomyslela jsem si a přetočila se s ním. Začala jsem ho zasypávat polibky a přitom jsem konečně přejela rukama po jeho dokonalém těle až k jeho opasku. Rozepla jsem ho a společně s ním jsem mu rozepla i knoflík a zip. Odtrhla jsem se od jeho rtů a slezla z postele, abych ho mohla zbavit už přebytečného oblečení. Stáhla jsem mu kalhoty i s jeho spodním prádlem a páni. Skousla jsem si ret a koukla na něj. Teď jsem byla na řadě já. Lehce jsem ho líbala od stehna a pomalu se sunula nahoru. Zastavila jsem se až u toho nejdůležitějšího, ale přešla jsem ho a s polibky začala opět až na bříšku a šinula si to dál až k jeho rtům.

Moje ruka jela stejnou cestu, ale na rozdíl od rtů se zastavila na jeho místě. Byl už připravený, stejně jako já, ale i tak jsem neodolala a párkrát po něm přejela. Jeho odpovědí byl krásný vzdech z jeho sladkých úst. Opět se se mnou přetočil a lehce mě pohladil po stehně. Byl to povel a já je rozevřela víc. Odtáhl se ode mě a dotýkal se mě jen nosem. Koukal mi do očí a já mu pohled opětovala. Byla to nádherná chvilka, kterou jsem si chtěla vrýt do paměti napořád. V tom spojil naše těla a já se cítila plná. Opravdu plná a nejen proto, že byl uvnitř mě. I citově. Zavřela jsem oči a nechala se unášet tou dokonalou souhrou našich těl, našimi steny a zrychleným dechem. Jeho ruce se spojily s těmi mými a bylo to dokonalé. Bylo to jako poprvé. Ano, a vždyť to tak i mělo být. Měl být můj první, ale já si opravdu představovala, že je.

Milovali jsme se dlouho. Vždy, když už měl jeden z nás namále, zastavili jsem se a jen se líbali. Nakonec se to už nedalo vydržet a mi to dotáhli až do samého krásného konce. Bylo to dokonalé. Projela mnou křeč a já sa k němu přitiskla, jak nejvíce jsem mohla. Naše chvilka přišla součastně. Opřel se o moje čelo a těžce jsme se vydýchávali. Nakonec jsme si lehli pod peřinu a čelem k sobě jsme se na sebe chvíli koukali. Pohladil mě beze slova po tváři a pak zavřel oči. 

Byli čtyři hodiny ráno a já nemohla spát. Chvíli jsem se koukala na jeho klidnou tvář. Měla jsem žízeň, proto jsem vstala a neodolala jsem. Vždy se mi ve filmu líbilo, když si dívka vzala jeho košili. Pokrčila jsem rameny a vzala ji. Oblékla jsme ji a už chápala, proč to dělají. Voněla stejně jako on a bylo to dokanalé. Ještě jsem se otočila na něj a pak odešla do kuchyně. Natočila jsem si vodu do sklenice a pomalu upíjela. Pak jsem sklenici položila na stůl a s povzdechem jsem si začala rozepínat složitý účes, protože už mě z toho bolela hlava.

Najednou se mi k rukám připletly další ruce a já byla obdarována polibkem na krk.

„Kam jsi mi utekla?" zeptal se šeptem a něžně mi začal vyndávat sponky z vlasů.

„Měla jsem žízeň a nemohla jsem spát." Pousmála jsem se a se zavřenýma očima jsem si užívala další okamžiky s ním. Když mi sundal poslední sponku, lehce mi prsty vlasy projel a já jsem zamručela.

Otočil si mě k sobě a vyzvedl na linku. Vsunul se mezi moje nohy a znovu mi projel vlasy. Nevěděla jsem, jak se mám chovat. Nikdy jsem nikoho nepodvedla, a i když mi to nevadilo, byla jsem nervózní. Lehce mě chytl za bradu a donutil mě podívat se na něj.

„Nelituju toho a klidně bych to udělala znovu," vyhrkla jsem na něj dřív, než stačil cokoliv říct, protože jsem nechtěla, aby se opakoval náš rozhovor o polibku.

„Chtěl jsem ti jen říct, že ta košile ti sluší, ale tvé přání mi je rozkazem," usmál se na mě a opět mě začal líbat...

***

Vzbudila jsem se asi v deset, což bylo brzo, protože jsem byla utahaná, ale příjemně. Otevřela jsem oči, ale postel byla prázdná. Cítila jsem se hrozně. Bylo mi strašně, když jsem tam byla sama. Otočila jsem se na druhý bok a bylo mi do breku. Co jsem čekala, snídani do postele? Najednou se postel pode mnou lehce prohla a on se ke mně natiskl, když se vloudil pod mou peřinu. Objal mě a zabořil mi hlavu do vlasů.

„Byl jsem jen v koupelně," zašeptal a ještě víc mě k sobě natiskl.

„Dobře," zašeptala jsem a opět se mi začala klížit víčka. Za chvíli jsme oba natisklí na sobě usli a mně bylo nádherně.

Tak, co říkáte? Ještě bude pár sladších kapitolek před větší akcí. Schvalujete to nebo se vám to i přes Peterovu hroznou povahu příčí?

Autor: Lucka24 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj přítel hvězda 8. kapitola: