OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Never say never 5. kapitola



Never say never 5. kapitolaNávštěva u Salvatorových...

 

5. kapitola

Zastavila jsem na kraji silnice. Vystoupila jsem na značně roztřesených nohách, což bylo mírně ironické, když se vezme v úvahu, že jsem upír. Žaludek se mi svíral a zároveň jsem cítila nadšení podobné tomu, které jsem zažívala jako malá o Vánocích.

Tak jo, nádech a výdech. Odhodlala jsem se zaklepat. Chvilku se nic nedělo a pak se ozvaly rychlé kroky. Kdybych nebyla mrtvá, snad bych i dostala infarkt. Otevřely se dveře a já na chvíli byla pryč, lítala jsem někde v meziprostoru. Byla jsem připravená na Stefana, ale ne na ... Damona!

Museli jsme na sebe zírat snad celá staletí, alespoň tak mi to připadalo, připadalo mi jako by vyslovil mé jméno, ale usoudila jsem, že se mi to zdálo. Probrala jsem se ze snění a rychle přemýšlela co říct.

„Ehm, já... Jmenuji se Elizabeth Sterlingová, já... hmm... jsem Stefanova učitelka." Podařilo se mi vykoktat. Bože! Já nikdy neměla problémy s mluvením. Spíš s tím mlčením. Ze dveří vykoukla Elena.

„Dobrý den, paní profesorko." Damon na ni vrhnul vražedný pohled a já pochopila, že je to Kat.

Usmála jsem se a nabyla ztracenou rovnováhu. „Eleno, přišla jsem se podívat na Stefana."

Než někdo stačil cokoliv říct, objevil se Stefan. Musím uznat, že vypadal líp. „Ahoj, Stefane. Přišla jsem se kouknout, jak ti je. Je to v podstatě moje chyba." V podstatě.

„Jo, jsem v pohodě, jenom... jenom nesnáším pohled na krev." Damon se rozkašlal a mě napadlo, že tím kryl smích. Upír, kterýmu vadí pohled na krev....hmm.

Mrskla jsem pohledem po Katherine a ta rychle pochopila. „Nechcete jít na chvíli dovnitř? Třeba na... kafe?"

„Moc ráda, Eleno," usmála jsem se, „jenom, jestli Vám to nevadí." Otočila jsem se na Damona.

„Nevadí." Rozhodně tak nevypadal. To mě trošku mrzelo. Damon byl jako můj druhý bratr. Vždycky. A hlavně po Jamesově smrti.

Šla jsem tedy dovnitř. Všimla jsem si, jak podezíravě na mě koukal Damon, proto jsem mu věnovala široký úsměv a následovala Katherine. Damon se Stefanem odešli do jiného pokoje.

„Ten kluk, co mi otevřel, je kdo?" zeptala jsem se Kat hraně zvědavým hlasem.

„Stefanův bratr, je to jediný příbuzný, kterého má, takže se o něj stará."

Konečně jsem zaslechla něco z rozhovoru Damona a Stefana: „... úplně stejná.... není... jak... co Katherine... neví... nech... fajn." Mrkla jsem na Kat a ta se usmála. Na kus papíru napsala: zítra ve dvě v Grillu. Mlčky jsem kývla. Ve chvíli, kdy do místnosti přišli oba bratři, jsem usrkla kafe.

„Ani jsem se nepředstavil, jsem Damon Salvatore. Stefanův starší," usmál se, „a hezčí bratr." Přijala jsem nabízenou ruku, ten dotek ve mě vyvolal vzpomínku na první setkání s Damonem.

Asi osmiletá holčička si hrála se psem, téměř stejně vysokým jako ona, na zahradě před velkým domem. Z domu vyběhli dva asi desetiletí chlapci. Smáli se, ale jen do té doby, než si všimli, že holčička hází psovi jejich dřevěné „meče". Vyšší z nich se rozzlobil. „Elizabeth, kdo ti dovolil šahat na moje věci?" běžel k ní a hrozil jí rukou.

Dívka se nevinně usmála. „Odkdy ti patří každý klacek v lese?" To se k jejímu bratrovi přidal i druhý chlapec.

„Hele, prcku, vrať nám to a mi tě necháme si dál hrát." Postavil se proti ní s rukama překříženýma před hrudí.

Holčička po něm hodila „meč" a postavila se. Na svých osm byla vysoká, takže se mu výškou vyrovnala.

„Nejsem prcek! Jsem slečna Elizabeth Nicoletta Sterlingová!"

Vrátila jsem se z minulosti. „Těší mě, pane Salvatore."  Damon se posadil vedle mě na gauč. Zatímco Stefan se chtěl posadit do křesla, když zachytil Katherinin vyzývavý pohled, který házel na něj a na mě.  Skoro neslyšně si povzdechl a posadil se vedle ní do dvojkřesla.

„Paní profesorko..." řekl Stefan, než jsem ho přerušila.

„Prosím, říkejte mi Elizabeth, když nejsme ve škole."

„Dobře, Elizabeth, chystáš ještě nějaké pokusy s krví?" Chystám pokusy s krví?

„Ne, a kdyby jo, varuju tě předem." Mírně jsem se usmála.

„Elizabeth, kde vlastně bydlíš?" zeptal se Damon. Připadal jsem si mírně jako u výslechu.

„Ve Sterling Hallu. A co ty, co děláš v Mystic Falls? Na střední jsi trošku starej, ne?"

„Připadám ti starej?!" hraně se zhrozil.

„Ne, chtěla jsem říct, hmm... zkušený." Zasmála jsem se a uhnula před polštářem, kterým mě chtěl přetáhnout přes hlavu. „Tak co tu děláš?"

„Já tu dělám tu nejdůležitější práci," mrknul na mě a já tázavě zvedla obočí, „balím tu kočky."

Málem mi zaskočila káva. „A psi ne?" rozřechtala jsem se, když jsem vykašlala tu zatracenou černou tekutinu z plic.

„Nějaká drzá, slečno profesorko, nezdá se vám?" zakoulel očima.

„Já můžu," řekla jsem co nejvážnějším hlasem, „ jsem starší, rozumnější a... hezčí."

„Nesouhlasím." Pronesla samolibě.

„Jo, myslíš si, že nejsem hezčí?"

„No,... hezčí? Jo, to jsi, ale jenom o kousek. Rozhodně nejsi starší a rozumnější."

„Ne-," Stefan mě přerušil.

„Damone, Elizabeth je určitě hezčí než ty a rozhodně rozumnější!" Vrr. On mi bude pochlebovat?

„Díky, Stefane." Mrkla jsem na hodinky. „Musím jít." Pomalu jsem se zvedla.

„Odvezu tě." Navrhl mi Damon. Stefan na něj vrhl varovný pohled. Podívala jsem se na Katherine. Ta téměř neznatelně zavrtěla hlavou.

„Ne, díky. Mám tu svoje auto." V chodbě jsem si oblékla bundu.

„Tak ahojte," rozloučila jsem se Stefanem a Katherine, „ráda jsem tě poznala." Otočila jsem se na Damona.

 

 

předchozí další

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Never say never 5. kapitola:

2. http://ourstories.stmivani.eu/components/images/emoticons/smile42.gifamis
09.05.2011 [17:03]

vau no uplne super stimi psami ze uzasne dalsia kapca a to rychle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. LittleGii přispěvatel
08.05.2011 [19:57]

LittleGiioooh, tak honem pokračuj :D pane jo bomba a těším se ako to bude pokračovat :D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!