OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Bad Dreams - Prolog

12.09.2011 (16:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 775×

Utíkala jsem lesem. Nebyl to takový příjemný lesík vhodný pro procházky. Ale zlé hrůzostrašné místo, a taky hodně zarostlé. Snažila jsem se vyhýbat kořenům a výmolům, ale v té tmě jsem skoro nic neviděla. Jen pár větších obrysů.

Na chvíli jsem zastavila. Utekla jsem? Nebo ne? Pořádně jsem neviděla a nic v blízkosti sebe neslyšela. Ale byli tam někde. Nikdy mě neztratili na dlouhou dobu, pochybovala jsem, že by to tentokrát mohlo být jiné.

Snažila jsem se dostat pryč, nešlo to. Pořád jsem tam byla ani jsem se nehnula z místa. Prosím! Já chci pryč! zaprosila jsem k nějaké vyšší síle a pořád jsem se snažila dostat pryč. Ne, prostě to nejde.

Náhle se o mě něco otřelo. Zavřískla jsem a rozběhla jsem se dál. Nevnímala jsem vůbec, kudy běžím, hlavně jsem se chtěla dostat pryč, i když jsem věděla, že útěkem si nepomůžu. Jen to všechno oddálím. Ale nevzdávala jsem se a běžela jsem dál. Tušila jsem, že mi brzo dojdou síly.

Zakopla jsem. Bohužel v té rychlosti se mi už nepodařilo udržet rovnováhu a spadla jsem na hrbolatou zem, naneštěstí na svah a začala jsem se kutálet někam dolů. Nakonec jsem se zachytla malého stromku. Chtěla jsem se rychle zvednout, ale zápěstí a lýtko mě bolestivě pálily. Podívala jsem se zblízka na zápěstí, to jsem naštěstí ještě viděla. Bylo poškrábané, spálené a odřené, ale naštěstí z něj krev netekla.

Nahmatala jsem lýtko. To bylo horší. Sotva jsem se dotkla prstem místa, odkud vycházela bolest, prsty mi zajely do lepké tekutiny do krve.

Do háje! Podívala jsem se na svoje oblečení. Delší riflové šortky a žluté tričko s nějakým veselým potiskem. V této situaci docela ironie.

Dlouho jsem nad tím nepřemýšlela, chytla jsem rukáv trička, prudce trhla a odtrhla dlouhý rukáv trička. Ten jsem vzala a přiložila na krvácející lýtko a obvázala jsem ho. Krev se během chvilky prosákla, ale tohle bude stačit. Ne, oprava bude to muset stačit, než se vrátím. Jestli se teda vůbec vrátím. Možná to dnes nebude tak hrozné, možná dnes bude oproti ostatní dnům klid.

Hodně rychle jsem to zakřikla. Najednou se spustil ledový vítr a já si pozdě uvědomila, že jsem se zamyslela na moc dlouhou dobu.

Něco do mě prudce vrazilo a já se opět kutálela ze svahu. Tentokrát jsem dopadla až dolů. Uvědomila jsem si, že už nejsem v lese. Teda více méně. Malá mýtina, kterou celou obklopoval les. Působila stejně zlověstně jako zbytek lesa.

Ležela jsem dál na zemi, síla ke zvednutí mi pořád chyběla. Podívala jsem se na sebe, na nebe. Nesvítila jediná hvězda ani měsíc.

Uslyšela jsem kroky, zvedla jsem hlavu. Šla ke mně celá skupina. Chtěla jsem se zvednout, ale všechna síla jako by ze mě vyprchala. Snažila jsem aspoň odplazit dál, od nich. Šlo to, i když těžce. Ale oni i při chůzi byli daleko rychlejší.

Byli u mě. Tohle je konec, pomyslela jsem si.

Dneska lidé. Jeden z nich ke mně přistoupil. Neviděla jsem mu do tváře, ale věděla jsem, že se usmívá. V ruce něco držel, nějakou zbraň.

Přibližoval se. Pět kroků ode mě, čtyři, tři, dva, jeden… Zakřičela jsem.

Probudila jsem se a prudce jsem oddechovala.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bad Dreams - Prolog: