OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Burning Life - Kapitola šestá



Burning Life - Kapitola šestáTak, po delší odmlce od povídky je tu další díl s číslem šest. Pravda nebo lež? Jaký je skutečný Thomasův úmysl vůči Kathrine? No tak na to si ještě počkáte, ale po minulé kapitolce již víme, že Kathrine ví, co jsou Thomas a Lena zač. Teď pomalu odhaluje jejich tajemství a dozvídá se o něčem, co jí změní život. Tahle kapitolka je taková oddychovější. Mám napsané i nějaké další dopředu, ale uvidím, kdy je přidám. No, tak tedy, krásné a příjemné čtení Vaše LitteGii

Kapitola šestá

Pravda nebo lež?

Pohled Logan

Díval jsem se do její tváře a nemohl se nabažit její krásy. Smyslně tvarované rty, svůdný hlas a ty oči. Ty oči, černé jako nekonečná propast. Chtěl jsem se do nich potopit a zůstat v nich navždy.

„Nad čím přemýšlíš?“ zašeptala a trochu přivřela víčka, když jsem jí pohladil vlasy. Řasy se jí dotýkaly tváři, když oči zavřela úplně. Bylo to uklidňující gesto pro nás oba.

„Nad tím, jak jsi krásná,“ šeptal jsem také, protože jsem nechtěl pokazit ten okamžik. Slunce se schovávalo za horizontem a my jsme lenošně leželi v posteli. Bohužel to už nemělo trvat příliš dlouho. Zítra jsme museli do školy. Ale i přesto ta chvíle byla překrásná.

V noci se mi zdál velice zvláštní sen. Seděl jsem na lavičce někde v parku a čekal na Lenu. Věděl jsem, že jsem měl jít za Kathrine, ale Leně jsem dal přednost. Měla zpoždění. Pak jsem, ale zaslechl hlasy někde blízko mě. Otočil jsem se a uviděl, jak nedaleko stojí Lena s nějakým postarším mužem. Bylo špatně slyšet o čem mluví. Udělal jsem pár kroků blíž a schoval se za blízký roh.

„… jestli-že i ten mladík ví, co je zač, musí zemřít taky,“ říkal zrovna ten muž a v tom přišel Thomas. Přátelsky si s mužem potřásl rukou.

„O čem se tu bavíte, tati?“ zeptal se. Takže je to jejich otec!

„Otče, nemůžeš Logana zabít. Já ho miluji!“ vykřikla Lena. Její otec na ni zíral a Thomas to samé. Je pravda, že i já zíral. Díval jsem se dál, ale najednou se obraz začal rozostřovat. Uvědomil jsem si, že se probouzím a snažil se udržet spánek, ale nakonec jsem se stejně probudil.

 

Pohled Kathrine

Šla jsem spát přecpaná informacemi. Stále se mi hlavou honila ta slova. Lovci nephilim. A pak tady ten sen, Logan o mě ví pravdu. Je v ohrožení. Musím najít způsob, jak ho ochránit. Ale jak?

Když jsem se ráno probudila, provázel mě zvláštní pocit. Nebylo to poprvé, co se mi něco takové stalo. Něco jako tušení, ale mnohem silnější. Jako bych věděla, že něco je špatně, ale nemohla si vzpomenout, co. Ráno proběhlo jako každý den, vykonala jsem ranní hygienu, nasnídala se a vydala se do školy. Před školou mě opět čekal pohled na objímajícího se Logana s Lenou. Pohledem jsem je rychle přeskočila a vydala se ke škole. Ve škole mě každý ignoroval, jakoby všichni zapomněli na moje postavení ještě před pár dny. Šla jsem tedy rovnou do třídy angličtiny a sedla si do své lavice úplně vzadu. Vytáhla jsem si věci a čekala až zazvoní. Když se tak konečně stalo a byla třída plná žáků, přišla učitelka.

