OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Helen - 16. Filmový maratón



Helen - 16. Filmový maratónDalší díl pro TalenntativeKing, která snad na něj čeká.

Fajn… Nádech, výdech.

Tak tohle jsem ještě opravdu neviděla. Film běží sotva půl hodiny a já nevím, zda mám brečet smíchy, nebo jen nechápavě civět na obrázky přede mnou. Je to hrůza, děs, odpad filmové tvorby. Z toho snímku musí dostat epileptik záchvat, protože některé scény vyloženě trhají oči, a dialogy by rozčílily i dvouleté dítě.  Je pravda, že tenhle film vyvolá spoustu emocí. Prvních pár minut jsme bez hlesu seděli a nevěřili svým očím, s příchodem raptorů jsme propukli v hurónský smích, ale ten nás po chvíli opět přešel. Oběma nám totiž došlo, že na tom, co se děje před námi, není nic vtipného. Je to jako bychom se chtěli smát postiženému člověku. Vysvobození v podobě domovního zvonku přišlo v pravý čas, jelikož další vteřiny byly už zcela neúnosné. S přehnanou radostí jsme zastavili film a šli pro objednané jídlo, které jsme odnesli do kuchyně a s nadšením ho začali vykládat na připravené talíře. Při téhle práci jsem jen koutkem oka zavadila k televizní obrazovce, kde byla zastavená scéna s útočícím raptorem. Mimoděk mě napadlo, že kdybych si pohrála s líčením, budu vypadat přesvědčivěji. Danielovi asi neunikl můj pohled, protože mě nečekaně oslovil.

„Je to děs co.“ Pohledem naznačil k televizní obrazovce a já se neubránila smutnému úsměvu.

„Nic horšího jsem ještě neviděla, měl by si chtít vrátit peníze.“

„No, kdybych to nedostal, jako dárek za nákup, určitě bych nad tím uvažoval.“ To mě zaskočilo.

„Dárek?“ vyjeknu překvapeně a dusím v sobě smích. „Tak to v tom obchodě mají hodně rádi svoje zákazníky,“ neodolám jízlivé poznámce a společně propukneme v nekontrolovatelný záchvat smíchu.

„Už chápu… proč ten obchod… zavřeli,“ dostane ze sebe pracně a tím opět polechtá moji bránici. Je téměř nemožné dělat cokoliv jiného, takže ještě více než půlka jídla se povaluje v plastových krabičkách, zatím co my se smějeme jako o život. Když se už konečně uklidníme, je jasné, že film je odsouzen k zániku. Dochystáme zbytek jídla a společně s ním se jdeme posadit zpět na gauč. Daniel nakonec přetočí film až na úplný konec, kde se objeví spousta lávy a jen hlavní hrdina a jeho drahá to přežijí. Jak reálné.

Pak naštěstí vylosuje druhý film on a konečně se na to dá trochu dívat. I když jsem nepostřehla název, je to od předchozího snímku zlepšení o sto procent. Je sice pravda, že oproti Raptor Island by bylo za kasovní trhák považováno i Teletubbies, ale to už mě nyní netrápí. Koukáme na obrazovku, kde se k zemi řítí vesmírná loď a přitom do sebe soukáme objednanou hostinu. Za dvacet minut jsem naprosto plná a za dalších pět cítím, jak se mi pomalu zavírají oči. Než se naději, nevím o světě a unaveně se opřu o věc vedle mě. Je příjemně měkká a voní po kolínské…

XxX

Ráno jsem se s příjemným pocitem převalovala v posteli a jemně kolem sebe muchlala přikrývku a užívala si tu lehce neznámou vůni. Musím uznat, že všechno bylo perfektní, až do doby, kdy se přikrývka nechtěla už více pohnout. Jako by na ni něco bylo. Nevrle jsem tedy nohou zkusila tu věc sundat, ale v momentě, kdy jsem palcem u nohy drkla do měkké hroudy, rozlehl se pokojem mi zatím neznámý zvuk, který jemně rozvibroval i postel na které jsem ležela. A to byl zase budíček. Jako už několikrát tento týden, jsem se zběsile posadila a mžourala na vetřelce, který okupoval moji postel. První zásah do mého chatrného zdraví byl ten, že jsem zase nespala v mojí posteli, ale v jeho. Druhý přišel v podobě chlupatého stvoření, neurčit barvy, které v klubíčku u mých nohou pohodlně spalo a vydávalo onen vibrující zvuk. Kočce v mých nohách zřejmě nevadilo, že do jejího sexy páníčka mám hodně daleko, ona evidentně byla zvyklá na téhle posteli spát, a já se s tím měla smířit. Tečka.

