OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Vlčí město kapitola 16

06.08.2013 (11:00) • piromaan23 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1768×

James byl vlkodlak a jeho žena člověk. Říkal, že se to může stát, že se ještě může změnit a být podobná mně. Katrin na nic nečekala a vběhla do pokoje. Deaton za ní zavřel dveře a podíval se na mě.

„Jak je na tom?“ zeptala jsem se, ochotná udělat pro ni cokoli.

„Momentálně jsem ji uspal a dal jí umělou výživu. Celý týden sem budu jezdit a uspávat ji. Dohání úplňky, kterých se neúčastnila,“ řekl a odešel z chodby. Rychle jsem ho doběhla a chytla ho za rameno.

„Co mi tajíte?“ zeptala jsem se ho a přirazilo ho ke zdi. Nasucho polkl.

„Gerard tady chce zůstat. To je obrovský problém,“ řekl jen a odešel z domu.

„Ano, to je,“ zašeptala jsem a vrátila se ke Katrin. Jess ležela na posteli. Byla bledá a oční víčka byla oteklá a tmavá. Byla unavená. Přešla jsem Katrin a chytla ji za rameno. Katrin se na mě otočila.

„Nech ji odpočívat. Teď jí nepomůžeme,“ řekla jsem a následovaná Katrinou šla do kuchyně. Připravila jsem si dva hrníčky s kávou, které jsem zalila horkou vodou.

„Zavolám do práce a zůstanu doma,“ zašeptala Katrin a šla do svého pokoje. Uklidila jsem po ní hrneček a šla do svého pokoje. Šla jsem do své pracovny. Vzala jsem si knihu a četla dlouho do noci. Nakonec jsem šla spát. Ráno jsem se probudila velice unavená. Nasedla jsem proto na svou motorku a bez helmy jela ke škole. Vítr mi čechral vlasy a trochu mě probudil. Do školy jsem dorazila po Stilesovi. Zrovna vstupoval do školy, když ale uslyšel moji motorku, tak se otočil a s úsměvem se na mě díval. Slezla jsem z motorky a šla ke Stilesovi.

„Dneska vypadáš jako mrtvola,“ řekl mi Stiles.

„Díky za kompliment,“ řekla jsem a sedla si na židličku. Půl dne jsem usínala na lavici a jen díky Scottovi, který mě neustále probouzel, jsem nedostala poznámku. Bohužel si nějak Scott se Stilesem všimli, že Jackson není v učebně. Danny Stilesovi řekl, že je u ředitele vyslýchán kvůli Isaacovi.

„Jak se tam dostaneme?“ zeptal se Scott Stilese. Nelenila jsem a udělala z kousku papíru kuličku, kterou jsem hodila po učiteli.

„Kdo to byl?!“ zakřičel. Zaměřil se na naši trojici, která ukazovala na někoho jiného. Učitel zbrunátněl a vykázal nás do ředitelny. Scott a já jsme poslouchali výslech. Po skončení vyšel Jackson a za ním policie. Šerif Stillinski se na nás podíval a zarazil se na Stilesovi, který se skrýval pod novinami. Povzdechl si a pozdravil Scotta a mě. Stilese ignoroval. Otevřely se dveře ředitelny, ve kterých stál ředitel. Nový ředitel, Gerard Argent, můj děda. Vstoupili jsme do ředitelny. Stilese i Scotta odbyl. Sice Scotta pozval na večeři, ale pořád ho odbyl. Mě si nechal v kanceláři a mluvil mi do duše.

„S vašimi známkami a pílí byste byla skvělá studentka, slečno, tak proč se zahazujete s těmito dvěma?“ zeptal se mě a stále si mě prohlížel.

„Možná nejsem tak chytrá. Možná mám svůj vlastní plán. Máte mnoho otázek, na kterých je moc odpovědí, pane řediteli,“ zašeptala jsem a postavila se k odchodu.

„Chtěl bych, abyste navštívila moji rodinu společně s panem McCallenem,“ řekl jen a obrátil svou pozornost na papíry, co měl na stole.

„Rozmyslím si to, pane,“ řekla jsem a odešla. Procházela jsem chodbou a všimla si Lydie, která byla podivně zamlklá. Jela jsem domů na své motorce, ale ještě jsem zastavila u řeky. Seděla jsem na zábradlí a přemýšlela. Rozezněl se mi telefon, který jsem bez přemýšlení vzala.

„Scott odjel s Derekem kvůli Isaacovi. Jeli k němu domů. Allison mi před chvíli volala, nový ředitel chce Isaaca zabít. Vědí, že je to vlkodlak. Má injekci s omějem!“ zakřičel na mě Stiles.

„Jedu na policejní stanici. Sejdeme se tam,“ řekla jsem a slezla ze zábradlí. Nastartovala jsem motorku, nasadila si helmu a jela. Dojela jsem tam jako první. Pomalu jsem se proplížila do kanceláře šerifa a chtěla z ní vzít klíč, ale ten už tam nebyl. Vyběhla jsem z kanceláře, div, že jsem dveřmi nezabila Stilese. Oba jsme se potom vydali k celám. Na chodbě jsme potkali lovce převlečeného do policejní uniformy s prošpikovanou nohou.

Byla jsem naštvaná a neovládla přeměnu svých oči. Lovec neváhal a zabodl do mě oměj. Vstříkl do mě polovinu dávky, která teď byla v mém organismu. Usmála jsem se a vyzdvihla ho za lem košile. Hodila jsem ho do místnosti, kde byly cely, a injekci nechala dopadnout na zem. Stiles spustil požární poplach, když zaznamenal, že Isaac není v cele. Isaac teď porcoval lovce. Pěstmi do něj bušil, dokud nezačal plivat krev, potom se otočil na nás dva.

Skryla jsem za sebe Stilese. Ochotná se kdykoli přeměnit, ale nemusela jsem. Přiběhl totiž Derek, který rozšlápl injekci. Postavil se Isaacovi do cesty a hrozivě zavrčel. Isaac se přitiskl ke zdi a stočil se ke zdi.

„Jak si to udělal?“ zeptal se nechápavě Stiles a nadšeně přihlížel.

„Jsem alfa!“ řekl sebejistě Derek.

„Měl na Isaaca tak málo oměje?“ zeptal se Derek a podíval se na mě a Stilese. Zaznamenala jsem za sebou pohyb a prudce jsem se otočila na Stilese, který ukazoval na mou postavu.

„Ty zrádce jeden,“ řekla jsem a zlostně jsem se na něj dívala. Derek mě přitiskl ke zdi a vyhrnul mi tričko. Přiblížila jsem se k Derekovi a natiskla se na něj.

„Pořád ještě jsem ti neodpustila, Dereku. Budeš se muset ještě hodně snažit, jestli mě budeš chtít získat,“ řekla jsem a políbila ho na jeho tvář. On mě zachytil a přitiskl svá ústa na ta má. Cítila jsem, jak plení má ústa a v břiše jsem cítila ten úžasný pocit vzrušení. Udýchaně jsem se od něj odtrhla. Usmála jsem se a skotačivě se vydala pryč. Právě moje nálada stoupla o dvacet procent nahoru. Mrkla jsem na usmívajícího Dereka.

„Za chvíli tu bude policie, jestli nechcete skončit v cele, měli byste jít,“ řekla jsem a vyskočila otevřeným oknem. Našla svou motorku a jela domů. Doma jsem se zahrabala do svého kamrlíku a nehodlala vylézt, dokud nebudu muset jít do školy. Otevřely se dveře a dovnitř vešel Scott. Usadil se do sítě a díval se na mě. Nechápavě jsem se na něj dívala a čekala, co udělá.

„Chci, abys hlídla Allison. Dnes jí málem zabilo to divné stvoření. Slib mi, že se mi o ni postaráš!“ řekl mi Scott. Chvíli jsem se na něj dívala, ale nakonec jsem přikývla. Odešel, ani mi nepoděkoval, zdá se, že ho to nějak vzalo. Zbytek noci jsem strávila v knihovně.

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 16: