Dračí prokletí - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Irdis není daleko k tomu, aby prozradil (nejen) Kamilino tajemství. minil4

05.02.2014 (16:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1021×

Ze zamyšlení ho vytrhlo ostré zavrčení: „Tak se znovu setkáváme, Neigu!“

„C-co tady děláš?!“ zakoktal Irdis. „Myslel jsem si, že máme dohodu!“ řekl pak jistějším hlasem.

„Ty hlupáku!“ zahýkal smíchy Blaid. „Opravdu jsi tak naivní, že sis myslel, že tu tvoji hloupou dohodu dodržím?!“

„Ale udělal jsem vše, co jsi po mně chtěl,“ řekl mrazivě Irdis, „tak proč jsi mě unesl?! K čemu ti můžu být ještě užitečný?!“

Blaidovi zmrzl úsměv na tlamě. „Však ty to moc dobře víš, zrádce! Udal jsi nám špatné informace!“

„Vůbec nevím, o čem to mluvíš.“

„NEPOKOUŠEJ MOU TRPĚLIVOST!“ zařval Blaid. Pak se sklonil až k Irdisovu uchu a až děsivě klidným hlasem zašeptal: „Víš přece, jak to dopadlo posledně, když jsem ztratil trpělivost,“ pomalu se napřímil a mrazivě se zasmál.

Irdis chvíli jen tak seděl a zíral do prázdna, pak ho popadla obrovská vlna vzteku, a přestože byl svázaný, se vrhnul na Blaida. Ten přakvapeně vyštěkl, ale pak se vzpamatoval a uděřil Irdise vší silou do hlavy pěstí. Irdis sebou praštil na zem a upadl do bezvědomí.

♥

„Já nejsem drak,“ zašeptala radostně, „možná jsem blázen, ale ne drak!“ Překulila se na záda a vyčerpáním usnula.

První paprsky vytvářely Kamile na obličeji stíny a studený vánek ji šimral na nose. Kamile se zdál krásný sen, když vtom jí na nose přistála velká studená kapka.

„Á, já nespím! Jsem vzhůru!“ vyhrkla a vyskočila na nohy. Pak se rozhlédla a zasténala.: „To byl jen sen!Ale co teď budu dělat? Jak se dostanu domů? A hlavně, KUDY se dostanu domů?“

Povzdechla si a chtěla si jít sednout, když vtom něco uslyšela z nedalekého křoví. Otočila se tím směrem, ale nic neviděla. Pokrčila rameny a chtěla pokračovat v původní činnosti, ale nedokázala se ani pohnout. Jen tupě zírala na křoví, ze kterého začalo něco vylézat. To něco byl Blaid. Zvíře se chystalo ke skoku, ale byl tam zřejmě NĚKDO další. NĚKDO, kdo bránil zvířeti Kamile ublížit. A zničehonic ten NĚKDO vyskočil ze svého úkrytu a postavil se s napřaženým mečem před Kamilu.

„Uteč!“ zařval na ni přes rameno.

„J-já...“ šokovaně začala koktat Kamila.

„Tak už běž!“

Kamila se konečně vzpamatovala a dala se do běhu.

♥

Irdis ležel na zemi a nehýbal se. Přiskočili k němu dva vlčí muži, popadli ho a surově ho postavili na nohy. Pak k němu přistoupil třetí a dal mu takovou facku, až Irdis sykl bolestí a pomalu začal rozlepovat víčka.

„Tak co, budeš mluvit?!“ vyštěkl na něj Blaid.

„Víš... Moc dobře...“ začal ze sebe soukat Irdis, „že ze mě... Že ze mě nic nedostaneš!“

Blaid zavyl vzteky a udeřil vší silou Irdise do břicha. „Ty špinavý neigu!“

Irdis zasténal a začal kašlat krev. Blaid se otočil a jeho druhové hodili Irdise surově na zem.

„Však uvidíme jak budeš mluvit po týdnu bez jídla. A snad ti taky zchladne hlava, až tady budeš chvíli sám.“

Blaid se krutě zasmál a pomalu odešel pryč...

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování