OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Innocentia - 28. kapitola



Innocentia - 28. kapitolaInnocentia neboli nevinnost je romantická povídka, kterou vypráví hlavní hrdinka Izabel a její nejlepší kamarád Tayo. Příběh vypovídá o nesnadné lásce Chestera a Izabel. Jako provokatérka, která se ráda pře, je do něj nemyslitelně zamilovaná a nechce si to připustit. Všechny rockery z tour to k ní táhne, protože je sladce nevinná. Nejblíž k ní má však její horší polovička Tayo, který je do ní blázen a především je sukničkář, nejlepší ve svém oboru. Pro čtenáře nad 18 let.

On:
Koušu si nehty, což jsem nikdy nedělal. Už kvůli tomu, že to pichnám nepřišlo dost sexy. Snažil jsem se vždycky být na úrovni. Být drsný s temnou minulostí, který přímo prahne po lásce a dlouhodobým vztahu. Na to letí nejen maskoti, ale i obyčejný skalpy. Dokázal jsem jim bez zarudnutí nakecat takový nepravdy, aniž bych se třeba jen zastyděl. Hrál jsem si na chudáčka, kterýho žádná nechce, přestože on už léta hledá tu správnou. Já jsem ji našel, právě teď spí v tourbusu a cuká rukou ze sna, když se její bolest probouzí k životu. Nikdy jsem od těch cour nechtěl víc než sex. A ony to dopředu musely tušit. Stejně podlehly. Ale abych si to, co chci, vzal násilím, to jsem nikdy neudělal. Ani jsem nemusel. Od přírody mám přitažlivou sebejistou auru, něžnou tvář s hlubokýma očima a nově přebarvený blond vlasy. Teprve nedávno, Izabel se blonďatá nátura líbí. Nejsem nijak vysoký, ale to mi na charisma neubírá. Dokážu si je omotat kolem prsu hlavně kvůli vnitřní pohodě, na holky to působí jako magnet. Css, marně se snažím zapřít, že jsem vlastně bůh.

„Nechápu to," řeknu nahlas, přestože jsem nechtěl.
„Co nechápeš?" Mike se ke mně přitočí. Ani jsem si nevšiml, že mě tak nějak po očku sledoval. No jo, má o Izabel, i o mě strach. Řekl bych, že na nás dva pohlíží jako na nevlastní zkažený sourozence. Znechuceně se zadívám na svoje ohryzaný nehty.
„Proč by si chlap bral násilím něco, co patří jinýmu." Konkrétně mně. Dodám v duchu. „Proč by někdo zabíjel anděla?" Zavřu oči. Vždycky jsem svou Maličkou viděl jako fantastickou bytost, v obraze nevinnosti a jasnosti. S hebkými opeřenými křídly, jejichž mávnutí dokáže způsobit rozkoš nejsladší. Nad hlavou se jí při každým mým pohledu vznášela svatozář, opředená bílým světlem, propleteným se stříbrnou stužkou odvahy a rudou nitkou chtíče. Vím, že jí pod černými vlasy rostly ďábelský růžky a měla stovky, možná miliony chyb, který já jsem na ní miloval. Styl jakým mě dokázala zblbnout a využít pro svoje záměry jsem obdivoval. Odpustil bych jí všechno na světě.
Ale teď se na ní nedokážu dívat. Její cnost a záře, vycházející z celýho jejího těla, je pryč. Drahokam nevinnosti a cudnosti jí násilím vyrvali z nitra ti dva psychopati. Měla být moje! Jsem zhrozený jen tím, že nevím, jestli je víc nenávidím proto, že jí ublížili nebo proto, že vzali, co patřilo mě. Jenže ona teď pozbyla svoje vlastní světlo. Nad hlavou se jí vznáší leda tak mrak bolesti, ze kterýho neustále prší a ty slzy jí kanou z jejích očí a duše. Zamžikám a soustředím se na Mikeův monolog. Úplně jsem zapomněl, že na mě celou dobu troubí ty svoje chytrosti.
„Dostane se z toho. Jen potřebuje čas a hlavně tvojí trpělivost a lásku."
„Jsem schopný jí dát tolik lásky, kolik jen bude chtít." Zapředu se do rozhovoru. „Stejně mám strach, že to na ní zanechá nějaký špatný následky," zakřením se.
„Určitě ji to poznamená," řekne Mike zamyšleně. Levou rukou objímá Annu, krásný stvoření, akorát na ocas.
„Takže už nebude taková jako předtím," heknu zasmušile. Vůbec se mi to zjištění nelíbí. Změna není vůbec dobrá! Tatam bude její povaha, ryze naivní se špetkou čertovských manýrů. Znovu zavrtím hlavou, ponořený sám do sebe. Raději bych byl ponořený do nějaký jiný… Jsem už pár dní bez sexu a nemá to na mě dobrý účinek. Bez myšlenkovitě
sáhnu do kapsy a vytáhnu cigarety, který jsem před týdnem zabavil své lepší polovičce. Jednu si zapálím a s hlubokým nádechem vdechnu kouř do svých útrob.
„Tayo, ty kouříš?" Anna se na mě nechápavě oboří. Až štítivě se zadívám na cigaretu, kterou držím v ruce. Jako by to ani nebyly moje prsty, které ji křečovitě svírají.
„Už to asi tak bude." Vzdychnu a natáhnu do sebe další doušek čerstvýho zkaženýho dýmu.

