OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Makový polibek



Makový polibekProcházela jsem svůj počítač a zjistila, že se mi začínají hromadit úkoly, které jsem vypracovala na semináře Tvůrčího psaní. A protože zvědavost zabila kočku a mně už tudíž nic nehrozí, rozhodla jsem se některé kousky propašovat i sem, protože by mě zajímalo, co si o tom myslí i lidé mimo třídu. Tenhle je první.

Bolest nezmizela. Zatím se jen lehce rozostřila v krajích, zvlnila se jako stará krajka. Zažloutlá, zatvrdlá, s roztřepenými nitěmi, taková, kterou jeho žena o svátcích schovávala do truhly a namísto ní prostírala bílou a zdobenou. Dostala ji tenkráte až z Vídně.

„Vidíš tu nádheru? Umělecké dílo. Jen ta cena…“ bědovala s úsměvem a jemně mnula nový kousek mezi prsty. Raději se nikdy nepídil, kolik ta hloupůstka stála.

Jenže té krajky už nebylo. Stejně tak truhly. Nebo stolu, který by bylo třeba prostírat. Polknul další doušek hořkosti. Měnila se ve sladkost uvolnění jen velmi pomalu. Cáry nevědomí, připomínající mlhu nad ránem, se po roztřepených vláknech mysli prodíraly dál a jednotlivé momenty bolesti obklopovaly jako neprůhledná cupanina.

Franci, až jednou nebudu, oblékneš mě v tyhle šaty?“ požádala ho jemným hlasem a zatřásla ramínkem, na kterém visely jako vzpomínka její svatební. Zdálo se mu to zábavné. Ale ten pavučinový vzor byl svým způsobem odpovídající. Jemnost tylu by ji obklopila jako kokon housenku, než se z ní vylíhne nádherný motýl. Takový, který by po odpoledních těšil Boha v rajských zahradách.

Obrátil do sebe i zbytek z lahvičky, kde už ale bylo stěží po dně. Konečně ucítil výhonky radosti, které jako vytrvalý plevel pronikaly krustou udusaného marastu jeho duše. Roztáhl koutky úst do spokojeného úsměvu a kůže na tvářích, tomu pohybu nezvyklá, se protivně napjala.

Uslyšel kroky, jak se k němu někdo přiblížil, ale neobtěžoval se otevřít oči. Na moment ho na líci zahřál plamen svíčky. Nepatrně cuknul v nelibosti jedním obočím, aby dal najevo, že stále žije. Teplo se ztratilo a kroky odezněly.

„Márinko, sluníčko, což abys už šla domů… Zčervenáš jak vařené ráče a naskákají ti flíčky,“ popichoval svou křehkou ženušku, která ležela natažená na lenošce v zahradě a četla si jednu ze svých oblíbených knih. V bílých šatech ve slunečním svitu zářila do daleka, ale nikdo než on to vidět nemohl, toliko byla jejich zahrada chráněna stromy a vysokým plotem. Jen se tomu zasmála a rozpustile mu mávla štíhlou ručkou.

Teplo, jak jen mu scházelo. Hřálo ho na ní vše, co si byl schopen či ochoten zapamatovat. Od úsměvu, přes dotyk, až po slova, která mu dlouho po soumraku znívala myslí. Teď teplo nahrazovalo nepravdivé štěstí, které vydrželo vždy jen krátký čas a mizelo s poslední vstřebanou kapkou.

„Co… co je to?“ zeptala se mdle a na krátký moment otevřela své chrpově modré oči v potem zbrocené tváři. Tmavé vlasy rozházené po vysokých polštářích.

„Laudanum. Uleví ti,“ zopakoval to, co jim už dřív sdělil doktor, když jim předával několik lahviček s utěšujícím prostředkem z opia a alkoholu. Chřadla ale rychleji, než lék ubýval. Unavený výdech jí zašustil mezi suchými rty. Pokus o úsměv selhal na obou stranách. Dusivý kašel roztřásl útlé tělo a kapesník obšitý milovanou krajkou se zbarvil krví.

Už nikdo neměl přijít. Ne tuto hodinu. Z vnitřní kapsy vytáhl placatku naplněnou zbytkem snů z jejich posledních společných chvil. Mysl se mu točila a vířila v úchvatných spirálách, přesný opak jeho vyhublého páchnoucího těla. Najdou ho časem v jedné z pražských stok nebo pohozené na břehu Vltavy, dost daleko od všech temných opiových sklepů navštěvovaných jinými zoufalými dušemi. Mysl ale bude kroužit navěky, marně hledat nejkrásnějšího motýla před branami rajských zahrad.

Vyprázdnil celou placatku laudana najednou a s výdechem se zcela upřímně a vítězně usmál. Hořkost mu konečně zachutnala opravdu sladce.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Makový polibek:

2. Anylay
17.07.2013 [12:02]

WOW ! Práve tu sedím s bradou niekde na podlahe a žasnem nad tou trpkosladkou a bolestne krásnou nádherou . Prestrihy depresívnej súčasnosti a radostnej minulosti ( teda až na posledný flashback , ten bol depresívny tiež ) boli dokonale načasované . A tie opisy ... Spôsob akým si opisovala jeho spomienky , myšlienky , okolité predmety a emócie bol priam neskutočný . Toto tu dielko je bez jedinej chybičky a zaslúžilo by si umiestniť na miesto kde by si ho prečítal naozaj každý . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. martina946
02.05.2013 [10:27]

Ach bože, to bylo nádherné a naprosto dokonale popsané. Úpřímně jsem nejdřív nevěděla zda si to přečíst, jelikož mě název moc neupoutal, ale nakonec jsem si řekla proč ne? A teď NELITUJU. Píšeš božsky, už po pár větách si mě vtáhla do děje. Když jsem to četla měla jsem pocit, jako bych tam skutečně byla. A ty pohledy do jeho vzpomínek. TO BYLO NAPROSTO GENIALNÍ. Přečetla jsem si to dvakrát, než jsem napsala koment. To tvoje popisování všeho, jak pocitu tak i věci naprosto skvělí. Mě se to moc libilo a přišlo mi jako kdyby to psal profesionál. Jen piš dál. Máš velký talent o kterém se mě muže jen zdát Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!