„Dobrý den, třído. Posaďte se. Dnes mám pro vás poněkud zajímavější látku. No spíš pro některé, že Morgen?“ napomenula ji učitelka. Celá třída se začala smát, jak byla Morgen nakloněná ke své kamarádce, obě se dívaly na mě a něco si šuškaly. „Tak tedy. Dnes se zaměříme na poezii. Mám pro každého z vás jeden sešítek, kde bude po následující týden psát vaše myšlenky a sny. Ale pozor! Musí to být napsané jako báseň. Je mi naprosto jedno, jaký styl básně si vyberete, ale očekávám, že každý bude mít, alespoň něco.“ Učitelka nám rozdala sešit s tím, že tuhle hodinu můžeme využít na to, abychom napsali krátkou básničku o našich dnešních pocitech. Chvíli jsem přemýšlela nad první prázdnou stránkou s perem v ruce, když se mi pak začaly verše samy nořit v hlavě. Nikdy jsem nebyla básnířka, ale teď mi připadalo, jako bych to dělala celý život.

 

Jak získat zpátky,

co je již ztracené.

Jak prominout chyby,

které učinili milovaní?


Jak zachránit svět,

když sama se topím.

Jak milovat vraha

to mi poraď, prosím!


Jak vidět světlo

tam kde je tma?

Jak najít dobro

kde je mnoho zla?


Jak udělat krok

a nikomu neublížit?

Jak zastavit pohromu

a smrti se nepřiblížit?


To mi dnes poraď.

Má zmatená mysl

má ještě žít

dnes nějaký smysl?


Rýmy se mi sami zjevovaly v mysli a moje ruka je sama od sebe psala. Když jsem si pak znovu přečetla, co jsem napsala, sama jsem se divila tomu, jak je to pravdivé. Vystihovalo to moje dnešní pocity? Ano.

Trhla jasem sebou, když zazvonilo. Rychle jsem si tedy sbalila věci a vydala se na další hodinu. Byl to tělocvik a já si pro sebe tiše zaúpěla.

Když jsem odpoledne jela domů, měla jsem zvláštní pocit, který mě varoval, že se něco stane. Sotvaže jsem přijela domů, všimla jsem si, že před naším domem stojí Thomasovo auto. Ten stál vedle auta opřený o kapotu. Šla jsem tedy k němu a snažila se tvářit normálně.

„Ahoj,“ pozdravil mě s úsměvem, objal mě a políbil. V hlavě mi proběhlo, jak může být něco špatného na tak úžasném chlapci.

„Ahoj, jak to, že jsi dneska nebyl ve škole?“ zeptala jsem se jen tak mimochodem.

„Musel jsem něco zařídit, ale na tom nezáleží. Důležitější je, proč jsem tady.“ Znovu se na mě usmál a v očích mu pohrávaly jiskřičky. Vypadal tak pubertálně. Té myšlence jsem se musela usmát.

„A proč si tady?“

„Mám pro tebe překvapení. Už jsem to s vašima domluvil. Ty si jen vem plavky.“ Rukou mě postrčil k domu a já se zasmála. Sotvaže jsem vběhla do domu vyklopila na mě máma informace, které jsem dávno věděla. To, že dneska mám celý den volno a ať jsem nejpozději do půlnoci doma. Vzala jsem si tedy plavky, jak mi řekl Thomas a vydala se zpátky za ním. Když jsem došla k jeho autu všimla jsem si, že telefonuje. Stál ke mně zády, ale i tak jsem poznala, že je rozzuřený. Stál celý shrbený.

„O tom s tebou nebudu diskutovat, musí to počkat. Získám od ní, co potřebujeme!“ zakřičel do telefonu. To mi stačilo. O pár kroků jsem znovu ustoupila, pak zakašlala a vydala se k němu. Rychle telefon schoval a nádherně se na mě usmál. Po někdejším vzteku nebylo ani stopy.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Burning Life - Kapitola šestá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!