OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Diary of Life - Kapitola první

29.02.2012 (16:00) • LittleGii • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 889×

Život z deníku

Život je nádherný, život je skvělý, život je hrozný, život je těžký... Každý má na život jiný názor. Nikdo život nemá perfektní, ale co když ona ano? Měla všechno, co si kdy přála. Nejoblíbenější na škole, perfektní kluk, pohodové rodiče, mraky peněz na kontě, ale proč ten minulý čas? Jedna jediná osudová noc to všechno změnila…

Kapitola první

Milý deníčku,

dneska mi mamka koupila ten nový telefon, co jsem chtěla. Je fakt boží! Včera jsme s Blaire byli nakupovat. Ty úžasný džíny, co si koupila. Nechtěla jsem jí to říkat, ale vypadla v nich moc tlustá. Mně by slušely rozhodně víc. Ale co už. Stejně mi je někdy pučí a pak mi je nechá až uvidí, že mi sluší víc.

S Aronem je to teďka taky super. Včera mě pozval k sobě, a já si myslela, že už… Ale nakonec jsme se jen mazlili. Řekl mi, že na mě nechce tlačit. Ach, bože. On je tak úžasnej.

Vážně jsem po dnešku už unavená, tak půjdu spát.

Pá pusinku tvoje Faith

Schovala jsem deník pod matračku a pohodlně si lehla. Zítra mě čeká super den, proběhlo mi hlavou. A já s myšlenkami na zítřejší událost usnula.

Bylo něco kolem jedné, když jsem se probudila. Dusila jsem se a tak jsem rychle otevřela oči. V ten moment jsem začala prožívat horror. Celým domem se vanul kouř, který mě dusil a štípal v očích. Rychle jsem vyskočila z postele a otevřela dveře na chodbu. Do pokoje mi navanul další kouř a já vyběhla na chodbu. Běžela jsem rychle ke schodům a křičela…

Když jsem se probudila, ležela jsem v nemocnici. Rozhlídla jsem se kolem sebe a zjistila, že jsem připojená na několika hadičkách. Byla jsem v pokoji sama. Tvář mě divně pálila, ale jinak mi byla docela zima. Vedla jsem ruku, abych poznala, co mě to pálí na tváři, ale když jsem uviděla, jak ji mám celou zavázanou, musela jsem potlačit hrůzný výkřik. Rychle jsem si sáhla na tvář a zjistila, že ji mám něčím zalepenou. Začala jsem si prohlížet celé tělo, abych zjistila, co se stalo a zjistila, že celou levou polovinu mám obvázanou. Snažila jsem se vybavit si, co se stalo, ale jediné, co jsem zjistila bylo, že mě hrozně bolí hlava. V tom se otevřely dveře a dovnitř přišel nějaký doktor. To jsem poznala podle toho, že byl celý v bílém.

„Dobrý den, slečno. Jmenuji se Dr. Michael Prudský. Jsem váš ošetřující lékař. Jak se cítíte?“ Zdál se byl příjemný, ale byla jedna jediná věc, která mě v ten moment zajímala.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se přiškrceným hlasem.

„Vy si nic nepamatujete?“ zeptal se zmateně. Přikývla jsem. Na to on vytáhl z náprsní kapsy malou baterečku a zasvítil mi s ní do očí.

„Víte, jak dlouho tady jste?“ Zeptal se. Já zavrtěla hlavou.

„Víte jak se jmenujete?“ Další otázka.

„Faith. Faith Rogersová.“ Souhlasně přikývl, ale pak se zatvářil nějak zvláštně.

„Jste v nemocnici St. Celestýna. Přivezli jsme vás sem před dvěma týdny. Minulý týden jste se poprvé probrala, ale je vidět, že máte pozdější ztrátu paměti. Přivezli jsme vás sem, když váš dům vyhořel. Vaši rodiče zemřeli.“ Vychrlil to ze sebe najednou a já na něj zírala jako opařená. Tohle se mi zdá, tohle se mi zdá, ale nezdálo.

Byla to krutá realita, která mi navždy změnila život. Jediné, co jsme si pamatovala byl náš dům a moji rodiče. Usměvavou maminku, která mě chodila vždycky ráno budit a tátu, který celé dny pracoval, ale díky němu jsem mohla chodit na prestižní přehlídky, mohla si koupit cokoliv, co jsem chtěla. Jediné, co mi po tom všem zbylo byl můj mobil. Nebyl moc používaný a byla na něm jedna jediná fotka ze dne předtím než se stal ten požár, jak jsem se později dozvěděla. Byla jsem na ní s rodiči, takže to musel být asi nějaký dárek.

To bylo vše, co mi připomínalo můj starý život a já byla nucená začít jiný, život který měl začít v dětském domově, návštěvami lékařů a začínáním znova.

Další rána pro mě byla, když jsem se konečně šla podívat do zrcadla a zjistila, že celou levou polovinu těla mám zjizvenou, spálenou. Prý je to, proto že jsem se snažila všechny vzbudit, ale zakopla jsem a spadla ze schodů, kde na mě později spadl hořící závěs. Od prvního momentu jsem věděla, že nový začátek nebude jednoduchý. Že bude, ale až tak těžký mě ani ve snu nenapadlo.

Autor: LittleGii (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Diary of Life - Kapitola první: