Lucem Vitae: 3. kapitola - Black neboli Cassanova • OurStories.cz ~ naše povídky

Další, v pořadí třetí, kapitola LV. Trochu vtipu, galantnosti, ale taky ztřeštěnosti Jammieho a pár dalších rozhovorů a představení. Doufám, že se vám kapitolka bude líbit, protože mě se líbí. Moc. Přijímám kritiku, jakoukoliv, takže pište. Pěkné čtení přeje Nerea.

14.02.2012 (12:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1158×

3. kapitola - Sirius neboli Cassanova

Podívala jsem se na tu rusovlásku. Všimla jsem si jejích velkých smaragdových očí, které zářily snad i ve tmě.
„Dík,“ poděkovala a oddechla si, „nevím, co bych si bez tebe počala. Mimochodem jmenuji se Lily, Lily Evansová,“ řekla a natáhla ke mně ruku.
Opatrně jsem ji přijala a představila jsem se: „Já jsem Whiteová, Ellise Whiteová," a potom jsem kývla ke svým nohám, „a tohle je Blacky, můj nejlepší přítel.“
Podívala se na Blackyho a potom se na mě mile usmála a zeptala se: „Nechceš jít k nám do kupé?“
„Proč ne,“ řekla jsem a vzala jsem kufr.

Šla jsem za ní až k poloprázdnému kupéčku, ve kterém seděla dívka s mahagonovýmy vlasy a nepřítomným pohledem ve tváři. Christine Hallová, znám ji, protože jsem dělala ředitelku na Škole čar a kouzel Tří sester, která se nachází v Čechách. Christine je strašně podobná na svou matku, Cristaline Hallovou, předtím Montgomeriovou. Lily otevřela dveře kupéčka, ale Christine se ani nepohnula.
„Toho si nevšímej,“ řekla Lily a sedla si vedle Christine. „To je Christine Hallová, ale říkáme jí Chrisi, protože svoje celé jméno nemá ráda,“ představila mi dívku a položila jí ruku na rameno, snažila se ji probudit.

Mezitím, co jsem si ukládala kufr se Blacky natáhl na sedačku, zavřel oči a spokojeně oddychoval. Jaká ironie. Blacky s vzhedem smrtonoše s bouřkovýma očima, který má přinášet smrt, tu leží jak vyvrženej vorvaň a spokojeně podřimuje.
Sedla jsem si vedle něj a on si položil hlavu do mého klína.

Lily právě vzbudila Chrisi, která jen co uviděla Blackyho, zařvala na celý vagón:
„Ááááá.“
Lily k ní hned přiskočila a začala ji uklidňovat a já jsem se taky snažila.
„Klid. Buď v klidu. Je to jen obyčejný pes,“ konejšila jsem ji a dál jsem hladila Blackyho, který jen nepatrně zvedl hlavu. Byl na takovéhle reakce zvyklý.
Potom, co se Chrisi uklidnila, jsem se jí představila.

Zrovna jsme si povídali, když se dveře do našeho kupé otevřely a v nich se objevila střapatá hlava Jamese Pottera.
„Ahoj, Evansová,“ pozdravil Lily a prohrábl si vlasy. Teprve potom se rozhlédl po kupé, pozdravil Chrisi a zastavil se pohledem na mně.
„Ahoj, já jsem James Potter," představil se a zase si prohrábl vlasy. A než jsem stihla odpovědět, objevil se za ním starší Black.
„Dvanácteráku, kámo, zase zdravíš Evansovou,“ usmál se na něj.
„Jasně, ty jelito, ale právě jsem se představoval tady slečně. Pokud dovolíš,“ řekl a chtěl si sednout vedle mě, ale pohled na Blackyho ho zastavil a tak se opřel o dveře. Zatímco Black se na mě podíval a potom se andělsky usmál.
„Slečno, pokud dovolíte,“ mírně se uklonil, „jmenuji se Sirius Black a vy?“
Uchechtla jsem se, ale hrála jsem jeho hru:
„Ellise Whiteová, pane, těší mě,“ řekla jsem a nabídla mu ruku k políbení. S úsměvem tak udělal a já jsem pocítila jemné šimrání v podbřišku.

A pak se znovu zeptal:
„A váš pes se jmenuje jak, slečno Ellise?“
„Příjdě vám to vtipné, ale jmenuje se Blacky,“ řekla jsem a sledovala jsem, jak se James kácí k zemi v záchvatu smíchu.

Sirius se jen usmál, vzal Jamese a s tichým „nashledanou dámy“ se klidil pryč. I když, než se otočil, mrkl na mě.

Otočila jsem se na holky a měla jsem co dělat, abych se nerozesmála z těch jejich vykolejených výrazů.
„Co je?“ zeptala jsem se, když už mě to začalo štvát.
„No, víš. Black se většinou chová jako kretén bez mozku, ale jak uviděl tebe... Myslím, že budeš jeho další oběť,“ odpověděla Chrisi.
„Jaká oběť?“ zeptala jsem se se zaujetím v hlase.
„Black, neboli Cassanova, už měl skoro každou holu z Bradavic. Kromě nás, prvaček, druhaček a některých ledových královen ze Zmijozelu,“ objasnila mi zase Chrisi. Lily jen tiše seděla a četla knihu.
„Je docela hezkej, ale učení a studium je přednější než nějakej kluk, kterej by mě využil a potom odkopl,“ řekla jsem svůj názor a Lily mě hned podpořila.

Zato Chrisi, ta důrazně nesouhlasila. Podle toho, co říkala Lily cestou do kupé, je Chrisi něco jako Cassanova v sukni. Ne, že by to byla nějaká běhna, to ne. S každým, s kým se vyspí, chodí alespoň týden a potom se s ním šetrně rozejde. A adepty si pečlivě vybírá. Říkala Lily.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction