OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Bratrství čili mír? - 26. kapitola



Bratrství čili mír? - 26. kapitolaElena poznává nové lidi, jenže má to háček, jsou to vlkodlaci. Dokáže jim vůbec někdy odpustit a skamarádit se s nimi? Má vůbec cenu, aby jim věřila? Co vyhraje, nenávist nebo rodina? Vždyť se její největší nepřítel vydává za jejího bratra. A co víc, dokáže odpustit lidem, kteří ji zradili?
Jak tohle může skončit?

26. KAPITOLA

 

Podívala jsem se na Willa nenávistivým pohledem, který říkal: „Za tohle tě dostanu.“ Will se jen pousmál a začal se věnovat všem těm nožům, které měl rozložené na stole. Rychle jsem se pokusila uvolnit pouta, ale nešlo to. Nevzdávala jsem se a zkoušela to dál, až když jsem zaslechla Willův smích, přestala jsem to zkoušet.

„Jsou pevný, co?“ usmál se Will. „Jsou speciálně dělaný na upíry.“

„Konečně jsem se rozhodl, s kterým z vás začnu,“ oznámil nám po chvilce Will. „Zajímá vás to?“ zeptal se a přitom se skvěle bavil. Podívala jsem se do Colinovy zjizvené tváře, a doufala, že tohle nějak zvládne. Sice tu už asi zažil horší věci, ale vidět ho v tomhle stavu, opravdu jsem se o něho bála.

„Dobře, budu na vás hodný,“ pokračoval William ve svém monologu. „Začnu s tebou, Eleno.“

Ulevilo se mi, že si nevybral Colina a kupodivu jsem necítila žádný strach z toho, co mělo následovat. Odhodlaně jsem hleděla do Willových očí a čekala první příval bolesti.

Sledovala jsem, jak si Will bere jeden z úzkých nožů a s úsměvem se na mě otáčí. Také jsem se na něho usmála, i když přesně nevím proč.

Náhle Will udělal něco, co jsem vůbec nečekala. Rychle se otočil a zabodl nůž do Colinova břicha. Colin však nevykřikl, z hrůzou jsem hleděla do jeho tváře, která byla zkřivená bolestí.

„Co to děláš?“ vykřikla jsem. „Vždyť jsi říkal, že začneš se mnou, tak proč mučíš jeho?“

Stále se usmívající Will se na mě otočil: „Vždyť ano, začínám s tebou. Nejsem blbý, vím, že nic ti neublíží víc, než když si budu hrát tady s kamarádem.“ Při těch slovech ukázal na krvácejícího Colina.

„Takže, začneme s něčím jemnějším,“ rozhodl se Will a vzal do ruky další nůž. Uvolnil Colinovy jednu ruku z pout a přišpendlil ji nožem k opěradlu židle. Následně to zopakoval i s druhou rukou a nakonec ho znovu připoutal, akorát s tím rozdílem, že tentokrát Colin neměl ruce za zády, ale na opěradlech.

„Máš štěstí, že nemůžu těma rukama hýbat,“ zašeptal Colin a místností se rozezněl Willův hlasitý smích.

„Takže, když s nimi nemůžeš hýbat, zřejmě nebudeš potřebovat ani prsty,“ uvažoval nahlas Will a sáhl do tašky z které vytáhl kleště.

„Začneme u nehtíků,“ usmál se na mě a já jen na sucho polkla. Znovu jsem se pokusila dostat z pout, ale nešlo to.

Zvedla jsem hlavu a střetla se s Colinovým pohledem. Pokusil se pousmát, a i přes bolest, kterou mu to působilo, se mu úsměv povedl.

„To bude dobrý,“ zašeptal Colin tak tiše, že jsem skoro nerozuměla. Spíš, než jsem slyšela, odezírala jsem ze rtů.

„Tak,“ otočil se Will zpět ke Colinovi a postavil se mi tím do výhledu. Ozvalo se cvaknutí kleští, které se v ozvěnách neslo místností.

„Připraven?“ usmál se Will. Aniž by čekal na odpověď, přešel ke Colinovi, čímž mi uhnul z výhledu a já se opět střetla s Colinovýma očima. Nemohla jsem snést ten jeho pohled, proto jsem se zaměřila na to, co dělá Will, ale asi to byla chyba. Viděla jsem, jak přikládá kleště k jednomu z Colinových prstů.

Nastalo hrobové ticho.

Chvíli se nic nedělo, protože si nás Will prohlížel, a pak hezky pomalu, aby to působilo co nejvíc bolesti, začal Will tahat za kleště.

Tvář se mi zkřivila Colinovou bolestí, sice jsem nic necítila, ale uvnitř jsem trpěla spolu s ním.

Will se znovu rozesmál: „Páni, na vás je pohled.“

Zvedl zakrvácený nehet ke světlu a se zájmem si ho prohlížel.

„Tak to byla celkem sranda,“ řekl si sám pro sebe, když ho odhodil za sebe, pak se otočil zpět ke Colinovi: „A to byl jen nehet, dokážeš si představit, jak moc by bolelo trhání prstů?“

„Hm, je na čase obrátit kartu,“ rozhodl se z ničeho nic Will a přešel ke mně.

„Víš, já ho docela obdivuji. Za celou dobu mého mučení, a vlastně nejenom mého, jsme z něho, kromě nadávek, nedostali ani slovo. Ještě nikdy jsem Colina neslyšel křičet bolestí.“ Najednou se Will naklonil blíž ke mně a zašeptal: „A to jsme mu vytrhávali i kusy masa, měl celkem smůlu, že tak rychle dorůstalo.“ Zase se odtáhl. „To jen abys měla představu, co tě čeká.“

Než jsem stihla něco odpovědět, místností se rozlehl rázný hlas: „Ne!“ Až jsem se divila, kde to v sobě Colin vzal.

Will se rozesmál a odněkud se mu v ruce objevil nůž, kterým mi přejel po tváři. Cítila jsem, jak mi z malé rány stéká pramínek krve.

„Co ne?“ zeptal se Will.

„Všechno ti řeknu, když ji pustíš, aniž by se jí něco stalo.“ Už zase sýpal Colin.

„Vy dva jste vážně směšní,“ zakroutil hlavou Will. „Jeden pro druhého nejspíš uděláte cokoliv...“ Na chvíli se odmlčel, pak se zadíval na Colina: „Dobře, sice to nebude taková sranda jako mučení, ale pokud mi řekneš vše, co chci vědět, možná vás pustím oba.“

„Coline, nic mu neříkej. Jsem dost silná na to, abych snesla jakoukoliv jeho hračku,“ skočila jsem jim do řeči.

„Já vím,“ usmál se Colin, ten jeho úsměv mi vlil novou naději do žil. Začala jsem věřit, že se odsud dostaneme, a že to Willovi vrátím.

„Už jste skončily, hrdličky?“ řekl znechuceným hlasem Will a otočil se ke Colinovi: „Vím, že se John ukrývá u vás v klanu, jen přesně nevím, kde ten váš klan právě je. Takže to, co od tebe očekávám je, že mi to povíš.“

Colin se tiše rozesmál: „To si opravdu myslíš, že bych ti něco takového řekl? Ty jsi vážně idiot.“

Will se taky usmál: „Víš, tohle mě už vážně přestává bavit.“ Přešel za Colina a chytil ho za hlavu.

„Ne!“ vykřikla jsem, protože jsem věděla že se chystá Colina zabít.

Will se s úsměvem na tváři podíval mým směrem: „Nějaká poslední slova?“

Přesně v tu chvíli, kdy se mé oči střetly s těmi jeho vražednými, mnou projela vlna síly. Najednou mě pohltil obrovský žár a já cítila, jak mi pouta mizí z rukou.

S krutým úsměvem na rtech jsem vstala ze židle a byla připravená k útoku.


27. KAPITOLA



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bratrství čili mír? - 26. kapitola:

2. ElisR1 přispěvatel
13.04.2012 [15:55]

ElisR1Lili, moc děkuji za komentář, ještě sice nevím, jak napíšu další kapitolu, ale jsem si jistá, že se nějaká ta krev prolije =D

1. Lili
12.04.2012 [16:15]

Tak ten to těď pěkně schytá za to všechno, co udělal Colinovi. Už se těším. :)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!