OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Píši Ti dopis



Tato povídka mi vlezla do hlavy jednou večer. Dívka píše dopis, komu? Přeji příjemné čtení. Terkik.

Nikdy jsem nelitovala toho, jak jsem se k Tobě chovala. Neviděla jsem ten nenávistný podtón v mém hlase, když jsem promluvila. Myslela jsem si, že se chovám správně.

Vždy, když jsi mi řekla, že bych se měla zamyslet nad svým chováním, nad přístupem k mému bratrovi, tak jsem si namlouvala, že na mně hledáš jenom to špatné.

Nechtěla jsem si přiznat pravdu.

Protože pravda by pro mě znamenala bolest a sebeobvinění. To jsem nemohla dopustit. A tak jsem se chovala ještě hůř.

Bratrovi jsem začala odsekávat, řvala po něm, obviňovala jej. Svou zlost a žárlivost si vybíjela na něm. Nenáviděla jsem ho, protože s Tebou vycházel a Tys většinou dala za pravdu jemu. Záviděla jsem mu vztah, který s Tebou měl.

Vždy, když jsi mu věnovala úsměv, já se zavřela do temné místnosti a o samotě prolila závistivé slzy.

Časem jsem se začala hádat i s tátou. Třebaže jsem navenek vypadla jako tvrdý neústupný kámen, uvnitř jsem byla pouhý balónek naplněný vodou. Stačilo pouhé píchnutí a potoky slané vody vytekly ven.

Odjakživa jsem měla velké ego.

Nikdo nesměl vidět byť jedinou kapku, která by mi stékala po tváři.

Vždy jsem se nejdřív pohádala, a když už jsem věděla, že voda za chvíli přeteče přes okraje mých víček, utekla jsem na záchod a tam to ze sebe všechno vypustila.

Po čase jsem se Vám začala vyhýbat a chodila neustále ven. Neměla jsem chuť se s Vámi opět hádat. Pokaždé, když jsem přišla ze školy, vzala jsem si věci a šla ke kámošce.

Domnívala jsem se, že to tak bude lepší.

Nebylo.

Začali jste se s tátou hádat a bráška jen plakal a chodil za mnou, ať něco udělám, ať se tak nehádáte, ať je vše, jako to bývalo dřív.

A já? Ani jsem ho neobjala, jen jsem mu odsekla, ať mi dá pokoj a vypadne, že je mi to jedno.

Lhala jsem.

Vaše hádky mě zevnitř užíraly zaživa. Byly jako láva, která se mi proháněla tělem a ničila vše, co jí stálo v cestě. Avšak navenek jsem nedala nic znát, vždy jsem musela být ta, co všechno vydrží a je jí jedno, co se děje s ostatními.

Tahle vlastnost byla má nejhorší.

A proto se mi vše vymstilo.

Bohužel, Ty jsi za mou chybu zaplatila největší cenou.

Jednou večer jsem měla pohlídat bráchu. Řeklas, že si odskočíš do obchodu. Usmála ses na mě mým oblíbeným úsměvem, objala mě a řekla si, že nás všechny miluješ a budeš s námi, i když to tak třeba nebude vypadat.

Nechápala jsem to.

Otočila ses a při odchodu na mě hodila milujícím pohledem.

Byl Tvůj poslední.

Když ráno přišel táta z noční směny se skleslým pohledem, poznala jsem, že není něco v pořádku.

Bráška ještě spal.

Slova, jež mi můj milující otec říkal, mi trhala srdce na nekonečné kousky. Byly to střepy, které nedovedlo slepit žádné lepidlo.

Policisté Tě našli uprostřed zeleného srdce Matky přírody.

Lano, které bylo omotáno kolem tlusté větve jednoho ze stromů, na jehož konci byla vytvořena smyčka, se pohupovalo sem a tam. Bezvládné tělo – bez tlukotu srdce, bez kapky krve, bez jediné známky života – viselo celé bledé ve vzduchu. Nad zemí ho drželo pouze ono lano.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Moje mysl tomu nechtěla uvěřit.

Nemohla.

Tolik jsem Ti toho chtěla říct.

Žádné slovo nemohlo vyjádřit míru mého žalu, zklamání a utrpení.

Tehdy jsem si pravdu přiznala snadno, a kdybych to udělala dřív, možná bys tu stála po mém boku a objímala mě kolem ramen. Usmívala by ses na mě a já bych Ti úsměv s radostí oplácela.

Vše by bylo jako dřív.

Byli bychom rodina.

Vím, že svou chybu nemohu napravit. Avšak pokusím se Ti omluvit tím, že se postarám o brášku a tátovi se budu snažit pomoci ze všech sil.

Vždy na Tebe budu vzpomínat jen v tom dobrém.

Mám Tě ráda, odpusť mami.

 


Doufám, že se líbilo.

Nechci, abyste si mysleli, že jsem něco takového zažila. Napadlo mě to proto, že neustále ve škole poslouchám od děcek, jak si stěžují na rodiče. Obzvlášť holky na své mámy.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Píši Ti dopis:

4. vvvg
26.08.2012 [13:46]

Nádhera... i když je smutné, že ta matka neuměla vyřešit problémy jinAK Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. EllushQa
26.03.2012 [12:49]

Je to úplne dokonalé, ale také smutné...
Normálne som sa skoro rozplakala(a to sa mi nestáva), ale je to bohovské... Emoticon
A hanbím sa za to, ale niekedy mi to pripomenulo mňa... Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. AndieNaill přispěvatel
15.03.2012 [18:24]

AndieNaillNo páni... Tak tohle je dokonalé. Sice vážně smutné, ale i tak. A hlavně je to pravdivé. Někdy se bojíme říct pravdu, jelikož se bojíme, jak by ostatní na ni zareagovali. To co nám příjde jako naprosto normální a pak to najednou odejde je děsný. Jelikož až potom si vlastně uvědomíme, co jsme vlastně měli a čeho jsme si nevážili...
Opravdu se ti to povedlo. Pro někoho je jednodušší psát povídky se sad endy, ale někomu se už jen při tom pomyšlení zvedá žaludek... Já jsem raději na sad endy a musím říct, že tohle si zaslouží ohromný obdiv... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Přeji Ti hodně štěstí v dalším psaní... Emoticon

1. Lenka
15.03.2012 [17:39]

Moc pěkné, zvláště se mi líbí ta přirovníní. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!