Nevrle jsem se snažila zabalit do zbytku přikrývky a přitom se rozhlížela po místnosti. Muselo být docela brzo, protože majitel bytu ještě spal a nabízel mi tak úžasný pohled na svoji velkou maličkost. Ležel na zádech na malém rozkládacím křesle, které mu ani za mák nestačilo a tak mu jedna jeho noha sklouzla až na zem. Sebou stáhla i to čím se chtěl původně zakrýt a tak mi dala možnost prohlédnout si téměř celé jeho tělo. Kdo by čekal, že bude mít krutě vyrýsované svaly, byl by velmi zklamán. Nebyl to žádný kulturista s nafouklými bicáky, které vypadají efektně, jen když jsou namazány krémem na boty, ale normální chlap, který rád cvičí a jeho tělo tomu odpovídá. Všechny svaly byly úměrné jeho postavě, lehce vyrýsované o to více lahodící mým očím. Poprvé jsem začala litovat, že není žádný zvrhlík a že jsme včera jen koukali na filmy.

Tím pohledem jsem se kochala ještě pěknou chvíli, než jsem se rozhodla, že bych mu tu včerejší snídani a večeři mohla oplatit. Potichu jsem se zvedla z postele a posbírala svoje rozházen věci. Podle všeho jsem v noci opět provozovala svou striptérskou show, ale už se asi nezměním. Jako baletka jsem cupitala směrem ke koupelně, abych ze sebe udělala bytost, trochu podobnou ženě. Přitom jsem se snažila pouštět vodu, co možná nejméně, abych ho nevzbudila, což se nakonec vyplatilo. Po návratu z koupelny pan patolog ještě spal a tak jsem mu začala lehce šmejdit po kuchyni ve snaze objevit nějak suroviny a hlavně nádobí. Přitom jsem každou skříňku otvírala s maximální opatrností, jelikož jsem měla strach, aby některá z nich nezavrzala. Nakonec se mi podařilo najít toastový chléb a v ledničce pár vajíček, trochu eidamu a jiných dochucovadel. O snídani tedy bylo rozhodnuto.

Příprava jídla byla opět ve znamení naprosté tichosti, do chvíle, kdy jsem dala namočený chléb na pánev. Ta si vesele zasyčela a celou moji osobu zasáhla vlna rozžhaveného oleje. Bolestnému a hlavně hlasitému „Do prdele“ jsem se neubránila. No a než jsem stihla počastovat svou osobu vhodným přirovnáním, byl Daniel vzhůru a vyjeveně na mě koukal, protírajíc si přitom oči.

„Co děláš?“ zeptal se zmateně a já měla chuť protočit oči. Naštěstí jsem odolala.

„Dělám snídani,“ vysvětlím pomalu a snažím se o maximální lhostejnost, která se mi výjimečně i povedla. To, že jsem ho překvapila, jsem brala jako bonus navíc.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Helen - 16. Filmový maratón:

6. corneille přispěvatel
12.01.2012 [19:36]

corneilleArminka: Tak doufám, že nebudeš zklamaná, tato povídka vznikla již před třemi lety (připrav se na kostrbaté začátky) a ještě pořád to není hotová. Sama mám pocit, že se tam nic neděje, ale chci to dopsat. Tak raději nechválit den před večerem, ale těší mě, že tomu chceš dát alespoň šanci. Emoticon Emoticon Děkuji Emoticon

5. Arminka přispěvatel
12.01.2012 [17:37]

Arminkamám dnes velmi zvláštní den, ani dobrý, ani špatný, takový zmatený (nevyspalý, ale ne a ne usnout :D)

projížděla jsem si administraci a uviděla koment k téhle povídce a řekla jsem si, že su kousík přečtu a pak se rozhodnu, zda si tu povídku hodím do záložek (kde jsou další věci, které bych si chtěla přečíst, ale není čas) a tahle kapitolka mě přesvědčila - byla děsně pohodová, odpočinková a ikdyž se tam nic nedělo, pěkně jsem si početla. Tak ano, do záložek půjde :) akorát se nezlob, že se na to vrhnu později :) námět je opravdu velmi pěkný a styl psaní jakbysmet :D ;)

4. JustV přispěvatel
12.01.2012 [16:11]

JustVPěkná povídka, těším se na další kapitolu Emoticon

3. TalenntativeKing přispěvatel
08.01.2012 [23:07]

TalenntativeKing Ach... Takový pohled bych po ránu taky brala. Emoticon Taky neomdlivam úžasem nad kulturisty. Spád tam rozhodně byl, aspoň už Helen ví, s čím má do budoucna počítat. Emoticon Děkuju ti nastotisickrat. Teď můžu usnout s úsměvem na tváři. Emoticon Emoticon

2. corneille přispěvatel
08.01.2012 [22:58]

corneilleNo zezačátku je takový každý chlap, když se snaží ulovit ženskou... Pak to většinu přejde Emoticon Emoticon

1. martinexa přispěvatel
08.01.2012 [22:52]

martinexaOn je fakt sladký jak cukkandl:D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!