*

„Izabel!" vykřiknu polekaně, když se vynoří ze dveří. Uzlíček nervů. Moje drahá polovička, uřvaná, ošívající se. Zoufale připomíná hromádku neštěstí. Obličej celý červený, s nosíkem jako ředkvičkou. Oči bezbarvé, plné strachu a šílenství. Na sobě má jen vršek od plavek a červenou minisukni, do který jsem jí ráno sám navlíknul. Chtěl jsem jí dát něco pohodlnějšího, ale neměl jsem čas trápit se s ní. Byl jsem rád, že jsem ji narval do tohohle oblečení. Od ramen až po zápěstí se jí táhnou rudé škrábance a z některých dokonce stékají kapky krve. A ona dál svými nehty vytváří další a další! Ten pohled mě panicky uchvátí.
„Co děláš!" Vyletím k ní a okamžitě jí chytím zápěstí do svých svěráků, abych tak zabránil dalším ranám na její kůži, která patří mně. „Rozdrápala sis to do krve," zaskučím a snažím se, aby sebou přestala tak mlít.
„Pomoz mi!" zašeptá zoufale s očima na vrch hlavy. „Pořád je cítím!" Trhá sebou. „Nemůžu se toho pocitu zbavit." Na chvíli se jí podlomí kolena. Klekne si přede mě a spílá ruce. „Mám je pod kůží… Ty jejich doteky!" Z očí potoky slz. „Pálí to! Bolí!" A hned se zase vytáhne na špičky. Anna už je u nás, bez lítosti jí začne rány desinfikovat a fáčovat. Izabel jen tiše usykavá a s mou pomocí i drží, chtě nechtě.
„Co se stalo?!" Chazzy má ve tváři vyděšený výraz. Jenže jakmile ji spatří, v očích mu svitne. Všimnu si pohledu, kterým se na něj dívá a mě to přišpendlí k zemi. Proč se na něj dívá takhle? Přímo vyčítavě, bolestně… Jako by znásilnění byla jenom polovina problému, který ji táhne k zemi.
„Potřebuje to ze sebe smýt," zamumlá mi Chester za zády. Jenže tenhle očistný rituál už několikrát prováděla ponořená až po uši ve vaně plné pěny a nepomohlo to, právě protože chyběl hlavní zdroj tý bolesti!
„Já jsem takový vůl," syknu a zatáhnu jí do vedlejších pánských koupelen. Samozřejmě se mi vzpírá a hlasitě protestuje, jenže teď nemám na nějaký šetrný zacházení čas. Beztak jemnost v tomhle případě nepomůže, jak znám Izabel. Maličká se mi hroutí a něžnost je mimo mísu, chce to zabrat ji zpátky do reality tím největším esem, který jenom dokážu vytasit.
„Chazzy, pojď!" zařvu na něj skoro nepříčetně. Jenom sebou trhne.
„Co chceš dělat?"
„Pak ti to vysvětlím!" Drapnu ho za ruku a strčím mu ji do náruče. Jak jsem očekával, automaticky se začne propadat ještě většímu pláči a depresi. Bolestně skučí, ale ani se nehne ve snaze se mu vyškubnout. Chester ji bezmyšlenkovitě, téměř reflexivně, popadne a přitiskne k sobě. Začíná ji hladit, kde jen mu to možnosti dovolí. Její oči se rozšíří, ale ne děsem.
„Taky mi to mohlo dojít dřív!" zavrčím, vzteklý sám na sebe. Místo, abych přemýšlel nad jejím problémem, topil jsem se ve vlastní lítosti. Už dávno jsem jí mohl pomoct, kdybych se jen maličko soustředil.

*

Ve sprchách ji s Chazzyho dopomocí narvu do první kóje, na kterou mi pohled padne. Vlastně se s ní nemusím ani nijak prát. V Chazzyho náruči je jako v tranzu. Oči má zavřené, tiskne se k němu a nechává se častovat doteky, které jí nabízí. Po dlouhý době vypadá tak nějak klidně, i když dech má zrychlený a z očí jí pořád padají slzy. Zapnu teplou vodu a odskočím, už takhle jsem se umokřil.
„Nechám Vás tady," řeknu Chesterovi.
„Zbláznil ses?!" Udělá na mě oči a levou rukou mě vmanévruje pod proud vody, hned vedle Izabel.
„Mě tady nepotřebuješ!" Vytrhnu se mu, ale zůstanu stát. „Ona chce tebe." Vyslovit to je pro neuvěřitelný problém, pravda bolí! Konečně si ji důvěrně začne prohlížet.

Ona:
Zadívám se mu do očí, jako bych v nich zas spatřovala Chestera. Celou tu dobu jsem musela ty jeho hluboké čokoládové tůně ignorovat, už jen z toho důvodu, že jsem v nich pokaždé viděla svou bolest a Chazzyho odmítnutí. Bodejť by mě mohl chtít, když už jsem nebyla nevinná. Stala se ze mě zneužitá, špinavá věc, která už nemá naději na znovuzrození. Aspoň tímhle způsobem se na mě díval Tayo a všechny jeho doteky bolely, jak by mi vyčítal, že jsem se nechala… Že už nejsem tak nezkušená, jak jsem bývala. Že už nejsem jeho. Vyčítal mi tichými gesty, co mohl a o to víc mě to týralo. Ale Chesterovi doteky jsou jako hojivá mast. Mažou všechnu tu bolest, ponížení a strach, který se ve mně hromadil. Už jsem nemohla dál, bez něj ne. Tolik mi chyběl! Znovu se mu zadívám do očí.
„Miláčku, už je dobře," šeptá a hladí mě po tváři. „Já tě už nikomu nedám." Políbí mě na čelo a já se poprvé po dlouhé době zhluboka, bezbolestně, nadechnu. Dal mi najevo, že jsem jeho a že skutečnost, že už nejsem taková jako předtím, na tom nic nemění. Ani jsem si nevšimla, že za mnou Tayo celou dobu postával. Teprve, až celý mokrý, vylézá ze sprchy, jsem si ho všimla. Nakloní se k Chazzymu a něco mu šeptá. Nevěnuji tomu pozornost. Vnímám jen jeho doteky, které ve mě vyvolávají euforický pocit lásky a štěstí.
„Už se netrap. Já tě nikdy neopustím." Jeho plamenné ruce jako by spalovaly všechno, co mi ti dva provedli. Pak se ke mně nakloní, v očekávání polibku zavřu oči, před sebou stále Chazzyho obličej, tak nádherný a výsostný. Jediný, který mě mohl vytáhnout ze dna. Jeho polibek je jemným, motýlím nádechem, na mých rtech. Něžně mě líbá a přitom drží v náruči jako svůj největší poklad. Tisknu se k němu, co nejvíc můžu, abych zahnala zlé noční múry a zbyl mi jen on. Čím víc se na něj lepím, tím vášnivější a žádostivější jsou jeho polibky. Můj dech se zrychlil na maximum. Pociťuji neúnosnou touhu a nevím, jak jí vyhovět. Nechávám se od něj vést. Spolu s horkou vodou, která na nás stále prýští, putuje svými rty po mém těle. Ani jsem si nevšimla, že mne svléká a dlaněmi krouží po rozněžnělé kůži, jako by se mě nemohl nasytit.
„Chazzy." Zmateně zavrtím hlavou, abych se dostala z té omamnosti a zadívám se na něj. Oči má přivřené, na rtech nastražený svůj nejkrásnější úsměv. Samozřejmě se chytnu do pasti, jako po každé.
„Chci tě." Naléhavost v jeho hlase mi podlamuje kolena. Vytáhne mě k sobě naroveň očí a přitlačí k chladné zdi, přímo pod proud vody, který nás neustále omývá.
„Chazzy, já," vzdychnu a teprve, když ze sebe svlékne tričko a kalhoty si spustí trochu níž, aby vysvobodil to, čím mi "hezký" tak moc ublížil, mi dochází, co chce udělat! Trhnu sebou a s očima plnýma děsu se za něj zadívám. „Chazzy!"
„Neboj se, miláčku." Pohladí mě po vlasech a znovu láskyplně políbí. „Neublížím ti." Dívá se mi do očí tím svým něžným pohledem. „Nebude to bolet." Snažím se ho prokouknout.
„Slibuješ?" Lapám po dechu.
„Slibuju." Znovu se pohrouží do mých úst a divoce, vášnivě mě líbá, až nemohu popadnout dech. Protne mě pocit strachu, tohle bude bolet! Jenže nebolí, pouze cítím, jak do mě vniká a plní mě. Až teď si, po jaké době, připadám celá. Vzdychnu a prohnu se mu vstříc, ačkoliv jsem to vůbec nezamýšlela. Chytím ho kolem krku a přitáhla se k němu. Ne, abych ho zastavila, ale abych ještě víc cítila, že je to on. Vpíjí se do mě svými rty a pohyby mě dohání k šílenství. Vůbec jsem netušila, jak moc to může být krásné!

*

Úplně zmateně držím Chestera za ruku a nechávám se od něj odvádět k tourbusu.
„Už je ti líp?" Cestou se k nám přidá Tayo.
„Jo, už jo." Zadívám se na něj, jako bych ho po dlouhé době viděla poprvé. „Už jsem to zase já." Usměju se mírně. Oplatil mi radost a chytí mě kolem krku.
„Měl jsem o tebe děsný strach."
„Já o sebe taky," zašeptám a kousnu ho do ucha.
„Vůbec jsem netušil, jak tě z toho dostat."
„Protože tohle šlo na Chazzovy bedra." Zhluboka se nadechnu.
„Ještě nejsem stoprocentní, ale už jsem na tom líp." Přitáhnu se k Chesterovi blíž a vdechnu jeho vůni. Pohledem sjedu všechny jeho tetování, které mám jako na dlani. Nejraději mám plameny okolo jeho zápěstí. Je to symbol jeho ohně v srdci, který teď patří mně. Přede dveřmi z budovy se zastavím. Teď maskotům vyrazím dech, už se na něj nebudou sápat a svádět ho. Chester je můj a kdokoliv se ho jen pokusí dotknout, tak ho zpražím tak, že to nepřekoná se zdravím. Ruku v ruce, prsty propletené, asfalt mě pálí do chodidel.
„Zase jsi bez bot." Slyším vedle sebe Tayovo vzdychnutí.
„Je slunečno a mně to nevadí." Ušklíbnu se na něj. Pak mě napadne, říct mu už konečně pravdu. Zatáhnu ho k sobě a zašeptám mu.
„Už konečně vím, proč tě ten sex tak bere." Zamrkám na něj zkušeně.


On:
Úplně se zastavím a zírám jako by mi právě někdo vyfoukl rybník. Vím, že to byl můj nápad, aby se s ní Chester vyspal a smazal tak poslední stopy po bolesti, ale stejně mě to zasáhlo na nejvyšší míře. Nadobro jsem ji ztratil, svou milovanou Izabel. Vytáhnu krabičku cigaret a znovu si jednu zapálím. Když do plic vdechnu kouř, trochu mi to osvěží mysl a rozevře srdce. Bude šťastná. Bude milovaná. I když nebude moje.
Pohledem pohladím dvojici přede mnou, s něhou v srdci. Drží se za ruce a Chester ji co chvíli vlepí polibek do vlasů. Moje půvabná Maličká mi vyrostla před očima v sexuální bytost, věrnou jen a jen tomu jednomu. S touhle koncertní šňůrou se stalo spousta změn, za který nejsem zrovna vděčný. Izabel už není moje. Prožila si bolest, kterou bude s Chazzyho pomocí překonávat ještě hodně dlouho, ale našla lásku, svou životní, kterou jen tak neopustí. S určitou nostalgií se zadívám kolem. Všechno se balí. Tour končí a je na čase rozjet se ke svým domovům. Ještě jednou sjedu pohledem svou drahou polovičku, bojácně zasvěcenou do světa dospělých. Končí éra nevinnosti a začíná skutečný život.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Innocentia - 28. kapitola:

8. LinkinGirl
17.11.2015 [16:51]

Emoticon
Emoticon

7. semiska přispěvatel
20.08.2011 [21:51]

semiskaCelá povídka se mi moc líbila. Párkrát jsem chtěla v některých situacích zabít Tayo, pak zase Chestera, ale někdy jsem měla chuť jednu Izabel ubalit nebo ji pěkně profácnout. Emoticon Emoticon Ale nepřála bych jí nikdy to, co se jí stalo. Strašně se toho bála s milovanou osobou kvůli bolesti, která by při milování se svou láskou byla rozhodně menší a snesitelnější než s panem "hezounem" Emoticon Pevně věřím, že jí Chester pomůže to překonat, když s tím má zkušenosti, a že s polu budou šťastní. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Katerina
09.08.2011 [22:29]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Chensie přispěvatel
24.06.2011 [21:54]

ChensieDíky, jsem moc ráda, že se líbila. :o)

4. MirrorGirl454 přispěvatel
24.06.2011 [21:33]

MirrorGirl454Ták! Konečne som to dočítala! Áno, som strašná, ja viem! Ale toto bolo fakt krááááááááááááásne! Až ma zahrialo pri srdiečku, fakt sa ti táto poviedka vydarila! Emoticon Emoticon Emoticon

3. Noctuelle přispěvatel
20.06.2011 [18:25]

NoctuelleTák. Sice jsem to dočetla už včera, ale chtěla jsem si to nechat uležet, abych napsala alespoň krapet smysluplný komentář... Emoticon
Už dřív jsem psala, že tyhle sladkobolné romance občas nejsou na škodu a za tím si stojím. Emoticon
Příběh mi vážně kápnul přímo do noty, a tak mě trochu zamrzelo, že mi ten závěr přišel tak trochu useknutý. Možná mi to tak přišlo jen v porovnání s ostatními situacemi, které byly popsané víc detailněji.
Avšak celkově se mi příběh dostal pod kůži a už teď mám tušení, že jednou se k němu vrátím. Emoticon Emoticon

2. Chensie přispěvatel
19.06.2011 [13:59]

ChensieEris, děkuju, jsem ráda, že se ti povídka líbila. :o) Joo, bylo to tvrdé, ale ona na tu svou naivitu musela jednou doplatit.

1. Eris přispěvatel
19.06.2011 [13:53]

ErisNo ty voe... Chudák Izz... Nedejchala jsem u toho, kdy ji ti dva kreténi ublížili... Ale jak to Tayo vyřešil... Jak tě živ by mě to nenapadlo... Chazzy je úžasnej... A Tayo snad už konečně smířenej... Tour skončil... Emoticon
Úžasná povídka! /myslim, že se k ní jěště někdy vrátim/ ... Prostě moc, moc se mi líbila...
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!